"Víra tam byla vždycky," říká kapelník Trabandu

Pražské nadžánrové kvarteto Traband pokřtí ve čtvrtek 29. dubna v Praze v klubu Futurum svou čerstvou, po patnácti letech existence už celkem sedmou desku Domasa. O ní, i trochu komplikované současnosti nejen ve skupině s TÝDNEM mluvil zpěvák, multiinstrumentalista a skladatel Jarda Svoboda.

S novou deskou jste asi zas spoustu lidí zaskočili. Skoro to vypadá, jako byste cíleně své posluchače zvykali na to, že každé další album bude žánrově jinde. Další komorní nahrávka, jako byl Přítel člověka, už vás nelákala?
- Ty změny nejsou žádný kalkul. Motivací bylo hlavně to, že Janinka prodělala rizikové těhotenství, nemohla hrát, a skoro rok jsme nemohli vystupovat. Takže jsme s bubeníkem Vaškem zbyli sami. Jana se navíc ještě odstěhovala do Krkonoš. Výsledkem bylo, že se nastřádala kupa nových písniček a nastřádala se i energie. Když jsme si chtěli zahrát, zavřeli jsme se s Václavem do zkušebny a najednou to z nás šlo ven. Bigbítově. Rozhodně to nebyl záměr. Pro mě osobně to ale žádná změna není - tu desku chápu v přímé linii za tou předchozí.

Pro mě je zajímavé, že ačkoliv je nová nahrávka "rockovější", přesto zůstalo v nástrojovém obsazení nepříliš běžné harmonium. Proč?
- To je také částečně vynucené. Já ho sice miluji a chci ho ho v kapele udržet, ale částečně je to i pro to, že Jana, když byla těhotná, nesměla troubit. Klávesy se nabízely - mohla sedět, nemusela se namáhat. Ale není to žádná znouzectnost. Máme teď dvě verze - tam kde hrajeme hlavně akusticky ho pořád vozíme, tam kde potřebujeme rychle nazvučit ho máme nasamplované do kláves.

Jiných nástrojů ses ale v minulosti s lehkostí zbavil. Akordeon nebo klarinet přitom bývaly u vás v určitém období přímo charakteristickými nástroji.
- Akordeon je hodně jednostranný. A u klarinetu nemůžu zpívat. Navíc ho daleko lépe nahradila trumpeta. A právě harmonium nejen vystřídalo akordeon, ale nabízí i další možnosti, zvuk na pomezí varhan, neasociuje tolik tu hospodu, hudbu vhodnou jen do putyky.

S novým albem se vždy hovoří - ač je to v malém Česku spíš taková hra - o turné. Jak to budete vůbec řešit, s členkou na mateřské?
- To už jsme vyřešili. Janin manžel jezdí s námi, když hrajeme, tak hlídá. Je to trošku komplikované, krkolomné a prodraží to dopravu, ale zatím to funguje. Ale nejsme v tom výjimeční, takových kapel je spousta. Miminko nás rozhodně neomezuje, to spíš fakt, že Jana bydlí tak daleko a nemůže na každou zkoušku.

ČTĚTE TAKÉ: Traband na nové desce opět popojel

Jaký teď vlastně je - po worldmusic letech a komorním období, kdy jste hráli hlavně v malých klubech a čajovnách - typický posluchač Trabandu?
- My jsme kvůli zvuku teď docela dlouho odmítali velké festivaly. Když je k dispozici necelá hodina a z toho skoro půl hodiny se zvučilo harmonium, tak moc času na hraní nezbylo. Teď se tam zase začneme objevovat. Publikum se stále formuje - lidé přicházejí a odcházejí. Nikdy to nebyla úplně snadno definovatelná, jednoznačná  skupina. Když jsme přestali hrát "dechno" a začali hrát ten komorní repertoár, chodily nám i anonymní maily, plné nepříliš lichotivých výrazů, mnozí to nesli těžce. Ale naopak jsme nabrali část příznivců z oblasti folkové scény, a také posluchače zvyklé na poslechově těžší žánry. Navíc deska je vždy ucelená, měla by mít svůj "ksicht", zatímco na koncertech hrajeme vlastně průřez, i staré skladby, jen třeba jinak aranžované.

Pro mě velká změna u nové desky, nakousnutá už s Přítelem člověka, jsou texty. Na prvních čtyřech albech jasně převažují konkrétní příběhy, často zcela bez jinotajů. V současnosti ale spíš jako bys psal podobenství, která dávají možnost různých výkladů. Ve "starém" duchu je snad jen Kalná řeka. Ta "lyrizace" se objevila jak?
- To souvisí s výběrem písniček na alba. V době Kolotoče a Road Movie se mi zdálo, že by text neměl být jen poetická vycpávka, že by měl mít silný a konkrétní příběh. Zajímalo mě vyprávění. Ale v tu samou dobu vznikly i nějaké lyrické skladby, které se prostě nehodily a musely počkat. Pak ale došlo v kapele k všeobecnému zklidnění, s tím co jsme prožívali s rodinami a svými domovy, což se nemohlo neprojevit.

Hraje v tom roli i víra? Ptám se proto, že o Otcových dětech, jako formaci, která předcházela Trabandu se všeobecně hovořilo jako o křesťanské kapele. A v souvislosti s Kolotočem zas nebylo možné přeslechnout inspiraci klezmerem a vůbec sympatie k judaismu.
- Pro mě víra vždy hrála roli a byla důležitá. Je to základní kámen, bod ze kterého na svět nahlížím. U Kolotoče to možná nemuselo být tak patrné, ale pro mě to byl také model starozákonního nazírání a řešení situací. Otázka zločinu a trestu, třeba. Není to pro mě žádný nový impuls, víra tam byla vždy.

A co další hudební aktivity? Pořád se ještě hudbou živíte?
- Ne, teď už zas ne. Je to dobré v tom, že nejsi závislý na těch příjmech a není tak nutné brát všechno, co se nabízí. To bylo to období okolo Road Movie a Hyjé, to jsme jezdili hodně, i do zahraničí. Teď už zas máme svá civilní zaměstnání, jen Jana je na mateřské.

Nicméně vím, že jste třeba dělali hudbu pro Divadlo na voru, spolupracovali s bratry Formanovými, ty jsi také dělal desku s Michalem Horáčkem...
- Já kdybych chtěl, tak mě muzika uživí pohodlně. Teď například píšu muziku k večerníčku. Ale to už jsem si říkal, že je asi poslední věc, kterou chci dělat pro někoho jiného. Ono to vždycky bylo hlavně pro kamarády, ten večerníček třeba děláme s Honzou Balejem, co natočil úžasný film Jedné noci v jednom městě. Na jednu stranu je to hezká práce, ale na druhou stranu chci už dělat jen to co mě baví, nerozmělňovat se, klidně i za méně peněz. Já bych byl strašně rád, kdyby zanikl ten statut profesionálního muzikanta, nájemného řemeslníka. Přestala by vznikat spousta zbytečné muziky. Třeba ty grantové projekty. Jsem zastánce toho, že když si člověk nedokáže vydělat tím, co nabízí jako muzikant, výtvarník nebo jiný umělec, tak si musí ty peníze vydělat jinak, ne tomu přizpůsobit tu tvorbu. Něco jiného je získat peníze na nějakou kulturní akci. Ale výpověď umělce by měla být vždy od peněz oproštěná. Situace, kdy někdo dostane nějaký grant, za který odjede třeba do Hamburku s tím, že za tři měsíce má odevzdat například román mě děsí. Takže ta situace, která je teď v hudebním průmyslu, mě vlastně těší.

Foto: www.traband.net

Čtěte dále

Ostravští basketbalisté ve čtvrtfinále vedou 2:1, podruhé porazili Opavu

Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...

Rekordní počet běžců letos dokončilo Londýnský maraton, bylo jich přes 53 tisíc

Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...

Festival Antonína Dvořáka Příbram chystá velkolepé hudební zážitky

25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...

Městská knihovna v Praze hledá nového ředitele či ředitelku

Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...

Český tým kuchařů uspěl na kulinářské olympiádě. Dosáhl na stříbrné pásmo medailí

Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...

Usedne Martin Šonka i do Kašparova Blériotu?

Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...

Divák jako spoluautor představení LIMINIMIL

Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...

Kultura pod hvězdami rozjíždí svůj zatím největší 13. ročník plný hvězd!

V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....

Aviatická pouť se blíží

Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.

Český lev odtajnil nominace, nejvíce bodovaly filmy Bratři a Úsvit

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...

Recenze: Místo, kde chcete oslavu dopřát dětem i sobě!

Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...

Film Superžena se představuje v novém traileru

Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...

"Porodní rallye" Olgy Lounové a Lilii Khousnoutdinové slaví velký úspěch a vysílá jasný vzkaz ženám - zvládnete cokoliv, klidně i rallye pro chlapy a děti si taky dělejte jak chcete, ale roďte ve stoje

Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody

LENKA GRAF jako první Češka vystoupila na reprezentativním adventním koncertě v Drážďanech s věhlasným sborem Dresdner Kreuzchor

Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...

Vasilův Rubáš zahraje v pražském klubu Rock Café

Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...

Vydejte se za kouzelnou atmosférou Vánoc na nejkrásnější adventní trhy nejen v Česku!

Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...

Slavný Glenn Miller Orchestra přijede swingovat do Česka

Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...

Ice Arena Kateřinky v plném provozu. Oslaví mezinárodní den bruslení dnem otevřených dveří

Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...

Poslední hostina začíná, děsivý Den díkůvzdání se blíží

Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...

Vidlák bůůk chce zaujmout venkovem i divnoslovy

Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....

další zprávy