Výstava přibližuje svět Jiřího Brdečky

16.01. 16:56 | Autor: ČTK , - kul -

Svět Jiřího Brdečky a jeho přátel představuje stejnojmenná výstava, která byla včera zahájena v Galerii Millenium
v Praze na Malé Straně. Přináší fotografie lidí, s nimiž Jiří Brdečka spolupracoval a kamarádil, i fragmenty
z jeho někdy až bizarně zařízeného interiéru.

Výstava byla připravena k nedožitým
90. narozeninám Jiřího Brdečky, jak uvedla galeristka Xénia Hoffmeisterová, a lze si na ní prohlédnout různé doplňky z Brdečkova bytu, plastiky i kostýmní návrhy k jeho filmům. Během výstavy, která potrvá do 17. února, se budou v galerii jeho filmy promítat.

Jiří Brdečka byl jednou z nejzajímavějších osobností českého filmu. Rozpětí jeho zájmů
a profesí bylo až renesanční - kreslíř, filmový kritik, esejista, scenárista hraných
i animovaných filmů a také režisér animovaných snímků. Napsal dvě knihy a byl také obsazován do menších rolí. Debutoval snímkem Vzducholoď a láska (1947), v padesátých letech pak spolupracoval především s Jiřím Trnkou. Jeho mezinárodní kariéru zahájil snímek Rozum a cit, barokní alegorická féerie z roku 1962, kde byl výtvarníkem Zdeněk Seydl.

Publicistka Tereza Brdečková. "V té době ho jako samostatnou a silnou osobnost začalo brát mezinárodní fórum. Vrcholnou kvalitu české animace garantoval tehdy Trnka, později Pojar. Otec přinesl něco nového: jemnou ironii a barvitý snový svět určený dospělým. Nebyl animátor, nebyl výtvarník, ale přesto byl autor. Za svoje filmy získal ceny
v Cannes, v Annecy, v Bergamu, v San Sebastianu," uvedla v textu pro vernisáž dcera Jiřího Brdečky, publicistka Tereza Brdečková.

Brdečka spolupracoval kromě Trnky také
s Janem Werichem či Oldřichem Lipským - z jejich tvůrčí dílny vyšly dodnes populární parodie jako Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemný hrad v Karpatech. Často ho inspirovaly okrajové umělecké zdroje. Fascinovaly ho drobné artefakty na okraji 'velkého' umění: středověké verše, povídka, kramářské písně, lidové balady. Sentimentalita a kýč ho bavily, pokud byly zároveň poetické nebo absurdní.

"Otec svou zvláštní mnohostrannou tvorbu čerpal ze sebe, ale patrně by jí nebyl schopen bez kreativního prostředí intimních pražských přátelství. Svět jeho přátel byl širokou rodinou, která byla odolnější, než kdyby ji vázalo těsné příbuzenství.... Zmizelému světu pražských uměleckých přátelství patří i výstava v galerii Millennium," připomněla Brdečková.

Filmový scénárista a režisér, prozaik, filmový kritik a novinář Jiří Brdečka se narodil
24. prosince 1917 v Hranicích na Moravě a zemřel 2. června 1982 v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu začal studovat na FFUK v Praze nejdříve češtinu a filozofii, později dějiny umění a estetiku. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 vystřídal několik povolání. V roce 1945 se stal redaktorem Lidových novin, kde měl na starosti filmový referát. Od dubna 1949 byl zaměstnán v Československém státním filmu jako scenárista, dramaturg
a režisér.