Fotografují či filmují a pak to vše dávají na internet. Mnozí lidé, když se nachomýtnou k nějaké události, nemyslí na nic jiného. A tím se připravují o možnost pochopit, co se před jejich očima skutečně děje, napsal Umberto Eco v italském týdeníku L´Espresso.
Před časem mi na Španělské akademii v Římě, kde jsem chtěl promluvit, jedna paní namířila do tváře oslnivé světlo své kamery a zabránila mi tak přečíst poznámky. Reagoval jsem velmi rozmrzele a ta paní světlo vypnula, tvářila se však, jako kdybych ji hluboce urazil. Jindy v San Leo, kde radnice zahajovala výstavu o krajinách na obrazech malíře Piera della Francesca, mě tři lidé oslnili bleskem a musel jsem jim připomenout pravidla dobrého chování.
V obou případech je syndrom elektronického oka srazil z člověčí úrovně, na kterou si snad dělali nárok: prakticky neměli zájem o to, co se říkalo, chtěli jen událost zaznamenat, aby ji snad umístili na YouTube. Neměli zájem pochopit to, co se říkalo, ale jen chtěli zachytit svou kamerou či fotoaparátem to, co mohli vidět vlastníma očima.
Toto využívání mechanického oka na úkor mozku zřejmě duševně poznamenalo rovněž lidi jinak civilizované. Odcházejí z dějiště události, jíž byli přítomni, s jakýmisi obrázky, ale bez jakéhokoli ponětí o tom, čemu byli přítomni. A jestliže jdou do světa, aby fotografovali všechno, co spatří, jsou zjevně odsouzeni k tomu, aby zapomněli to, co jen den předtím zachytili.
Při mnoha příležitostech jsem vyprávěl, jak jsem přestal fotografovat v roce 1960, po cestě po francouzských katedrálách, kdy jsem dělal obrázky jako blázen. Po návratu jsem měl sbírku velmi skromných fotografií, ale nevzpomněl jsem si na to, co jsem viděl. Odvrhl jsem fotografický přístroj a při příštích cestách jsem zaznamenával vše, co jsem viděl, jen svou myslí. Na památku a spíše pro druhé než pro sebe jsem kupoval ty nejlepší pohlednice.
Když mi bylo jedenáct let, upoutaly mou pozornost nezvyklé výkřiky na silnici, kde jsem zrovna byl. Na dálku jsem viděl, jak kamion narazil do lehkého auta řízeného vesničanem, vedle kterého seděla žena. Tu náraz odmrštil na zem. Měla roztříštěnou lebku a ležela v tratolišti krve a vylitého mozku, zatímco manžel ji tiskl a křičel zoufalstvím. V hrůze jsem se ani nepřiblížil. Nejenže to bylo poprvé (a naštěstí naposledy), co jsem viděl mozek vylitý na asfalt, ale bylo to také poprvé, co jsem se setkal se smrtí. A s bolestí a zoufalstvím.
Co by se stalo, kdybych tehdy měl mobilní telefon s fotoaparátem, jak ho dnes má každý chlapec? Asi bych to zachytil, abych pak mohl kamarádům ukazovat, že jsem u toho byl, a pak bych svůj vizuální kapitál umístil na YouTube, abych poskytl i jiným potěšení z neštěstí druhých. A pak bych možná dál pokračoval v zachycování dalších krutostí osudu a k neštěstí druhých bych se stal lhostejným. Já jsem si však naopak vše zachoval ve své paměti a tento obraz mě i po šedesáti letech znepokojuje a vychovává v tom smyslu, že prost lhostejnosti sdílím neštěstí druhých. Nevím, zda dnešní děti ještě mají možnost stávat se dospělými. Dospělí s očima přilepenýma na svůj mobil jsou navždy ztraceni.
Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...
Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....