S protitotalitním programem, ostrými postřehy a stylisticky vytříbeným jazykem se v Praze představuje držitelka Nobelovy ceny za literaturu, německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová. Ve středu 4. dubna se zúčastnila předávání cen Magnesia Litera, ve čtvrtek večer vystoupí s programem autorského čtení v Městské knihovně. Ve středu dopoledne na tiskové konferenci v Goethe Institutu odpovídala na dotazy novinářů.
Herta Müllerová působí na fotografiích démonicky, ale ve skutečnosti jde o milou, lehce ostýchavou, často se usmívající dámu. Zrovna tak klame tělem její jazyk: zatímco ve svých románech splétá složité jazykové konstrukce, její mluvená němčina je jasná a srozumitelná. Na všechny otázky odpovídala obsáhle a přemýšlivě. Setkání s pozvanými novináři moderoval Tomáš Dimter, překladatel a redaktor nakladatelství Mladá fronta, které v Česku Müllerovou vydává.
Po úvodním rozjezdu, kdy se Herta Müllerová snažila reflektovat dotazy typu "co vám dělá největší radost", přiznala "kdo by přece pracoval rád" a úděl spisovatelky shrnula větou "je příjemné o věcech přemýšlet, ale pak to holt musíte jít domů napsat", se zamýšlela například nad složitostí překladu.
"Nedokážu je všechny kontrolovat, většinu jazyků neovládám. Úplně dokonale samozřejmě zvládnu jenom rumunštinu. Pro mě je vodítkem, jaký má v té zemi můj román ohlas, jestli je dobře hodnocen. Nebo když překladatel obdrží nějakou cenu - tak je tomu třeba ve Finsku, Polsku, nebo i v Čechách." Velmi si pochvalovala svou českou interpretku Radku Denemarkovou.
Za nejlepší Müllerová pokládá, když na celém díle pracuje stejný překladatel, jejich střídání označila za škodlivé. Jako odstrašují příklad uvedla Čínu, kde sice její dílo vyšlo kompletně, ale bez dostatečné péče a každou knihu právě překládal někdo jiný. Kritizovala také praxi některých nakladatelství, která se snaží vydat její knihy co nejrychleji, aniž se jimi patřičně zabývají; nadhodila, že série takových případů následovala potom, co obdržela Nobelovu cenu.
Jeden z dotazů se týkal i aktuální aféry kolem spisovatele Güntera Grasse, rovněž držitele Nobelovy ceny za literaturu, který ve svých básních označil Izrael za škůdce míru. Müllerová řekla, že "pan Grass by potřeboval zchladit". Ale "takový člověk už nebude nikdy neutrální", dodala s odkazem na Grassovu nacistickou minulost. "Jakmile jednou navlíknete uniformu - nebo naopak, zažijete pobyt v lágru, už tyhle věci neberete nikdy neutrálně."
Nad dotazem na vztah k Franzi Kafkovi se poněkud ošívala, i když ho vnímá jako významného autora - dodala, že "my z východního bloku ho přece pokládáme za realistického spisovatele, protože přesně popsal to, co jsme sami zažívali". Později v jiné souvislosti, když vzpomínala na náročné obstarávání dobré literatury v Rumunsku a postupném objevování inspiračních zdrojů, prohlásila: "Důležitými autory byli Thomas Bernhard a Peter Handke." Hovořila také o ovlivnění Varlamem Šalamovem, ruským autorem próz o otřesných podmínkách v sovětských lágrech.
Postupně se Müllerová dostala ke svým nejbolestnějším a nejvýznamnějším tématům: vzpomínkám na atmosféru v totalitním Rumunsku. Hovořila o zasutých zážitcích z dětství a reflektovala různé formy útlaku, který je nepochybně jejím ústředním tématem.
Hojně hovořila o svém blízkém příteli, krajanovi a spisovatelském kolegovi Oskaru Pastiorovi (1927-2006), který byl v Rumunsku rovněž pronásledován; jeho osobnost i životní zážitky jako homosexuála a literáta v totalitní zemi a později v lágru jsou pro ni významným inspiračním zdrojem a dodnes bolestnou záležitostí. Dalším podstatným motivem je pro Müllerovou nemoc a smrt, o nichž hovořila rovněž velmi rozsáhle. Prohlásila také, že "morálka je součástí literatury".
Herta Müllerová se narodila roku 1953 v německojazyčné menšině v Rumunsku. V domovské zemi byla pronásledována, vystěhovala se roku 1987. Je autorkou řady románů, v nichž se zabývá právě útlakem, totalitou a existenciálními potížemi s tím spojenými, jakož i údělem exulantů. Roku 2009 obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Česky vyšly v romány Cestovní pas, Rozhoupaný dech a Srdce bestie, všechny v překladu Radky Denemarkové. Na podzim se chystá titul Liška už tenkrát byla lovcem.
V Pákistánu stále více rodin, které kvůli rekordním monzunu přišly o svou půdu, nutí své dcery ke sňatkům. Svatby často velmi...
Běžně nepřístupné památky v Karlovarském kraji si lidé mohou ode dneška do 15. září prohlédnout během Dnů evropského dědictví....
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava chce být podle svého ředitele Marka Hovorky letos přístupnější a viditelnější....
V Českém Krumlově se budou poslední zářijový víkend konat najednou Svatováclavské slavnosti, Mezinárodní folklorní festival a...
Banka CREDITAS v srpnu uzavřela tříleté partnerství s Českou filharmonií, jednou z nejprestižnějších kulturních institucí v České...
Lidé v roce 2023 utratili za audioknihy a mluvené slovo 322,1 milionu korun, což představuje meziroční nárůst o 20 procent....
Letos poprvé budete moci navštívit IQOS zónu v prostorách největšího mezinárodního hudebního festivalu v Česku Colours of Ostrava...
Hudební fanoušci si letos v Ostravě opět přišli na své. Mezinárodní jazzový festival se blýskl skvělým programem s hvězdným...
Mladá, ale přesto už roky fungující kapela Mother´s Angels z Litomyšle v těchto dnech vydává své nové řadové album s názvem...
Již po patnácté představuje škola Michael práce svých studentů na velkoformátových panelech ve veřejném prostoru, a to na...
Oceňovaná pražská kapela předvede chytlavé melodie, nápadité a vtipné texty plné originálních spojení, obrazů či asociací....
Ztvárnění bicyklů a jejich role v životě člověka představí výstava Jízda v Centru současného umění EPO1 v Trutnově ve spolupráci...
Škola reklamní a umělecké tvorby Michael bude v letošním roce opět prezentovat práce svých studentů. Již 15. ročník projektu...
Jubilejní 55. ročník má již za sebou polovinu plánovaných koncertů a doprovodných akcí a řada superlativů hodnocení odborné...
Bývalí členové kapely legendárního Prince, jedenáctinásobný držitel Grammy Phil Lassiter a Ida Nielsen, jedna z nejlepších...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.