Náprstkovo muzeum koupilo sbírku buddhistického umění

23.04. 05:30 | Autor: ČTK

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.

Sbírku buddhistického umění z Mongolska zpřístupní od května Třeboň v Kotěrově vodárenské věži. Poslední roky byla přístupná nepravidelně. Asi polovinu sbírky koupilo od jejího vlastníka Národní muzeum, za každý z 39 obrazů zaplatilo desítky tisíc korun. O koupi druhé části sbírky jedná. Galerii buddhistického umění bude nově provozovat město.

Sbírku shromáždil v 70. a 80. letech minulého století třeboňský rodák Milan Klečka, když pracoval jako geolog v Mongolsku. Část sbírky, 39 maleb, získalo loni Národní muzeum - Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, jež uchovává exponáty tibetského buddhismu.

"Máme ve sbírkách asi tři tisíce podobných předmětů, ale tento soubor je mimořádný a není ve střední Evropě podobné sbírky. Koupili jsme 39 závěsných obrazů, nádherné závěsné chrámové textilie," řekla ředitelka Náprstkova muzea Eva Dittertová.

Náboženské malby a chrámové textilie ze sbírky jsou podle ní ojedinělé, za velmi významné označila dva obrazy z konce 18. století, ostatní díla pocházejí ze začátku 20. století. Sbírka je cenná i tím, že vypovídá o Mongolsku z doby, kdy byla země pro západní badatele těžko přístupná.

Od otevření v květnu 2013 byla galerie přístupná nepravidelně. Nyní, kdy sbírku koupilo muzeum, ji začne provozovat město. "Třeboň získala novou atraktivitu," řekla starostka Terezie Jenisová (KDU-ČSL).

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur má sbírky uměleckého řemesla tibetského buddhismu. Nashromáždili je českoslovenští odborníci, kteří pracovali v Mongolsku od 60. let 20. století.

Vodárenská věž byla postavena v roce 1909 dle návrhu architekta Jana Kotěry. Vodárna zásobovala město pitnou vodou do konce 60. let 20. století, od roku 1988 je objekt památkově chráněn. V roce 2005 ho město pronajalo Klečkovi, který věž během osmi let zrekonstruoval a vytvořil místo pro vlastní sbírku. Návštěvnická kapacita je 30 lidí. Naproti věži je Asijské kulturní centrum, jehož součástí je Zahrada soucitu.

Foto: Petra Mášová

Autor: ČTK