Barmská disidentka: Dostala jsem 21 let za letáky

Jednadvacet let měla Lae Lae Nwe strávit ve vězení, protože šířila na univerzitě opoziční letáky. Barmský vojenský režim ji nakonec propustil po čtyřech letech s podmínkou, že už se nikdy do ničeho v politice nepustí. Lae Lae Nwe to porušila, a tak musela emigrovat do Thajska. Dnes tam pracuje v organizaci na pomoc politickým vězňům. 

V těchto dnech je Lae Lae Nwe v Praze na festivalu Jeden svět. Při jeho slavnostním zahájení převzala cenu Homo Homini pro své barmské kolegyně, které jsou ve vězení nebo se před zatčením skrývají.

Co vlastně přivede mladou studentku k tomu, že začne vystupovat proti vládě?

Jako studenti jsme věděli, že naše vláda není dobrá. Dříve bylo v barmské společnosti několik různých vrstev, ale po nástupu vojenské junty jsou u nás vrstvy jenom dvě. Jedna z nich jsou generálové a jejich rodiny, druhá jsou všichni ostatní Barmánci. Jako studenti jsme prostě chtěli tyhle věci změnit a přáli jsme si pro naši zemi demokracii. Připojila jsem se proto k Barmské federaci studentů, kterou vedl studentský lídr Min Ko Nain.

Co jste ve studentské federaci dělala? 

Pomáhala jsem například rozšiřovat protivládní letáky, které psal jeden z mých přátel Nakopírovala jsem asi pět set kusů, které jsme pak s přáteli rozšířili na univerzitě v Rangúnu a na několika dalších místech. Právě za tuhle aktivitu jsem pak byla odsouzena na jednadvacet let do vězení. To všechno se stalo v roce 1998.

Jak na vás policie přišla a jak jste byla zatčena?

Nejdříve zatkli mou kamarádku. Nechtěla nejdříve nic prozradit, ale mučili ji, takže řekla jména dalších lidí, kteří se na letákové akci podíleli. Byla jsem zatčena přímo v práci. Zvlášť hrozné to bylo pro rodiče, protože policie jim vůbec nedala vědět, kde jsem.

Mluvila jste o mučení. Co všechno může politické vězně potkat?

Mne osobně třeba nechali celý den bez jídla na samotce. Počet dnů se samozřejmě může různě stupňovat. Několik dní na samotce, to už je hodně nepříjemné. Nechávají vězně také dlouhé hodiny stát na jednom místě, nesmí se pohnout. Anebo naopak musí klečet na malých kamíncích, což je velmi bolestivé, protože se vám zadírají do kolenou. Ve vězení jsem nakonec strávila čtyři roky.

Jaké tam byly podmínky?

Asi jako v celé Barmě tam panuje nedostatek, především nedostatek jídla. Také hygiena tam prakticky nefungovala. Nepříjemné je také to, že za vámi nemůže nikdo blízký na návštěvu.

Díky čemu vás propustili?

Moji rodiče měli nějaké kontakty, a tak se o to zasadili. Byla jsem však propuštěna pouze s tou podmínkou, že se už nebudu moci zapojit do politických aktivit. Kdybych se na nich znovu podílela, znamenalo by to návrat do vězení. To jsem pak nedodržela, zúčastnila jsem se podpisové akce na podporu studentského lídra Mina Ko Nain.

Co se dělo potom?

Odešla jsem do exilu do Thajska. Rodiče mi říkali: Jestli chceš pokračovat v tom, co děláš, a jestli chceš opravdu pomoci demokracii v Barmě, tak se nesmíš znovu dostat do vězení. Proto jsem odešla a žiju teď v Mae Sot na thajsko-barmské hranici.

A daří se vám v Thajsku pokračovat v opozičních aktivitách?

Ano, pracuju tam vlastně na třech různých frontách. Jednak chodím na kliniku Mae Tao, kde očkujeme proti břišnímu tyfu a dalším nemocem. Za druhé se snažím pomáhat studentům, kteří emigrovali do Thajska z Barmy. A tou třetí aktivitou je práce v Asociaci pro pomoc politickým vězňům.

Co přesně má asociace na starosti?

Jednak je to dokumentace a zveřejňování případů politických vězňů. Máme výstavu, jejíž pomocí upozorňujeme na jejich osudy. Ale hlavně podporujeme politické vězně a jejich rodiny přímo, buďto finančně, nebo jim posíláme balíky s jídlem a dalšími potřebnými věcmi. Já osobně mám v asociaci na starosti něco, co se dá nazvat jako mezinárodní PR. Jsem jakousi vyslankyní, která má šířit informace o politických vězních v Barmě ve světě.

Mluvili jsme zatím hlavně o politických vězních. Jak vlastně vypadá každodenní život v Barmě? Zasahuje vojenská junta nějak radikálně do všedního života obyčejných Barmánců?

Devadesát procent lidí v Barmě dnes vydělává jeden dolar za den. Všichni jsou neustále chudší a chudší. Takže ten dopad je velký už jenom po ekonomické stránce. S tím zároveň souvisejí další věci, například, že obyčejní lidé nemůžou zaplatit svým dětem vzdělání. To je dnes v Barmě zpoplatněno vysokými částkami, takže si ho můžou dovolit jen lidé nějak spolupracující nebo příbuzní s vojenskou juntou. Dítě z dělnické rodiny se k pořádnému vzdělání nedostane.

Jak to vypadá v Barmě s propagandou?

Lidé se ze sdělovacích prostředků samozřejmě dozvědí jen o tom, co se děje v Barmě, a to také selektivně, o opozičních demonstracích tam mnoho nenajdete...

Pro barmskou opozici je specifické, že jsou v ní velmi aktivní ženy. Koneckonců i vůdkyně opozice Aunch San Su Ťij je žena, cenu Homo Homini od společnosti Člověk v tísni také dostaly tři ženy. Máte pro tak velké zapojení žen nějaké vysvětlení?

Ano, ženy v Barmě jsou velmi aktivní, ale specifický fenomén bych z toho ještě nedělala. Aunch San Su Ťij je symbolem opozice, ale do vedení hlavní opoziční strany ji přivedlo hlavně její rodinné zázemí, její otec se podílel na založení samostatné Barmy. A že ženy chodí na demonstrace spočívá často v tom, že režim před velkými akcemi radši zatkne skoro všechny aktivní muže, takže ženy je pak musejí nahradit.

Vaši rodiče zůstali v Barmě. Souhlasí s vašimi aktivitami?

Jsou přesvědčeni, že vláda vojenské junty je špatná, takže mne podporují. Po tom ceremoniálu tady v Praze, kdy jsem převzala cenu Homo Homini, asi měli problémy. Jistě museli strávit několik hodin ve vyšetřovací vazbě anebo byli minimálně sledováni. Tak to v Barmě bohužel vypadá.

Foto: Robert Sedmík

Čtěte dále

Ostravští basketbalisté ve čtvrtfinále vedou 2:1, podruhé porazili Opavu

Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...

Rekordní počet běžců letos dokončilo Londýnský maraton, bylo jich přes 53 tisíc

Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...

Festival Antonína Dvořáka Příbram chystá velkolepé hudební zážitky

25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...

Městská knihovna v Praze hledá nového ředitele či ředitelku

Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...

Český tým kuchařů uspěl na kulinářské olympiádě. Dosáhl na stříbrné pásmo medailí

Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...

Usedne Martin Šonka i do Kašparova Blériotu?

Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...

Divák jako spoluautor představení LIMINIMIL

Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...

Kultura pod hvězdami rozjíždí svůj zatím největší 13. ročník plný hvězd!

V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....

Aviatická pouť se blíží

Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.

Český lev odtajnil nominace, nejvíce bodovaly filmy Bratři a Úsvit

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...

Recenze: Místo, kde chcete oslavu dopřát dětem i sobě!

Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...

Film Superžena se představuje v novém traileru

Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...

"Porodní rallye" Olgy Lounové a Lilii Khousnoutdinové slaví velký úspěch a vysílá jasný vzkaz ženám - zvládnete cokoliv, klidně i rallye pro chlapy a děti si taky dělejte jak chcete, ale roďte ve stoje

Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody

LENKA GRAF jako první Češka vystoupila na reprezentativním adventním koncertě v Drážďanech s věhlasným sborem Dresdner Kreuzchor

Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...

Vasilův Rubáš zahraje v pražském klubu Rock Café

Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...

Vydejte se za kouzelnou atmosférou Vánoc na nejkrásnější adventní trhy nejen v Česku!

Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...

Slavný Glenn Miller Orchestra přijede swingovat do Česka

Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...

Ice Arena Kateřinky v plném provozu. Oslaví mezinárodní den bruslení dnem otevřených dveří

Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...

Poslední hostina začíná, děsivý Den díkůvzdání se blíží

Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...

Vidlák bůůk chce zaujmout venkovem i divnoslovy

Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....

další zprávy