Zemřel sochař Olbram Zoubek, tvůrce posmrtné masky Palacha

15.06. 17:41 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 15.06. 21:30

91 letech ve čtvrtek v Praze zemřel akademický sochař Olbram Zoubek. Oznámil to ředitel Národního filmového archivu a Zoubkův zeť Michal Bregant. Zoubek vytvořil mimo jiné památník obětem komunismu na pražském Újezdě. Do povědomí široké veřejnosti se zapsal tím, že v roce 1969 sňal posmrtnou masku Jana Palacha, který se upálil na protest proti komunistickému režimu. Za skvělého umělce i člověka, výraznou osobnost a rytíře české kultury Zoubka označili někteří členové vlády.

Zoubek sám říkal, že se považuje za řemeslníka. "Rád dělám sochy živé, které patří na déšť, mráz a vítr," řekl dříve. Hlavním tématem Zoubkovy tvorby byla lidská figura. Jeho plastiky jsou typické štíhlostí a protáhlostí i výraznými gesty a postoji. Jeho dílo je zastoupeno v řadě českých i zahraničních galerií či soukromých sbírek.

Do Zoubkova uměleckého života zasáhl konec 60. let, kdy vytvořil posmrtnou masku a náhrobek studenta Jana Palacha. "Říká se tomu výzva, tomu, co jsem cítil, když Jan Palach zemřel. Byl to takový předěl v mém životě, cítil jsem, že už se nedá žít jako předtím. Tak mě napadlo, že bych mohl poskytnout službu, kterou umí jen málo lidí, nebo je ochotno udělat málo lidí, tedy sejmout jeho posmrtnou masku," řekl loni.

Režimu se pak stal Zoubek nepohodlným a v následném období normalizace měl omezené možnosti veřejného působení. Pracoval tak tehdy třeba jako restaurátor v Litomyšli. Po listopadu 1989 se podle Breganta aktivně podílel na demokratických změnách. Byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy, uměleckého spolku vzniklého už v 19. století, jehož činnost byla v 90. letech obnovována po letech omezení práce besedy za komunismu.

Za obrovskou ztrátu pokládá Zoubkův odchod ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Označil ho za Rytíře české kultury. "Olbram Zoubek patřil mezi ty umělce, u kterých jsem si vážil vysoké míry profesionality a ryzosti morálního profilu," uvedl. O tom, že Zoubek dokázal skloubit profesionalitu a morální kvality, napsal na twitteru šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Skvělý umělec i člověk byl Zoubek pro Bělobrádka i prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. "Nezbývá než říci - Děkujeme a nezapomeneme!" uvedl Drahoš na twitteru.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se Zoubek nesmazatelně zapsal do dějin české kultury. "České umění ve čtvrtek přišlo o jednu z nejvýraznějších osobností," napsal na twitteru předseda vlády.

S velkým zármutkem přijala zprávu o Zoubkově úmrtí mecenáška umění Meda Mládková. Zoubek patřil mezi její blízké přátele od konce 60. let, kdy začala jezdit do tehdejšího Československa, sdělil předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil. "Vážila si jej nejen jako umělce ale i pro jeho občanské postoje," uvedl.

Sochař Kurt Gebauer oceňuje hlavně Zoubkovu tvorbu ze 60. a 70. let, kdy Zoubek se svojí první ženou Evou Kmentovou pracovali na abstraktní figuraci. Zoubek tehdy podle Gebauera patřil spolu s Karlem Neprašem, Alešem Veselým a dalšími k sochařským vzorům.

Na styl, kterým je známý, přešel Zoubek později po návštěvě Řecka. "Nějakým způsobem ho to inspirovalo k těm figurám, které jsou více známé, to jsou ty figury s drapérií a výraznými gesty," podotkl Gebauer v České televizi. Zdůraznil ale, že "to nejdůležitější" Zoubek udělal v 60. a 70. letech. Zavzpomínal také, že v době před listopadovou revolucí v roce 1989 se v Zoubkově ateliéru scházela mezigenerační Nová skupina, která se vymezovala proti oficiální politice Svazu českých výtvarných umělců.

V poslední době pracoval Zoubek například na plastice pátera Josefa Toufara, která byla odhalena letos v únoru v kostele v Zahrádce na Havlíčkobrodsku. Postavu faráře umučeného komunisty začal Zoubek tvořit po přečtení knih Miloše Doležala. "Tak mě to vzalo, že jsem si řekl, že to udělám. Pro sebe. A kdyby se to povedlo, tak bych ji věnoval do Číhoště nebo spíš do Zahrádky," uvedl před dokončením díla.

V současnosti mohou lidé vidět Zoubkovo dílo například na výstavách v kostele svatého Vavřince v Klatovech do 18. června nebo v Muzeu berounské keramiky v Berouně do 25. června. Velkou retrospektivní výstavu, kterou Zoubek sám připravil, navštívilo v Jízdárně Pražského hradu na přelomu let 2013 a 2014 téměř 38 tisíc lidí.

Foto: ČTK , Šulová Kateřina

Autor: ČTK