Dítě Boží, dítě ztracené a matematika krájení dortu

09.01. 08:24 | Autor: Pavel Mandys

Pryč jsou časy, kdy se knihy Cormaka McCarthyho daly u nás koupit ve výprodejích. Od roku 2008 zde patří k bestsellerovým autorům.

Významně se o to samozřejmě zasloužila filmová adaptace jeho depresivního filozofujícího thrilleru Tahle země není pro starý, jejíž úspěch při předávání Oscarů se před dvěma lety navíc sešel s českým vydáním McCarthyho nejúspěšnějšího románu Cesta. Nakladatelství Argo neváhalo počátkem loňského roku vydalo starší, ale podobně drsný Krvavý poledník (1985) a nyní se vrací ještě o dalších deset let zpět a samorostlému americkému spisovateli vydalo román Dítě Boží z roku 1974.

Vrah dítě

McCarthy za něj sice sklidil pochvalné kritiky, ale zájem čtenářů byl nevalný. Přitom už zde jde o provokativní námět: hlavní hrdina Lester Ballard je duševně vyšinutý, žije jako bezdomovec v horách a občas vraždí a má nekrofilní sklony. Příběh vychází ze skutečného případu sériových vražd v Tennessee a i když je docela krátký, ještě postrádá onu úsečnou a údernou strohost, jaká McCarthyho proslavila v Tahle země není pro starý a především pak v Cestě. Ale stále to není tak mnohomluvné, jako romány Hranice nebo Všichni krásní koně, což samozřejmě nijak nesnižuje jejich poetické kvality, jen jsou trochu jiné než to, co se českým čtenářům tak zalíbilo. Neboli nechtějí poezii, ale stručnou depresi. Přeložila Bronislava Grygová a obálku, jak je u McCarthyho českých překladů tradicí, nakreslil Jozef Gertli Danglár.

Dort pro tři

Poněkud jiný zážitek čtenářům nabídne autor skrývající se pod zkratkou Petr K., který pro nakladatelství Druhé město napsal román Wormsův svět. S jeho žánrovým rozlišením to není zrovna jednoduché: zdá se to být příběhem pro děti, zároveň to ale vykazuje prvky hororu i absurdní či kafkovské literatury. Ke zkoprnělým rodičům hlavního hrdiny, žáka Tomáše Hlavsy, jednou přijde jakýsi komisař a oznámí jim, že ukradli koně, načež vydedukuje, že koněm je otec. Nasadí mu pouta a odejde. Touto bizarní scénou začíná příběh kluka, který se svým rodičům ztratí a dostane do zásvětí ovládaného hrabětem Wormsem, majitelem velkého stáda koní a nevyzpytatelné zahrady. Knihu ilustrovala (trochu překvapivě) známá konceptuální umělkyně Eva Koťátková, přičemž její kresby jsou velmi uměřené. Což nás přivádí k odhalení identity autora: „permanentní nebezpečí od hraběte Wormse" hrozí Koťátkové otci Petrovi, jinak pracovníku Filosofického ústavu Akademie věd.

Filozofie je obor lidského myšlení, který většině lidí připadá zbytečný a přespříliš složitý. Podobně, ba možná ještě hůře je na tom matematika, na níž má ona hloupá většina lidí navíc špatné vzpomínky ze základní školy. Ten obecný postoj veřejnosti se snaží změnit britský univerzitní profesor Ian Stewart, který matematiku považuje za „zábavnou, nádhernou a navíc užitečnou", což se již léta snaží dokazovat podobně laděnými popularizačními knihami. Rád si bere příklady ze života, proto i ten název. Mimochodem: dort pro dva se spravedlivě rozdělí tak, že první krájí a druhý vybírá. Ovšem když se dělí tři, už je spravedlivý algoritmus podstatně složitější. Přeložil Luboš Pick, vydalo nakladatelství Dokořán.