Jaroslav Rudiš má rád uzavřené prostory, přitahují ho smrt a sebevraždy. Tentokráte v jeho Grandhotelu uzavřenost prostoru nesymbolizuje jako v prvním románu metro, ale město Liberec.
Hrdina je do něho zakletý, když se pokouší překročit jeho hranici, přímo symbolicky před tabulkou označující konec města zkolabuje, autobus zastaví a hrdinu musí bezmála resuscitovat. (Ve stejnojmenném filmu, film má vždy rád efektní obrazy, dokonce hrdina vyskočí z vlaku i s urvanou částí sedačky, k níž se připoutal, při své marné snaze uniknout z nepřekročitelných hranic města).Prostor Liberce se ještě úží do prostoru hotelu, který stojí na vrcholu Ještědu. Tady hrdina pracuje, tady se odehrává většina děje a s výjimkou psychoterapeutky, k níž hrdina pravidelně dochází, tu žije a pracuje i většina hrdinů jeho románu.
Prostředí hotelu stejně jako hrdinové stojící spíše na okraji společnosti, mají v sobě nutně cosi hrabalovského, hrabalovské jsou i některé bizarní či absurdní scény. Když hrdina na přání svého německého přítele Franze má vysypat popel mrtvého Němce na zahradu jeho rodného domu, zjistí, že tu teď stojí obchodní dům. Popel však rozhodí. Hrst jsem dal do kočárku s panenkou, co zpívá, když se jí sáhne na břicho. Trochu jsem nasypal mezi regály s postavičkami z kreslených seriálů. Hrst jsem nasypal na modelové kolejiště. Vláček bude Rudiho vozit až do svého elektrického konce. Nebo než ho někdo ukradne. A zbytek jsem nasypal do květináčů. Ty kytky byly umělé. Nijak nevoněly. Stejně jako Rudiho popel. Nebo mraky.
Hrdina románu, která vypráví svůj příběh a který hned v počátku oznámí, že má jediné jméno Fleischman, osciluje mezi autistou, dítětem a fackovacím panáčkem; prožil až zrůdnou šikanu, později ztratil rodiče a vyspěl v muže spíše mdlého rozumu, (tak se musí jevit, kdykoliv nahlas promluví) snícího o výškách,v podivína a vášnivého meteorologa amatéra, který má detailní znalosti o zákonitostech řídících počasí, tedy o pohybech tlakových výší a níží či tvorbu větrů.
Hrdina prakticky nemá přátele, ženy pozoruje hlavně klíčovou dírkou, když si spolu povídají na záchodě. Občas krade, posílá dopisy krásné metereoložce z televize a zato od ní dostává její podepsané podobenky, které ho vzrušují. Občas udiví nějakou znalostí, ale vždy podotkne, že pochází z televize.
Zvolit si takového hrdinu jakožto vypravěče je jistě nevděčný úkol. Jenže dovolte mi malou odbočku. Jak ještě napsat normálního hrdinu, když denně nás telenovely zavalují stovkami hrdinů, kteří se vykecávají ze svých všedních zážitků a trápení a téměř vše, čeho se dotknou, mění v mazlavou kaši? Každý, kdo se rozhodne vyprávět příběh o živých lidech, se musí s touto skutečností nějak vypořádávat.
Rudiš si tedy zvolil excentrického hrdinu, obdobně jako ve svém pozoruhodném comicsu o železničáři Nebelovi (k němu bych se rád ještě někdy vrátil) Fleischman je tichý dobrák, kterého mezi živými drží jen jeho láska k něčemu velmi skutečnému, co se mu stává klíčem ke všemu, co žije, jen v tomto případě to nejsou vlaky, ale tlakové výše a níže, krása nebe, záhady vzdušných proudů. Fleischman sice neskončí v blázinci, zato málem skončí svůj život při koupání, protože se ostýchá přiznat, že neumí plavat.
Stejně jako jiní Rudišovi hrdinové, jako Alois Nebel, hledá si Fleischman cestu k výšinám, tedy způsob, jak by unikl z obklíčení, v němž až dosud tráví život. Příběh zvolna graduje tím, jak se hrdina vnitřně osvobozuje, nakonec nalézá dívku, do které se dokáže zamilovat, zároveň také odvahu prvně v životě popravdě někomu přiznat svůj skutečný životní příběh. V této chvíli příběh vrcholí a nejspíš by měl končit.
Autor, který však má zálibu v symbolických obrazech, vymyslí ještě únik v balonu, který si hrdina sám sestrojí. Čtenář po právu čeká, že se hrdina zřítí (ostatně ve filmu, k němuž psal Rudiš scénář, se opravdu zřítí, i když pád z výšin je tu zase přislazen happyendovým koncem), za prvé jeho fušerské dílo může jen těžko někam doplachtit, za druhé Grandhotel je podle autora místo, které svádí k sebevražedným skokům.
Ale v románu se tak nestane, Fleischman, teď už obdařený přiznaným křestním jménem stoupá do výšin, které miluje. Aby scéna nepůsobila příliš pateticky (na to je Rudiš příliš dobrým spisovatelem) do koše se mu v poslední chvíle vetře jeho ničemný bratranec, který ho po léta ponižoval a který typickým produktem současného prázdného života.
Podivínský, jako by v jiném světě žijící hrdina umožňuje autorovi zvláštní pohled na současnou potrhlou, nikam nesměřující společnost, zároveň se dotknout (bez obvyklé hysterie, která problém doprovází) třeba otázky českoněmeckého soužití. (Liberec přece byl městem, kde Němci po staletí žili). Už zmíněný německý občan Franz, sem totiž vozí z Německa popel zemřelých rodáků a se symbolickým heslem Člověk musí skončit tam, kde se narodil, popel spolu s Fleischmanem rozhazují po místech, kde se zesnulí narodili a žili.
Grandhotel je novela výborně napsaná, do posledního detailu prokomponovaná. Už dlouho jsem nečetl text napsaný jazykem, který ve vyprávění či v dialozích ani na okamžik nesklouzne do banality anebo klišé, ačkoliv je ukotven do současnosti, o níž většina píšících už bez klišé nedokáže promlouvat.
Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...
Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....