Zemřel uznávaný dirigent a šéf České filharmonie Jiří Bělohlávek

01.06. 10:05 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 01.06. 10:50

Po dlouhé těžké nemoci v noci na čtvrtek zemřel šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Jiří Bělohlávek. Bylo mu 71 let. Oznámil to mluvčí filharmonie Luděk Březina. Bělohlávek byl dirigentem světového formátu, léta byl znám dokonalou profesionalitou, pozorností k detailům i smyslem pro barevnost hudby. Na začátku letošního ledna Bělohlávek podepsal na dalších šest let smlouvu s Českou filharmonií. V čele nejznámějšího tuzemského orchestru stál čtyři sezony. Ve funkci měl setrvat do sezony 2021/2022.

"Je především jeho zásluhou, že Česká filharmonie za posledních pět let zažila mnoho mimořádných úspěchů a znovu si vydobyla respektované postavení doma i v zahraničí - stala se vpravdě národním orchestrem, opět pronikla na pódia nejprestižnějších světových koncertních sálů a realizovala řadu oceňovaných nahrávek," uvedla filharmonie v tiskové zprávě.

"Pro Českou filharmonii, nejen orchestr, ale i celé administrativní zázemí, je odchod Jiřího Bělohlávka nenahraditelnou ztrátou, a to ne pouze z umělecké, ale také z lidské stránky," řekl generální ředitel ČF David Mareček. Podle něj byla smrt uznávaného šéfdirigenta nečekaná, přestože se na začátku ledna se objevily spekulace o Bělohlávkově zdravotním stavu. "Ještě v pondělí jsem za ním byl v nemocnici. Půl hodiny jsme si povídali a nic nenasvědčovalo tomu, že to vezme takový konec," sdělil Mareček.

Vedení České filharmonie nyní bude muset vyřešit zamluvené koncerty a zájezdy plánované s Bělohlávkem. "Zajistíme to nejnutnější, ale řešení situace spíše necháme na léto, teď to není na pořadu dne," podotkl Mareček. Česká filharmonie plánuje poslední rozloučení, k jehož podobě vydá zprávu v pátek.

Na začátku ledna se objevily spekulace o Bělohlávkově zdravotním stavu a onemocnění rakovinou. Kvůli zdravotním důvodům Bělohlávek navrhl v květnu pořadatelům Pražského jara, aby jeho festivalový program plánovaný na 22. května převzal dirigent Petr Altrichter. Do konce dubna ale Bělohlávek plně koncertoval, a to například v Londýně, Rotterdamu či od 27. do 29. dubna v Mnichově.

Hlubokou lítost nad úmrtím šéfdirigenta vyjadřuje řada politiků na Twitteru. Ministerstvo kultury uvedlo, že Bělohlávek bude chybět české i světové hudební kultuře. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v dopise Bělohlávkově manželce uvedl: "Věřte mi, že je jen málo lidí, kterých jsem si vážil tak jako pana šéfdirigenta."

"Hudba je smysl mého života"

Bělohlávek se ve světě klasické hudby prosadil precizností, kvalitou i důrazem na interpretace českých skladatelů. "Hudba je smysl mého života. Já dokonce pociťuju radost, i když si noty jenom čtu," řekl jednou Bělohlávek, jenž v roce 2012 převzal jako šéfdirigent Českou filharmonii, kterou přivedl na důležitá světová pódia.

"Vnímám a přijímám nabídku pokračování mé činnosti v čele orchestru České filharmonie jako výraz obecného uznání naší společné práce uplynulých čtyř let," řekl letos v lednu Bělohlávek, když se filharmonii upsal na dalších šest let.

Jiří Bělohlávek.

Šéf proslulého londýnského Symfonického orchestru BBC z let 2006 až 2012 byl gentleman vždy zachovávající dekorum a také fanatik dokonalé přípravy. "Dirigování je vysoká škola diplomacie," řekl jednou Bělohlávek, který o sobě tvrdil, že je povahou introvert a povoláním absolutní extrovert.

Dirigent má mít dostatek pevnosti, aby uměl svou představu sdělit a vyžadovat, ale zároveň má mít i dostatek empatie, aby uměl reagovat na citlivou situaci, která může nastat, tvrdil umělec, jehož práci ocenila například i královna Alžběta II., která mu před pěti lety udělila "za službu hudbě" Řád britského impéria. Václav Havel Bělohlávkovi v roce 2001 propůjčil medaili Za zásluhy, pražská AMU mu loni udělila čestný doktorát.

Bělohlávek byl také prvním dirigentem, jemuž se po legendárním Herbertu von Karajanovi podařilo získat prestižní cenu Gramophone Award za orchestrální nahrávku ve dvou po sobě následujících letech. V roce 2012 ji získal za nahrávku symfonií Bohuslava Martinů a o rok později za hudební báseň Pohádka léta Josefa Suka.

Českou filharmonii řídil Bělohlávek poprvé už ve čtyřiadvaceti letech jako asistent tehdejšího šéfa Václava Neumanna, stálým dirigentem se stal v roce 1981 a funkci šéfdirigenta převzal v roce 1990. Po dvou letech byl vynucený odchod a způsob, kterým se přerušení vzájemné důvěry se členy orchestru odehrálo, pro Bělohlávka zklamáním. Část orchestru si odhlasovala jako nového šéfa Gerda Albrechta a Bělohlávek rezignoval. S filharmonií ale nikdy nepřestal spolupracovat.

Dlouhá desetiletí také vystupoval s předními evropskými a severoamerickými orchestry. Patří mezi ně například Symfonický orchestr BBC, Rotterdamská filharmonie, řídil i Berlínskou a Newyorskou filharmonii, orchestr lipského Gewandhausu, Bostonský symfonický orchestr nebo Vídeňské filharmoniky. Pravidelně též dirigoval operní inscenace, ať už ve Vídeňské státní opeře, Metropolitní opeře či Královské opeře v Covent Garden.

Hluboký vztah poutal Jiřího Bělohlávka k mnoha dílům známých i méně známých českých skladatelů, zejména Dvořáka, Janáčka a Martinů. V roce 2004 "dobyl" s Janáčkovou Káťou Kabanovou největší operní metu, newyorskou Metropolitní operu. V únoru 2007 se tam vrátil opět s Janáčkem, s Její pastorkyní, v březnu 2009 s Dvořákovou Rusalkou. Vedle toho měl zvláštní vztah třeba k repertoáru britskému.

Pražský rodák (24. února 1946) začínal jako violoncellista, ale záhy u něj převládlo dirigování. Už za studií na AMU, které dokončil v roce 1972, se stal finalistou Karajanovy dirigentské soutěže. Samostatně začínal Bělohlávek u Státní filharmonie Brno. Od roku 1977 vedl 12 let Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a naplňoval svou "vidinu vytvoření konkurenčního ansámblu výkonnostně srovnatelného s Českou filharmonií".

Po dvouletém šéfování ČF vytvořil z mladých hudebníků v roce 1994 Pražskou komorní filharmonii, kterou vedl až do roku 2005. Od roku 1995 též vyučoval dirigování na Hudební fakultě AMU, kde vychoval řadu výborných dirigentů mladé generace - Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila či Tomáše Hanuse.

Ne vždy se ale všechny záměry zdařily. Nesplnění dohodnutých podmínek znamenalo, že v roce 1997 odmítl místo šéfa opery Národního divadla, stejně jako v roce 2004 odešel z funkce designovaného uměleckého ředitele Slovenské filharmonie.

Bělohlávek byl ženatý, měl dvě dcery.

Foto: ČTK/Doležal Michal

Autor: ČTK