Básník, spisovatel a dramatik Pavel Kohout patří k nejvýraznějším a zároveň nejrozporuplnějším osobnostem české poválečné literatury. Život tohoto autora desítek ceněných her i románů, které vycházejí v mnoha světových jazycích, je příběhem bývalého nadšeného komunistického básníka a později i reformního komunisty, který nakonec skončil jako chartista a exulant proti vlastní vůli, jenž v zahraničí prožil podle vlastních slov lepší polovinu svého života. Mezi jeho nejznámější díla patří dramata August August, august a Taková láska a romány Katyně, Kde je zakopán pes či Hodina tance a lásky. V pátek 20. července slaví devadesátiny.
Kohout debutoval verši v novinách v roce 1945 a stále tvoří. V roce 2016 například vydal poprvé česky knihu Jolana a kouzelník, která vznikala v 70. letech a poprvé vyšla v roce 1980 v německém překladu. A letos v květnu pokřtil knihu To byl můj život??, která obsahuje oba díly vzpomínek na léta 1928 až 1979 a 1979 až 1992, dále text Předběžná bilance z roku 2011 a autorův dovětek z roku 2018 Post scriptum. "Jak tak sleduju tátovu kondici, těch 888 stran jeho vzpomínek asi není posledních," uvedla tehdy jeho dcera, spisovatelka Tereza Boučková.
Kohout se narodil v Praze v úřednické rodině. Politicky angažovaný začal být již od poloviny 40. let, nejprve především v rámci svazu mládeže. V roce 1946 vstoupil i do komunistické strany. Po nedokončeném studiu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začínal jako elév redakce pro děti a mládež v Československém rozhlase a poté působil rok jako kulturní přidělenec v Moskvě. V letech 1951-1952 byl šéfredaktorem týdeníku Dikobraz a na vojenskou službu navázala dvouletá činnost v redakci časopisu Československý voják.
Po dalším roce v televizi se stal v roce 1956 samostatným umělcem. Debutoval na počátku 50. let milostnými a politickými verši (Verše a písně, Čas lásky a boje), které jsou plné komunistické propagandy a oslavných ód, například na sovětského diktátora Josifa Stalina. Jeho básně, společně s filmem Zítra se bude tančit všude, ke kterému napsal scénář, patří podle kritiků ke "zlatému fondu" české stalinistické literatury.
K této hojně kritizované kapitole svého života se vyjadřoval již mnohokrát. "Člověk, kterému dojde jeho omyl, v něm může setrvat, anebo se pokusit o nápravu. V druhém přístupu vidím logiku života části své generace s podobným životopisem, jako je můj", řekl například. Svou roli podle něj sehrály i historické okolnosti: "Emocí nabití puberťáci jako já, co po sedmi letech vylezli z krvavého tunelu války do míru, který voněl šeříkem a naftou sovětských tanků, letěli houfně k jejich vojevůdci Stalinovi jako mouchy ke světlu."
První stopy jeho rozčarování z režimu se objevily již v hrách z poloviny 50. let (například Zářijové noci). Na počátku 60. let upoutaly pozornost jeho adaptace literárních děl (Cesta kolem světa za 80 dní, Válka s Mloky nebo Josef Švejk aneb Tak nám zabili Ferdinanda a jiné citáty z Osudů dobrého vojáka Švejka), které společně s jeho hrami (například August August, august) byly uvedeny na scénách řady zemí světa. Jeho tvorba se na konci 60. let podle kritiků přiblížila absurdnímu dramatu a tehdy se také začal výrazněji věnovat próze. V polovině 60. let pracoval jako dramaturg Divadla na Vinohradech, pak odešel na volnou nohu.
Od konce 60. let byl jedním z představitelů nonkonformního proudu v české literatuře a v roce 1968 se stal čelným protagonistou "pražského jara". V letech 1968-1969 byl stranickým předsedou v pražské pobočce Svazu československých spisovatelů. Strana byla tehdy pro něj "jediná reálná platforma pro nekrvavé změny k lepšímu". V roce 1969 byl z KSČ vyloučen a od počátku 70. let začal být perzekvován a patřil k hlavním iniciátorům a signatářům Charty 77. Poté, co mu byl v roce 1979 znemožněn návrat z ročního povoleného pobytu ve Vídni, kde spolupracoval s divadlem Burgtheater, se usadil v Rakousku. V roce 1980 mu bylo uděleno občanství rakouské, v roce 1990 vráceno původní.
Jeho autobiografie o roku 1968 Z deníku kontrarevolucionáře tak v Česku vyjít nesměla a v zahraničí vyšly i jeho další knihy, většinou s politickým podtextem, jako například Katyně, Kde je zakopán pes nebo Hodina tance a lásky. Skvělý vypravěč Kohout je také autorem dramatu Ubohý vrah - první české hry uvedené na newyorské Broadwayi.
Na pultech českých obchodů a na prknech českých divadel se jeho díla opět objevila až po roce 1989, po kterém začal žít střídavě v Praze a Vídni. I v polistopadové tvorbě opět prokázal schopnost vystihnout "téma dne", například odhalování spolupracovníků StB v knize Sněžím. Podle jeho románu Konec velkých prázdnin byl natočen úspěšný stejnojmenný televizní seriál a zfilmována byla i jeho další díla.
Je držitelem řady cen, převážně rakouských a německých. Především za organizaci Pražského divadelního festivalu německého jazyka, na němž se podílí, převzal například v roce 2002 německý Velký kříž za zásluhy s hvězdou a stuhou. Celkem napsal přes 15 románů a několik desítek her a je označován za nejhranějšího českého dramatika v Česku i v zahraničí.
Kohout se třikrát oženil. V roce 1950 si vzal herečku Alenu Vránovou, ale manželství se rozpadlo. Vzápětí se oženil podruhé - s asistentkou režie Annou Cornovou. Z tohoto manželství pochází spisovatelka Tereza Boučková. Jeho třetí manželkou i věrnou spolupracovnicí je od roku 1970 spisovatelka Jelena Mašínová. Celkem má tři děti.
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Návštěvníci Národního muzea si již nyní ve východní dvoraně Historické budovy mohou prohlédnout módní kolekci, jež do sbírky...
Autorka papírových vystřihovánek s folklorními motivy, které vyšly na poštovních známkách i coby znělka televizního pořadu...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....