Recesisté: Lidé, kteří věří všemu, vznikají v továrně na debilno

Dva čeští baviči internetu, Dominik Landsman a kolážista Tomáš Břínek alias TMBK, se rozhodli, že společně vydají ucelené dílo pod názvem Továrna na debilno. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ oba autoři vysvětlili, proč se jejich román bude jmenovat zrovna Továrna na debilno, a prozradili, co je inspirovalo.

Jak vás napadl projekt Továrna na debilno?

Dominik: S Tomášem jsme dělali průběžně různé satirické články. Já je napsal a on k tomu dělal koláže. Po nějaké době bylo těch článků docela dost, a tak nějak nás samovolně napadlo, že bychom je mohli vydat knižně.

Tomáš: Přesně tak, chtěli jsme nějak shrnout část roku a hlavně dát všechny ty články dohromady.

Přiblížili byste čtenářům, o čem bude děj?

Dominik: No když jsme dali do kupy ty články, řešili jsme otázku, jak je spojit. Nemůžeme vydat knihu se články, které spolu navzájem nijak nesouvisejí. Bylo proto potřeba vytvořit nějaký děj. Už dlouho se setkávám s pojmem "diskuse pod článkem", kde lidé komentují právě přečtený článek. I naše satirické články se komentářům nevyhnuly. Tam jsem si všiml, že existují lidé, kteří věří, že ten článek je pravdivý. Tedy, máme tu totiž lidi, kteří věří všemu, co si na internetu přečtou. Chybí nějaké to kritické myšlení. Pořád jsem si říkal, odkud se takoví lidé vlastně berou. Vždyť to není možný. No a pak mě napadlo, že tihle lidé, co považují všechno, co si přečtou, za bernou minci, musí vznikat v továrně na debilno. No a děj knížky vlastně pojednává o jednom člověku, který se v továrně na debilno ocitne a postupně jej tam přetaví právě v toho jedince, který věří všemu, co si přečte.

Tomáš: S dějem nemám nic moc společného. Já jenom dělám koláže. Jsem nosičem vody.

Kdo hraje hlavní postavu v knize?

Dominik: Hlavní postavou je obyčejný člověk ze střední třídy. Nijak nevybočuje. Žije si svůj život. Není vlastně ani nijak zajímavý. Tento člověk nevěří všemu, co si někde přečte. Ten nad tím i trochu přemýšlí. V továrně na debilno ho však změní.

Tomáš: K této otázce nemám co říci, protože jak už jsem říkal, já dělám koláže.

Co si od vydání románu slibujete?

Dominik: Máme cíl na románu zbohatnout a koupit si soukromý ostrov.

Tomáš: Můj osobní cíl je prodat víc knížek než Halina Pawlowská.

Čím jste se inspirovali?

Dominik: Inspirace přicházela sama, jelikož mám pocit, že všichni žijeme v takové velké továrně na debilno.

Tomáš: Každodenní komedie, kterou předvádí naši představitelé. Akorát ti to myslí vážně.

Co bylo na tvoření románu nejtěžší?

Dominik: Podle mě asi nic. Všechno šlapalo tak, jak mělo. Akorát pan Břínek bývá občas na můj vkus až moc pomalý, co se týče tvoření koláží.

Tomáš: Koláže se nesmí uspěchat. Tvorba koláží je umění. Na umění se musí čekat.

Máte už nějaké ohlasy z vašeho okolí?

Dominik: Když vydáte v životě víc než jednu knihu, tak to okolí potom už moc neřeší. Řeší se jenom první kniha.

Tomáš: Celá rodina mi drží palečky. Halina mi prý i něco dobrého uvaří.

Na knihu jste uspořádali sbírku. Myslíte si, že se vám skutečně podaří knihu vydat?

Dominik: My si to nemyslíme, my víme, že knihu vydáme.

Tomáš: Přesně tak. To, že kniha vyjde, je jasná věc.

Jak byste popsali vaši vzájemnou spolupráci?

Dominik: Milá, hřejivá a láskyplná.

Tomáš: Ale jo. Zažil jsem už horší.

Co plánujete dál?

Dominik: Tak já budu psát dál. Teď mi ještě vychází dobrodružná kniha pro děti a dospělé Lapuťák a kapitán Adorabl. Příští rok vydávám další dvě knihy. Dovolená s moderním fotrem a Deníček moderního fotra 3.

Tomáš: Já budu dál dělat koláže, protože nic jiného neumím.

Čtěte dále

další zprávy