Výstava v Praze spojuje umělce tvořící obrazy s motivem kůže

26.04. 10:40 | Autor: ČTK

Motiv kůže spojuje tři výtvarníky, kteří ve středu zahájili svou výstavu v galerii Dvorak Sec Contemporary. Josef Bolf, Martin Gerboc a Alexander Tinei ale každý motiv kůže zpracovává specificky, odlišnou technikou a pro každého z nich kůže něco jiného symbolizuje. Výstava Skin potrvá do 31. května.

"Alexander Tinei kůži špiní, pomalovává barevnými skvrnami a čmouhami, Martin Gerboc kůži popisuje extatickými výkřiky, politickými hesly či verši, u Josefa Bolfa je kůže často poraněná, pořezaná nebo poškrábaná," uvedl kurátor Otto M. Urban, který autory pro výstavu oslovil.

Přestože Bolf žije v Praze, Gerboc v Bratislavě a Tinei v Budapešti, patří ke stejné generaci, s podobnou historickou a uměleckou zkušeností. "Jejich vize jsou zasazeny do stísněného prostředí, do nejasně definovaného světa úzkosti a snění," míní Urban.

"Vyrůstal jsem v půlce 80. let, v Černobylu vybuchla jaderná elektrárna a doznívala studená válka. Byla to zvláštní doba, v níž panovala divná hrůza z atomové války," říká Bolf. "Moje obrazy mohou působit depresivně, ale to není moje starost. Je to umění a umění obsahuje všechno možné," dodává.

Řekl, že kůží pro něj byly dříve i samotné obrazy, do jejichž vrstev výsledné motivy vyškrabával, a objevoval tak kůži pod nimi. Na výstavě má díla zcela nová, kombinuje v nich kresbu z vyškrabávanými momenty a volnou malbou. Stále v nich pracuje se svými vzpomínkami, ale kompozice vytváří volněji, a ne podle fotografií jako dříve.

Gerboc s ohledem na svou tvorbu zdůrazňuje sílu bezprostřednosti. Ze všeho nejdůležitější je pro něj v tvorbě zachytit emoce. A kvůli jejich autenticitě odmítá dělat skici a obrazy dopředu rozpracovávat. "Vlastně ani nechci, aby to byly obrazy. Mělo by to být něco, co stojí mimo pojmy výtvarného umění. Když je to rozkoš, ať je to rozkoš, když zhnusení, ať je to zhnusení. Z výsledku bychom měli mít husí kůži," říká Martin Gerboc.

"Přicházíme k bodu, kde malba sice je podstatná, jsme na výstavě, ale vystavené věci jsou jen prostředkem, jako by malba byla všechno, co se odehrává mimo teritorium malby. Malba má jen dotvářecí funkci, který završuje nějaký proces," popisuje svůj přístup.

Také Alexander Tinei vystavuje nejnovější díla. "Kůže mě přitahuje proto, že ji vnímám jako projekci toho skrytého v člověku, vidíme na ni problémy duše, těla, zdravotní potíže, nemoci přicházejí zevnitř a projevují se na kůži," řekl. "My to nazýváme kůže, cítíme to jako maso, ale ve skutečnosti je to naše duše nebo duch, náš personální příběh, naše kořeny, naše životní zkušenosti," řekl.

Foto: ČTK/Šimánek Vít

Autor: ČTK