Arcidiecézní muzeum představí vzácné světice z kovárny z Řepčína

22.08. 10:52 | Autor: ČTK

Expozici Arcidiecézního muzea věnovanou baroknímu umění v Olomouci obohatí začátkem září dvě vzácné lipové sochy svaté Barbory a svaté Pavlíny z 18. století. Více jak 150 let zdobily společně s dřevořezbou Ukřižovaného Krista od Ondřeje Zahnera průčelí bývalé řepčínské kovárny.

"Sochy prošly náročným restaurováním, do sbírek muzea je zapůjčili jejich majitelé. Obě světice budou k vidění při příležitosti letošních oslav Dnů evropského dědictví," řekl mluvčí muzea Tomáš Kasal.

Sochy světic i Ukřižovaného Krista, jejichž autory jsou nejvýznamnější sochaři olomouckého baroka, mají pohnutý osud. Na průčelí bývalé kovárny byly umístěny od roku 1849 a visely zde donedávna. "Podle pamětních zápisů, nalezených v 80. letech minulého století za sochou Krista, zde byly osazeny kovářem Valentinem Vranou. Další zápisy, z nichž poslední je datován rokem 1904, jsou záznamem oprav soch i kovárny, zmiňují jednotlivé rodinné příslušníky i podílející se řemeslníky a výjimečně též kronikářské pohledy do života Řepčína ve druhé polovině 19. století," uvedla kurátorka muzea Helena Zápalková.

Sochy byly podle odborníků určeny původně pro zcela odlišné prostředí, s největší pravděpodobností byly součástí vybavení oltářů některého z olomouckých chrámů zrušených v době josefinských reforem. Díky poctivé údržbě majitele však odolaly přírodním podmínkám a zůstaly tak i při pobytu ve venkovním prostředí zachovány až dodnes.

Dřevořezba Ukřižovaného Krista je podle kurátorky prací Ondřeje Zahnera, jednoho z nejvýznamnějších sochařů olomouckého baroka, který se podílel jako hlavní tvůrce i na sochařské výzdobě sloupu Nejsvětější Trojice. "Velkorysé rozměry díla dovolují předpokládat jeho původní umístění díla na oltáři zasvěcenému sv. Kříži. Hypoteticky lze uvažovat například o křížovém oltáři v bývalém kostele Panny Marie na Předhradí, zbořeném v roce 1839," podotkla kurátorka.

Sochy obou světic byly podle odborníků součástí vybavení jiného oltáře, o různém autorství i dataci svědčí zejména charakter řezby. Odborníci jejich autorství přisuzují dalšímu známému olomouckému sochaři, Janu Sturmerovi. Obě mučednice byly vzývány jako protimorové patronky, objevují se například ve výzdobě olomouckého morového sloupu Panny Marie, uvedla kurátorka. Neznámý oltář, po jehož stranách byly na oblacích klečící světice původně osazeny, může podle odborníků pocházet z doby po zažehnání poslední velké morové epidemie, která postihla Moravu i Olomouc v letech 1714 až 1715.

Díla olomouckého baroka, která byla v nedávné době komplexně restaurována, byla veřejnosti představena krátce v roce 2010. Vzhledem k povaze materiálu se již na své původní místo, fasádu bývalé řepčínské kovárny, vrátit nemohou. Současní majitelé se proto domluvili s muzeem na jejich zápůjčce a prezentaci ve stálé expozici Arcidiecézního muzea, dodal mluvčí muzea Tomáš Kasal. Kromě světic plánuje muzeum v budoucnu prezentovat také unikátní řezbu Ukřižovaného Krista.

Foto: ČTK , Muzeum umění Olomouc

Autor: ČTK