TÝDEN.CZ: Deset tuzemských alb roku 2013

31.12. 11:30 | Autor: Antonín Kocábek

Kittchen letos zabodoval nejen svým albem, ale podílel se i na produkci alb skupin Ille a Bratři Orffové.

Po desítce zahraničních alb roku 2013 hudební redaktor TÝDNE Antonín Kocábek předkládá i desítku domácích hudebních nahrávek, které letos rozhodně stály za pozornost, a mohou být tipem, k čemu se vrátit, a nebo co nepřehlédnout v bilanci uplynulého roku.

1. Houpací koně: Everest
Na začátku má síly každý dost. Mít ji i po dvaceti letech je ale víc. Snad proto tohle album kapely ze severočeského Ústí ocení spíš ti starší, ke kterým promlouvá a dává jim větší smysl. Jinak geniální spojení rockové podstaty, šansonové výpovědi, chuti to nevzdávat a radosti ze společného hraní. A také důkaz, že v opravdové hudbě vůbec nejde o byznys a stadiony plné fanatických obdivovatelů.

2. Kittchen: Radio
Na poprvé to ještě bylo kouzlo neoposlouchaného a radost z objevu, u druhé desky Jakuba Königa, skrývajícího se pod maskou, jde už o potvrzení, že tahle cesta byla správná. Produkčně skvěle dotažená a "vychucená" porce dobroty, kterou kuchař navařil, není možná programově veselá, ale pro toho, kdo se umí rozhlédnout okolo sebe a nevidět jen pozlátko, ale reálný odraz, také ani depresivní. Posmutnělost je totiž stejně sexy jako jídlo.

3. W.W.W.: Atomová včela
Nenápadná další kolekce "nejlepších hiphoperů, co nehrají hip hop" operuje pozoruhodným spojením osobité hudby s knihou textů a jejím výtvarným zpracováním. WWW, resp. jejich CML Ondřej Anděra, znovu dokazují, že jejich schopnost popsat a analyzovat nemá na zdejší scéně obdoby. Uhrančivá magie pro mlsaly.

4. Vložte kočku: SEAT
To, jak se pražská čtveřice během pouhých tří let dokázala dostat na naprostý vrchol tuzemské alternativní scény, a odsunout z ní i mnohé léta oslavované spolky, je ohromující. Na druhém albu opět nezapomíná na to, že experiment jen pro experiment je k ničemu, loví další silné melodie a udivuje kompozičními nápady i dokonalostí aranží. Energie koncertů, kterou se podařilo na nahrávku opět dostat jen z části ovšem dokazuje, že tahle parta, spojující rap, elektroniku i rock má pořád kam jít

5. Bratři Orffové: Šero
Krnovsko-pražské seskupení se piplalo s druhým albem osm let a nejspíš ani jeho členové zatím nemají jasno, kudy dál. Jestliže se ovšem s debutem trefilo do módní vlny folkotroniky, aktuální nahrávka prozrazuje osobní i hudební vyzrálost a nevídanou schopnost nebát se vlastní slabosti, naivity i sklonů k patosu, které jsou zde otevřeně přiznané. Upřímnost i krása synovců Aloise Nebela.

6. Prago Union: Vážná hudba
Básníků v hudbě, jako je Adam Svatoš alias Kato, u nás nemáme tolik, aby bylo možné je s klidným svědomím přehlížet. I na letošním albu jde o tak silnou textovou výpověď a výron nápadů, že je jasné, že pramen inspirace zatím nevysychá. A ve spojení s živočišnou koncertní kapelou se tu překračují i hranice hip hopové scény, známé svými omezenými hranicemi - což je další věc, kterou Prago Union bodují.

7. Ille: Ve tvý skříni
Konečně svěží pop, který není hloupý a vlezlý, cosi, co dlouhá léta bylo ke slyšení na Slovensku, ale ne u nás. Písničky, kde zvuk a aranže nemusejí vylepšovat rozpačitou podstatu, protože už v ní se tentokrát skrývá síla. Kouzlo mládí a radost ze života - aniž by bylo potřeba se tvářit, že vše okolo nás je jen pozitivní a k úsměvu. Album, které může být dobrým vodítkem i pro ostatní mladé zpěvačky minimálně v tom, že spolupracovníci na stejné vlně dokážou víc než sebelepší nájemní muzikanti.

8. Never Sol: Under Quiet
Soudě podle prvních pokusů působila Sára Vondrášková jako křehká dívenka, jejíž kroky směřují jiní, přesně podle módních diktátů. Debutové album a především jeho koncertní provedení ukazuje, že tu nejde jen o napodobování zahraničních vzorů, ale o silný potenciál, který nepotřebuje komerční ambice. Hudební rozpínavost tu zatím převažuje nad silnější výpovědí, jakou má třeba kolegyně Bára Zmeková, a nejzajímavější bude sledovat další cestu, ale jako odrazový bod je to rozhodně pozoruhodné album.

9. Nylon Jail: My Heart Soars Like a Hawk
Olomoucké country, které se nebojí elektronických samplů ani rockové energie se svým dravým debutem míří nezadržitelně vpřed. Pokud jim vydrží nápady a přesvědčení, bude tu časem z letošního objevu další jméno, o které se budou festivaly prát, a které má na to, nebát se zahraniční konkurence. Na debutovou desku příjemně dotažená, osobitá a hudebně pestrá nahrávka.

10. Děti kapitána Morgana: S rozkoší vylizuju omáčku
Najít na místní undergroundové scéně interprety, kteří nečpí zatuchlostí, nelebedí si v ghettu jen z pohodlnosti, a jsou ochotni jít hudebně vpřed, dá stále větší práci. Brněnská formace na svém druhém albu dokazuje, že synonymem pro underground nemusí být ani hudební neumětelství, ani dobrovolná rezignace před budoucností. Nápaditá kombinace blues, barové geniality Toma Waitse, zhudebněné poezie a svébytného sarkastického humoru, dává spolu s vypiplanými aranžmá víc než zajímavý výsledek.