Země božího zapomnění

Ateistické Čechy jako Gottland, země boží? Až v polovině knihy polského novináře Mariusze Szczygiela (česky „stehlík") dojde k odhalení metafory, prosté a výstižné. Muzeum Karla Gotta v Jevanech. Muzeum zapomnění.

Obecná představa Poláků o českém národě je pověstná a kontrastuje s iluzemi o sobě samých. Pro Poláka je Čech bojácný člověk se sklonem k přizpůsobivosti, malý pragmatik, který je schopen vyjít s každým, kdo nad ním práskne bičem a druhou rukou mu podá trochu kabanosu. Tento pohled doplňuje tradiční obdiv polské inteligence k české kultuře, její (údajné) kreativitě, lehkosti, ironii a humoru, což zase má být v protikladu k polské vážnosti, romantismu, sklonu k chmurnému, někdy až k apokalyptickému tónu. Je to samozřejmě povrchní, ale povrchnost jest také způsob vidění.

Trochu matoucí je v Polsku užívaný termín „český film", což znamená něco zmateného a nesrozumitelného, tedy jako u nás „španělská vesnice" (u Němců zase „böhmisches Dörf"), což ovšem vzniklo - jak vím z polského zdroje - tak, že Poláci sledovali filmy v české televizi, avšak přes podobnost jazykovou (Čech rozumí díky slovenštině polsky lépe než naopak) - ničemu nerozuměli.

Po tomto úvodu je čas přejít ke knize, kterou o Čechách napsal Polák, ovšem s úžasem ji bude číst i Čech, nebo právě Čech. Protože takto on sám svoji zemi nezná, přitom jsou to příběhy do ní dokonale vpečetěné. V těchto nervních prózách-reportážích pulsuje stálá směsice realismu, grotesky a absurdity, ovšem nikoli v podobě jakési kafkovské poetiky nejasnosti a přítmí, ale ostře a konkrétně. V patnácti textech rychle, v tempu, v němž se nezdržuje impresemi, historickým výkladem a zobecňováním, jakoby nožem řeže Szczygiel osudy českých mužů a žen dvacátého století.

Szczygiel je věcný a faktograficky velmi dobře vybavený, byť pár chyb hnidopich objeví, o to více jiný čtenář ocení, co nového tento Polák v archivech či u přímých svědků našel. Často jsou to případy, do kterých se, pokud vím, takto důsledně žádný domácí autor nepustil, respektive by je pojal jinak - bez toho stálého údivu a potřeby se s ním svěřit. V tom je tedy výhoda pohledu zvenčí, pohledu, který o tom, co je uvnitř, ví, jak je jen možné, dokonale.

Začne překvapivě dynastií Tomáše Bati, touto zcela amerikánskou historií zlínského selfmademana, který prorazil spojením řádu a důslednosti. Nikdy mě osobně baťovský mýtus nepřitahoval, ale v podání Mariusze Szczygiela jsem historii rodiny četl, jak se říká, bez dechu. Je to český (tedy moravský) charakter, či nikoli, je to výjimka, která sem nepatří, klade otázky polský reportér. Jak to, že v prostředí slovanské malátnosti najednou vyrazí tento fenomén světově úspěšné organizace, která ovšem začne dostávat rysy orwellovského světa totální kontroly? Není náhodou v českých genech skutečně jakýsi pud k odevzdání svobody do rukou vyšší moci? Tři Baťovy generace jsou též úvodem do českých dějin: první, Tomáš, přechod od Rakouska k samostatné republice, jejíž rysy (optimismus, zdravý duch, píle) dovede do podoby, v níž začne být pomalu těsno pro svobodu. Jan Antonín, jeho tvrdé pokračování v časech již hnědě totalitních, se nutně musí zaplést, po válce Baťa ve Zlíně končí jako karikatura. Ale šlo se nezaplést, když byl v protektorátě klid a pracovat se musí? A Tomáš Baťa, to je pak český osud v širším světě, v Čechách zůstane ne sice zapomenutý, ale už jen jako pojem bez tváře. Pak se vrací a Zlín ho vítá voláním: „Týrej nás, Baťo!" Szczygiel si vybírá osudy výjimečné, ale nikoli netypické, takové, které by nebyly silně napojeny na celkový český úděl minulého století.

Lídu Baarovou s její tvrdě zaplacenou romancí s Goebbelsem, osud nešťastného sochaře Otakara Švece, autora Stalinova pomníku, který sám je jedním obrovským českým symbolem, jehož příšernost si vlastně ani neuvědomujeme, protože už za pár let po jeho „tajném" odstranění jako by nikdy neexistoval. Szczygiel pátrá nejen po okolnostech utajené sebevraždy Otakara Švece, ale najde i dosud žijícího pyrotechnika, který řídil demolici v roce 1962. Musela se provádět v noci, nenápadně a složitě se řešilo, co s generalissimovou hlavou, kterou nebylo přece možné jen tak vyhodit do vzduchu. Vynikající je portrét spisovatele Jana Procházky, tribuna jara 1968, jehož urna s popelem nesmí být po štvanici, jíž podlehl, ani pohřbena. Poněkud asi fabuluje, když líčí, že rodina Procházkova „koupila lahav šampaňského", když usedla před televizi, v níž za chvíli běžel pověstný estébácký paskvil Svědectví od Seiny (sestříhané pokoutně získané pásky, v nichž se Procházka špatně vyjadřuje o Dubčekovi a podobně) - a pak jen zděšeně zírala. Procházka už byl v době vysílání, tedy v roce 1970, persona non grata. Ale to není důležité: Szczygiel má jako cizinec dost svobody na to, aby už pozapomenutou špinavou mediální vraždu otevřel jako metaforu života v zemi strachu a podrazů.

Pokračuje pak příběhem Marty Kubišové, kterou portrétuje v širších souvislostech slabosti jedné umělecké generace. Nesoudí, ale není ani shovívavý, je věcný. Pointy mu přicházejí samy od sebe: Gottland, muzeum Karla Gotta, nejoblíběnějšího Čecha posledního půlstoletí, je v souvislosti s metaforou Milana Kundery (Karel Gott jako „idiot hudby" v éře Gustava Husáka, „prezidenta zapomnění") pojmenován jako centrální bod českého prostoru, klíč k jeho otevření.

A přesto je při čtení cítit, jak je Szczygiel touto zemí fascinován, jak ji má rád. Je to totiž země, která rodí příběhy, jež se nedají zjednodušeně vyprávět, protože je v nich něco, čemu člověk porozumí jen jakoby v rychlém zmateném snu. Podobném tomu, jak tato země v minulém století žila. A stále žije...?

Foto: nakladatelství Dokořan, www.mariuszszczygiel.com.pl

Čtěte dále

Ostravští basketbalisté ve čtvrtfinále vedou 2:1, podruhé porazili Opavu

Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...

Rekordní počet běžců letos dokončilo Londýnský maraton, bylo jich přes 53 tisíc

Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...

Festival Antonína Dvořáka Příbram chystá velkolepé hudební zážitky

25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...

Městská knihovna v Praze hledá nového ředitele či ředitelku

Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...

Český tým kuchařů uspěl na kulinářské olympiádě. Dosáhl na stříbrné pásmo medailí

Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...

Usedne Martin Šonka i do Kašparova Blériotu?

Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...

Divák jako spoluautor představení LIMINIMIL

Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...

Kultura pod hvězdami rozjíždí svůj zatím největší 13. ročník plný hvězd!

V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....

Aviatická pouť se blíží

Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.

Český lev odtajnil nominace, nejvíce bodovaly filmy Bratři a Úsvit

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...

Recenze: Místo, kde chcete oslavu dopřát dětem i sobě!

Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...

Film Superžena se představuje v novém traileru

Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...

"Porodní rallye" Olgy Lounové a Lilii Khousnoutdinové slaví velký úspěch a vysílá jasný vzkaz ženám - zvládnete cokoliv, klidně i rallye pro chlapy a děti si taky dělejte jak chcete, ale roďte ve stoje

Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody

LENKA GRAF jako první Češka vystoupila na reprezentativním adventním koncertě v Drážďanech s věhlasným sborem Dresdner Kreuzchor

Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...

Vasilův Rubáš zahraje v pražském klubu Rock Café

Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...

Vydejte se za kouzelnou atmosférou Vánoc na nejkrásnější adventní trhy nejen v Česku!

Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...

Slavný Glenn Miller Orchestra přijede swingovat do Česka

Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...

Ice Arena Kateřinky v plném provozu. Oslaví mezinárodní den bruslení dnem otevřených dveří

Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...

Poslední hostina začíná, děsivý Den díkůvzdání se blíží

Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...

Vidlák bůůk chce zaujmout venkovem i divnoslovy

Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....

další zprávy