Pepa: oslava zbabělosti

Takových Pepů Nováků známe všichni spousty. Tiší,ušlápnutí podpantofláci, s kterými život a manželky zacházejí ošklivě a všichni ostatní je bezostyšně využívají. Tak si to alespoň myslí tvůrci nového českého filmu Pepa, který zítra vstupuje do našich kin. Ve skutečnosti nabídli jen nevtipnou komedii se zvráceným poselstvím, že jedinec za nic nemůže a vinu za všechno nesou vždycky ti druzí.

Ani to nemohlo dopadnout jinak, když se režie chopil neúspěšný tvůrce čtvrtého pokračování Kameňáku (ano, onoho dílu této příšernosti, se kterou nechtěl mít nic společného už ani Zdeněk Troška) Ján Novák a scénář napsal s mimořádně netalentovaným Jaroslavem Sauerem (který to, jak neumí nic napsat, dokázal už v zimním Špindlu). Divákům nabídli k uvěření příběh Pepy Nováka, naprosté nuly, který všechny rány sice přijímá s nečekaně stoickým klidem, ale nikdy za nic nemůže. To ti ostatní jsou oškliví, on je jenom hodný! A právě zbabělost postavit se za vlastní osud se celým filmem táhne jako nekonečně dlouhá červená nit.

Nula a jeho život

Pepa Novák neměl šťastný život. Vyrůstal jen s maminkou (Kristýna Kociánová), protože otec (Jakub Kohák) rodinu brzy opustil. Ve školce neměl žádné kamarády, tak doufal, že na základce to bude lepší. Ani tam ale Pepu (Vlastimil Kaňka) nikdo moc vážně nebral stejně jako na střední škole. Neměl kamarády, neměl děvče, nikdo včetně učitelů si ho moc nevážil. To se nezměnilo ani v dospělosti, kdy Pepa (Michal Suchánek) začal pracovat jako úředník. Skamarádil se s prospěchářským Tondou (Filip Blažek), jehož manželka Jarmila (Alice Bendová) ho seznámila se svou kamarádkou Zdenou (Petra Špalková). Pepa si Zdenu vzal. Konec jako z pohádky...? Kdepak.

Štěstí, na které se Pepa celý život těšil, nějak nepřichází. S manželkou sice vychovává dceru Zdeničku (Natálie Grossová), ale jinak ho čeká jen stereotyp víkendových partií kanasty s Tondou a Jarmilou a nudné práce, kterou nezmění ani nová kolegyně Pavlína (Alena Doláková). Pepovou největší vášní tak zůstane sledování životů ostatních dalekohledem ze střechy domu a jediná revolta, které se kdy odvážil, je zapálit si cigaretu, když vynášel odpadky. Pořád ho ale pronásleduje pocit, že to nějak není ono. Že to opravdové štěstí na něj někde musí čekat...

Sláva bláznovství

Na první pohled je patrné, o co tvůrcům šlo. Chtěli vyjádřit pocity, o nichž se domnívají, že je nese většina z nás - že my jsme ti hodní, ale ten hnusný svět s námi nehezky zametá a ostatní nás jen využívají. Těžko říct, nakolik si to o sobě myslí Ján Novák a Jaroslav Sauer, ale fajn je vědomí, že tohle myšlení už jen přežívá a spíš odchází. Neschopnost přijmout odpovědnost za vlastní osud, zbabělost postavit se za něco, čemu věřím a co chci, nechat se donekonečna využívat ostatními - je smutné, že se Novák se Sauerem domnívají, že to jsou převažující pocity většiny z nás, a na jejich základech staví celý film. To vše podporují myšlenkou, že když to holt v tomto životě nevyjde, povede se to v tom příštím. Jenže Pepa Novák nevyvolává soucit, s ním se jen těžko někdo ztotožní. Asi nejlépe ho v jedné scéně vystihl taxikář: "Vy jste hodnej člověk... nebo úplnej blbec." Určitě to druhé. Být hodný neznamená být zbabělý.

Potíž je i s Pepovým ztvárněním. Michal Suchánek má totiž smůlu. Na rozdíl od jiných estrádních bavičů vůbec není špatný herec, naopak. Jenže už se nějak nezvládá vymanit ze své škatulky. I Pepa Novák je mnohem víc než živá karikatura jako vystřižená z naštěstí zapomenutého pořadu Tele Tele; k "dokonalosti" chyběla jen nějaká předstíraná vada řeči. Herecky nejsilnější je Suchánek nakonec paradoxně v okamžicích, kdy dalekohledem sleduje sousedy. Ve tváři mu probleskuje trochu šmírácké úchylnosti - je ale přesvědčivá. Velká škoda, že pro tohoto herce nejsou pořádné role. Pitvoření je trochu málo.

Pokřivené charaktery a semetriky

Podobně ambivalentní pocit divák může mít i z ostatních herců. Někteří své party zvládají na jedničku - to hlavně ti, od kterých by se to čekalo. Petra Špalková jako nechutná semetrika je až strašidelná, svůj standard bezskrupulózního prospěcháře odehrál i Filip Blažek. Naopak rutinně a trochu unaveně působí Alice Bendová - jako by ji vystupovat v Pepovi ani nebavilo. Nebylo by divu: navzdory snesitelné stopáži 90 minut je film neskonale nudný.

Z dalších herců i neherců rozpaky narůstají mnohem víc. Celý výlet do předrevoluční minulosti, tedy Pepových dětských a jinošských let, provází pocit trapna. Pokud čtyřicátník Sauer a padesátník Novák nevědí, jak se chovají děti a adolescenti, ať se jdou někam do školy podívat, to snad není takový problém. Opět totiž neunikli ze stereotypního - a hlavně brutálně nerealistického - pořád dokola se opakujícího schématu "jak se asi chovají mladí" v představách střední generace. Učitelský sbor je tak moc šablonovitý, až to bolí. A nechybí ani Marek Vašut, jehož jediná role - bodrý suverén - se tu objeví také. Tentokrát je za zeměpisáře.

Tristní mládí

Vůbec problematické je obsazení mladších ročníků. Všechny o hlavu převyšuje sedmnáctiletý Vlastimil Kaňka coby mladý Pepa. V tom klukovi něco je, a pokud si bude svoje role vybírat pečlivěji, může z něj vyrůst herecká hvězda. Ostatní jsou výrazem naprostého zmaru. Obsazení youtuberů k přilákání mladé generace do kin to jen dokládá. Štěky Martina Donáta a youtubera s přezdívkou PeeetaaaTV naštěstí nejsou moc velké. Mnohem větší prostor má Bára Votíková jako třídní kočka. Což o to, hezká a smyslná tahle youtuberka a mimo jiné i reprezentační brankářka fotbalové Slavie Praha je, ale hereckého talentu už tolik nepobrala. O Aleně Dolákové, jež měla podle představ tvůrců ztvárňovat jakousi femme fatale, ani nemluvě.

Chyb a nesmyslů se v Pepovi najde tolik, že se mi je ani nechce všechny vypisovat. Za všechny uvedu, že jakkoli se tvůrci snažili o retro záběry (až tu snahu nepřirozeně nafoukli), zapomněli třeba na to, že i v minulém režimu se bylo nutné ve školách přezouvat. A podobně. Některé postavy, například Pepova maminka, se v průběhu filmu z děje zcela vytratí... a už se neukážou. Největší chybou ovšem je, že ačkoli má jít o jakousi hořkou komedii, komediální prvek filmu prostě chybí. Humor nefunguje - buď není vtipný nebo je vyloženě trapný. Osobně jsem se usmál jedinkrát (představa milostné scény s učitelem hudby v pozadí). Dokonce i na slavnostní premiéře publikum, kdy bývá mnohem shovívavější, se rozehřívalo hodně pomalu.

Další prohra českého filmu

Může se mi po tom všem někdo divit, že dlouhodobě a smrtelně vážně volám po zániku českého filmu? Pepa ukazuje všechno, co je na naší současné kinematografii špatně. Pozitiva se hledají jen těžce. Snad jen vhodně zařazený zajímavý soundtrack z dobových písniček (i když i ten pohřbívá naprosto nepochopitelně použitý motiv z Mozartova Requiem v závěru) nebo fakt, že dvě "překvapivá" odhalení tvůrci nemají potřebu polopaticky vysvětlovat a spokojí se jen s náznakem. Ale to je zoufale málo.

Asi nejlépe Pepovu tragédii vystihují postavy šmírovaných sousedů v podání Martina Pechláta a Anny Stropnické. Právě pokus o životní vzdor unavené manželky, její snaha něco se sebou udělat, je spolehlivě udušena "ostatními", v jejím případě manželem. A ještě se to podává jako výhra. Třeba se to zlepší v příštím životě.

Tak určitě.

                                                                      Pepa

Komedie / Drama, Česko, 2018, 90 min.

Režie: Ján Novák

Scénář: Ján Novák, Jaroslav Sauer

Kamera: Antonín Chundela

Hrají: Michal Suchánek, Petra Špalková, Filip Blažek, Alice Bendová, Alena Doláková, Martin Pechlát, Anna Stropnická, Kristýna Kociánová

Hodnocení: 25 %

Čtěte dále

další zprávy