Rodin proslul ztvárněním lidského těla

17.11. 06:00 | Autor: ČTK

Auguste Rodin patřil k nejvýznamnějším sochařům 19. století. Francouzský umělec se zaměřoval zejména na lidské tělo, jehož znázorňováním usiloval o vyjádření hlubokých duševních rozpoložení. Rodin tím postavil základ modernímu sochařství, jež se odpoutalo od antiky, která do té doby nebyla překonána. Zemřel před 100 lety, 17. listopadu 1917.

V posledních devíti letech Rodinova života mu jako ateliér a galerie sloužil pařížský palác Biron z 18. století. Tam bylo také vybudováno jeho muzeum. V roce 2015 byl objekt po tříleté náročné rekonstrukci znovu otevřen a návštěvníkům dnes nabízí více výstavních ploch a navíc asi 200 Rodinových děl. Jádrem expozice jsou pak jeho patrně nejznámější sochy včetně Polibku nebo Myslitele.

Známé Rodinovo dílo s názvem Myslitel. Rodin bývá řazen mezi impresionisty, výrazně jej ovlivnilo umění antické a velikán italské renesance Michelangelo. Za základ své tvorby pokládal přírodu. Z ní také vycházel a zůstával jí věrný až do smrti. Rodin nebyl jen sochařem (k jeho dalším slavným dílům patří sousoší Brány pekla či Občané Calais), ale též autorem řady olejů, akvarelů i kreseb. Napsal také knihu o francouzských katedrálách.

François Auguste René Rodin se narodil 12. listopadu 1840 v Paříži. Pocházel z úřednické, nepříliš bohaté rodiny. Ačkoli byl od dětství výtvarně nadaný, nebyl přijat na pařížskou École des Beaux-Arts, která poskytovala to nejlepší akademické umělecké vzdělání. Na živobytí si mladý Rodin musel brzy vydělávat sám, stal se dekoratérem. "Velké umění" tak mohl tvořit až ve volnu po večerech.

Po smrti své milované sestry se Rodin v roce 1862 uchýlil k církevnímu řádu. Zde se setkal s otcem Pietrem Julienem Eymardem, který jej povzbuzoval v umělecké dráze. Mladý sochař se rozhodl debutovat na pařížském Salonu s bustou Muž s přeraženým nosem, dílem zprvu odmítaným (na Salon se nedostalo), posléze světoznámým. Rodin v té době působil také v Itálii a v Belgii.

Když v roce 1877 ve 37 letech představil první velký mužský akt, nazvaný Bronzový věk, viděli kritici v soše plné napětí spíš náměsíčníka nebo sebevraha. Vše dovršila ještě pomluva, že skvělé modelace Rodin dosáhl tím, že model přímo odlil. Sochař se marně bránil, očištěn z tohoto nařčení byl až mnohem později. Přes počáteční nepřízeň se ale vypracoval mezi největší sochaře 19. století.

Vedle mužských aktů (například Jana Křtitele či Myslitele), které respektují akademickou tradici, byly Rodinovým největším přínosem světu výtvarného umění jeho ženy. V plastice i kresbách se vyznačují dramatickým patosem, jemuž nechybí ani odvážný erotický prvek. K absolutnímu vrcholu sochařovy tvorby je počítán pomník, který stvořil na počest spisovatele Honoré de Balzaka.

Socha s názvem Polibek. Úspěšnou Rodinovu výstavu uspořádal v roce 1902 pražský umělecký spolek Mánes. Na přelomu května a června do pavilonu pod zahradou Kinských zavítal i mistr sám. Během tehdejšího pobytu, doprovázen mimo jiné Alfonsem Muchou, zajel i na Moravu, kde obdivoval dílo a ateliér Joži Uprky v Hroznové Lhotě. Rodinova tvorba pozitivně ovlivnila i sochaře Josefa Mařatku a Josefa Kratinu.

V loňském roce se v New Yorku vydražila Rodinova mramorová socha líbajících se milenců za 20,4 milionu dolarů (484 milionů korun). Podle aukční síně Sotheby ́s se jedná o rekordní částku pro některé z vydražených děl tohoto umělce. Dílo nazvané Věčné jaro, které Rodin vytvořil z jediného kusu horniny, je zřejmě inspirováno jeho vášnivým vztahem k žačce, sochařce Camille Claudelové.

Sestra spisovatele a diplomata Paula Claudela byla Rodinovou múzou a ovlivnila jej do té míry, že je někdy snadné si splést jejich díla. Těžce zála s tehdejší dominancí mužů a mravními předsudky. Claudelovou však vztah se sochařem ničil, Rodin totiž odmítal přerušit letitá pouta s Rose Beuretovou, kterou si posléze vzal za manželku. Claudelová byla nakonec internována v psychiatrické léčebně.

Rodin zemřel v Meudonu u Paříže, kde je také u své Villy des Brillants pohřben. Tento dům si koupil v roce 1895 v dražbě, usadil se zde a založil také svou sbírku uměleckých předmětů.