Michal Cihlář jako ilustrátor

10.09. 10:30 | Autor:

Ten, kdo má slabost pro knihy a linoryt, by neměl váhat s návštěvou Malé galerie Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Až do 12. října tam své umění předvádí jeden z našich nejznámějších grafiků a laureát Ceny Vladimíra Boudníka Michal Cihlář.

Jméno Michala Cihláře je u nás i v zahraničí už dlouhá léta synonymem pro linoryt. Mimochodem je to jediný autor z Česka, který byl na přelomu let 1999 a 2000 zařazen na zatím největší výstavu světového linorytu v Cobra Museu v nizozemském Amstelveenu.

Cihlář dokázal z linorytu vytvořit vpravdě univerzální techniku, která - jak v praxi sám ukázal - je stejně tak vhodná pro vizuální podobu akcií, tapet nebo unikátního písma jako pro volnou tvorbu. Cihlář je dokonalý a precizní technik schopný zdařile a v reálné velikosti reprodukovat poštovní známku jako portrét v životní velkosti. Není se čemu divit, že linoryt odjakživa používal i k ilustrování. Tím spíš, že má podobně jako Josef Čapek velkou slabost pro knihy. Může za to zřejmě i fakt, že na Vysoké škole uměleckoprůmyslové studoval v ateliéru knižní kultury a písma.

Odeonská kniha Komu se to dostane do rukou. Cihlář je systematik a rád se prezentuje tematicky. Výběrová výstava jeho ilustrací je toho dalším důkazem. Koncept doplňuje i její „umístění" do kladenské vědecké knihovny. Nejde jen o to, že se jeho práce ocitla v bezprostřední blízkosti čtenářů, ale i o to, že nedaleko Kladna se svou rodinou žije.

Výstava sama pak představuje nejen originály vytvořené k obrazovému doprovodu knih Jáchyma Topola nebo Salmana Rushdieho, ale také obsáhlý soubor černobílých ručně kolorovaných ilustračních kompozic pro Lidové noviny, se kterými Cihlář léta spolupracoval, autorské knihy v jednom exempláři nebo fotografické cestopisné publikace, které vytvořil se svou manželkou Veronikou Richterovou. Kromě originálních tisků a bibliofilií nezapomněl Cihlář ani na matrice svých prací, které nejenže ukazují „věci za oponou", ale zároveň představují svébytné objekty na pomezí obrazu a nízkého reliéfu.

Cihlářovo umělecké pojetí se dá stále odvozovat od slova „umět", stojí za ním nejen kreativita, ale i tiché hodiny náročné ruční práce, a na výsledku je to vidět. Už to může být v dnešní lehkonohé a bulvarizující době shock-artu důvod, proč mu věnovat pozornost.

Foto: Jan Zatorsky