Výstava v Jízdárně představí příběhy státních symbolů

09.05. 19:20 | Autor: ČTK

Výstava Doteky státnosti v Jízdárně Pražského hradu představí i některé předměty, které dosud nebyly vystaveny. Patří mezi ně pohraniční sloup z 20. let minulého století, který se Vojenskému historickému ústavu (VHÚ) podařilo získat teprve před rokem. Jednotlivé části výstavy se věnují různým státním symbolům a jejich proměnám v běhu času. Všímají si české vlajky, prezidentské standarty, státní hymny nebo vývoje státního znaku.

Podle ředitele VHÚ Aleše Knížka je na výstavě okolo tisíce sbírkových předmětů. Přestože je expozice inspirovaná vznikem Československa v roce 1918, nejstarší exponáty sahají mnohem dále do minulosti. Je to například znak českého lva na dlaždici z hradu Zvíkova, který pochází z poslední třetiny 13. století. "Máme tu i parléřovského dvouocasého lva z katedrály sv. Víta," řekl autor výstavy Michal Burian.

Příběh české vlajky

Návštěvníci se dozvědí i příběhy, které jsou se státními symboly spojené. Například to, jak se měnily podoby české vlajky. Například ta z Chicaga z roku 1914, tedy ještě před vznikem samostatného státu, připomíná více než současnou českou vlajku tu americkou. Další z Filadelfie z roku 1917 má už sice typický modrý klín, jsou na něm ale hvězdy opět po americkém vzoru. A u vlajky, pod jakou pluli v roce 1920 čeští legionáři z Vladivostoku, sahá modrý klín pouze do třetiny délky.

Za jeden z nejcennějších exponátů považuje Burian vlajku, pod níž vystupovali při úvodním ceremoniálu čeští sportovci na olympiádě ve Stockholmu v roce 1912. "Tenkrát jsme nebyli pochopitelně samostatnou zemí zastoupenou v olympijském výboru, ale díky tomu, že Jiří Stanislav Guth-Jarkovský byl velkým přítelem Pierra de Coubertina, bylo nám umožněno nastoupit pod samostatnou vlajkou," uvedl Burian.

Pohraniční sloup či houfnice

Výstava ukáže také pohraniční sloup z 20. let, který se podařilo do Česka dostat loni 11. května poté, co ho zástupci aktivních záloh Armády ČR objevili na cvičišti v Rakousku. Stával na hraničním přechodu na jihu Moravy. "V roce 1938, když po Mnichovu rakouská armáda obsazovala jižní Moravu, tak ho vyvrátili a odvezli jako kořist na své cvičiště," řekl Burian. V místě, kde býval na sloupu umístěn český znak, je dnes jen otvor po zásahu. "Domníváme se, že se po likvidaci Československa mstili i tím, že se strefovali do znaku," uvedl autor výstavy.

Mezi exponáty je také například houfnice z 20. let, která posloužila při pohřbech dvou prezidentů. V roce 1937 vezla ostatky T. G. Masaryka, v roce 2011 Václava Havla.

Výstavu mohou lidé vidět od čtvrtka až do konce října. Jak uvedl ředitel VHÚ, některé její části se budou každý měsíc obměňovat. Na výstavě se podílely i další instituce, například Kancelář prezidenta, Národní muzeum či Poštovní muzeum.

Foto: ČTK/Šimánek Vít

Autor: ČTK