Milovaná, psal Franz Kafka snoubence potrubní poštou

Památníku národního písemnictví se podařilo zakoupit Kafkův dopis jeho druhé snoubence Julii Wohryzkové, o němž donedávna nikdo nevěděl. V tzv. zálepce potrubní pošty, jakémsi "emailu" tehdejší doby, Kafka mění datum schůzky a připojuje i drobný žert.

Kafkův dopis z 18. června 1919, objevený teprve v březnu tohoto roku, je vzácný hned z několika důvodů. Především se jedná o jediné dochované Kafkovo psaní Julii Wohryzkové,

Dopis Franze Kafky Julii Wohryzkové - zálepka pražské potrubní pošty z 18. 6. 1919 (český překlad):

Milovaná, nevěděli jsme, že ve čtvrtek je svátek, tedy nepřeložíme to na pátek? Je to přece lepší: v pátek v 1/2 4 u Koruny. Mezi námi: zameškám kvůli tomu hodinu hebrejštiny, ale u Tebe bych ji přece také zameškal - tak bojuje hebrejské proti hebrejskému. Tvé vítězí.

s níž Kafka udržoval půl druhého roku blízký vztah. Zároveň jde o unikát i pokud jde o formu zaslání - potrubní pošta sice v první čtvrtině 20. století v Praze patřila ke standardním službám, zdaleka však nebyla pro soukromé účely užívána běžně. Podle Petra Kotyka z Památníku národního písemnictví jsou dopisy spisovatelů poslané potrubní poštou v archivu zastoupeny jen výjimečně.

Na dopis, který se v březnu tohoto roku ocitl v aukci filatelistických vzácností, upozornil Památník národního písemnictví badatel František Kautman. Ten Kafkův rukopis rozpoznal přesto, že v aukci byl dopis jen jako anonymní text. Proto byla jeho vyvolávací cena také jen 14 tisíc korun. Nakonec Památník zaplatil 160 011 korun, o deset korun víc, než nabízel další zájemce.

Limit, přes který Památník nebyl ochoten jít, byl podle jeho ředitele Pavla Hazuky 200 tisíc korun - o této hranici ovšem pracovníci ústavu předem neinformovali.

Naposledy kupoval Památník národního písemnictví Kafkovy písemnosti před více než 20 lety. V roce 1986 získal z pražského antikvariátu soubor devíti dopisů a 23 korespondenčních lístků, zaplatil za ně 200 tisíc korun československých.

Otec chtěl Franze raději doprovodit do bordelu 

Památník národního písemnictví při příležitosti zakoupení nově objeveného dopisu vydal také studii Františka Kautmana s faksimilí vzácné písemnosti. V ní se čtenáři mimo jiné dozvědí podrobnosti o krátkém, ale intenzivním Kafkově vztahu s Julií Wohryzkovou. Seznámili se v lednu roku 1919 v sanatoriu Stüdl v Želízech u Liběchova, kde oba prodělávali ozdravnou kúru. Julie pocházela z níže postavené pražské židovské rodiny, její otec byl obuvníkem a sluhou ve Vinohradské synagoze. Známost Franze Kafky a Julie Wohryzkové skončila v létě 1920, mimo jiné i kvůli Kafkově vzplanutí k Mileně Jesenské.

I vztah s Julií se stal tématem Kafkových pověstných rozepří s dominantním otcem. "Kafky se hluboce dotklo zejména otcovo snižování jeho nevěsty, která jako by se jej snažila nalákat na své sexuální půvaby," uvádí František Kautman. "Kafkův otec proto dává šestatřicetiletému synovi hluboce ponižující a urážející radu - sám ho prý doprovodí do bordelu, váhá-li s jeho návštěvou."

Zpráva rychlá jako blesk

Potrubní pošta, kterou Kafka pro korespondenci se svou milou použil, byla variantou expresního dopisu - pražské pošty vybavené příslušným zařízením si mohly téměř okamžitě doručit tzv. zálepku, speciální obálku, na niž se svrchu psala adresa a lepily známky, dovnitř se pak napsal text sdělení. Zásilku poté okamžitě doručil posel z cílové pošty na uvedenou adresu, mohl počkat i na odpověď. Kafkova zálepka je poměrně vzácná i z filatelistického hlediska, pochází totiž ze série, kterou vydala v roce 1917 rakousko-uherská monarchie, zálepky se však používaly i později po vytvoření československého státu.

Foto: PNP

Čtěte dále

další zprávy