Kresba s Eiffelovkou se stala symbolem solidarity s oběťmi

15.11. 11:39 | Autor: ČTK , AFP

Vzpomínka na oběti pařížského útoku, generální konzulát Francie v Barceloně.

Jednoduchá černobílá kresba, která spojuje známý pacifistický symbol se stylizovaným zobrazením Eiffelovy věže, vznikla už v době, kdy se svět v noci z pátku na sobotu postupně dozvídal o hrozivých teroristických útocích v Paříži a během několika hodin se obrovskou rychlostí rozšířila na internetu. Teď je symbolem solidarity s Francií a její autor, francouzský grafik Jean Jullien, se vyrovnává s tím, že získal doslova celosvětovou popularitu díky spontánnímu náčrtku, který vznikl za pár sekund.

Věta "Nemůžete rozdělit nás" na pietní ceduli umístěné mezi rozsvícenými svíčkami a květinami v ulicí blízko divadla Bataclan v Paříži, Francie. Jullien, dvaatřicetilý Francouz žijící v Londýně, v pátek večer seděl přikovaný u rádia a hltal nové podrobnosti o útocích ve své vlasti. A protože jeho přirozeností výtvarníka je reagovat kresbou, sáhl po štětci namočeném do tuše a skicáku a instinktivně nakreslil mírový symbol přetvořený tak, aby připomínal siluetu Eiffelovy věže.

"Moje první reakce byla, něco nakreslit a sdílet to," řekl Jullien. V rozhovoru pro časopis Wired pak podrobně popsal, jak nový symbol sounáležitosti tváří v tvář teroru přesně vznikl.

Obraz Eiffelovky na garážových vratech v ulici Rue de Charonne v Paříži. "Byla to reakce. Nejdřív mě napadlo využít mírový symbol... Pak jsem přemýšlel nad symbolem Paříže, a jako první mě samozřejmě přišla na mysl Eiffelova věž. Prostě jsem ty dvě věci spojil. Nebylo za tím žádné velké přemýšlení. Byla to spíš instinktivní, lidská reakce," řekl francouzský grafik, jehož dílo se pak rychlostí blesku rozšířilo po sociálních sítích, kde ho sdílely desítky tisíc lidí. Nový symbol se pak už v sobotu objevil na plakátech, tričkách či transparentech.

Rychle získaná popularita Julliena překvapila. "Jsem trochu zahanbený tím, že jsem dostal takový prostor kvůli tak tragické události. Ukazuje to ale, že dokážeme komunikovat nejen jako lidé, ale jako celá společnost. Prolamuje to ledy," řekl. "Lidé se mě ptají, jaké to je, být slavný, o tom ale nepřemýšlím. Jde o to, že to lidé sdílejí. Prostě pomůžete něčemu na svět a pak jen sledujete, jak to dál žije svým životem... Je to zvláštní pocit. Ale jsem rád, že to lidé používají bez ohledu na národnost a na to, kde se zrovna nacházejí, jestli v Paříži nebo jinde," dodal.