Večer se zabiju, synku aneb Jaký je vítěz z Varů

12.07. 10:00 | Autor: Pavel Mandys

V belgickém dramatu Anděl u moře maniodepresivní otec hned v úvodu informuje svého dvanáctiletého syna Luise (jako jediného v rodině), že má v úmyslu spáchat do večera sebevraždu.

Tak začíná trýznivý, emocionálně vypjatý příběh rodiny, která se s otcovou chorobou potýká - ve výsledku marně. Matka a Louisův starší bratr se přitom jen dohadují, proč ten dosud činorodý kluk najednou koktá, zmatkuje a vůbec se chová nervózně. Nesnesitelná psychická zátěž je z filmu cítit až nepříjemně, režisér Frédéric Dumont nelítostně pracuje s tím, jak jsou diváci na rozdíl od jiných postav obeznámeni se situací a vžívají se do pocitů nebohého kluka.

ČTĚTE TAKÉ: Karlovarský festival má vítěze: belgický film Anděl u moře

Neveselý příběh přitom vychází z vlastní zkušenosti režiséra, který si jej s vlastním otcem „užil" včetně apokalyptických výbuchů vzteku a bezdůvodné ničivosti projevující se například přejížděním koček.

Vše se odehrává v městečku na jižním pobřeží Maroka (kde, jak je obecně známo, mají zdivočelých koček přebytek), pod prudkým sluncem a vysušujícím větrem.

Snímek Anděl u moře si odnesl hlavní cenu z karlovarského festivalu. Kdo měl dosud pocit, že deprese jsou nelépe obrazově zachyceny pošmourným mlhavým počasím, zde zjistí, že stejně melancholická může být i čistě modrá obloha a široké pouštní či pobřežní prostory.

Snímek graduje velmi pomalu (možná pomaleji, než běžný divák snese), zprvu se zdá, že půjde o křehký psychologický příběh - než začnou vzteklé scénky; tu první, kdy otec péruje své podřízené, zatím jen slyšíme.

Otec, pečlivě zahraný Olivierem Gourmetem, se zprvu před rodinou i kamerou skrývá, jeho zasmušilou tvář vidíme jen na krátké okamžiky a nelze z ní nic vyčíst - o to silnější jsou pak pasáže, kdy se jeho psychická nemoc projevuje v devastující krutosti.

Letošní soutěž obecně nenabídla žádný ohromující zážitek, „jen" několik poctivých autorských filmů, jejichž tvůrci se upřímně snaží vyrovnávat s nějakým traumatem společenským nebo osobním. K nejlepšímu dílu druhého typu se při svém rozhodování přiklonila i porota.

Foto: Reuters, kviff.com

Autor: Pavel Mandys