V pátek 24. května, druhý oficiální den festivalu, se na barcelonské Primaveře především vzpomínalo. Ale hned několik hvězd zároveň v praxi dokázalo, že jejich sláva nepatří jen minulosti, a není vůči nim potřeba mít shovívavost ve srovnání se současnými kolegy.
Páteční den přinesl nejen znatelný příliv publika - některé scény dle pamětníků absolvovaly své návštěvnické rekordy, a plno bylo opravdu všude - ale také citelné ochlazení. Už přes den, kdy ještě mezi oblaky hojně svítilo slunce, teplota vyšplhala jen těsně pod dvacítku, se soumrakem navíc začal foukat studený vítr od moře. Dobře se tak rozeznali cizinci od místních - zatímco ti první přes trička navlékali mikiny nebo silnější košile, domorodci už tou dobou na sobě měli tři vrstvy a přes ně nepromokavou podzimní bundu.
Na druhé největší scéně zahajoval po šesté Kurt Vile & The Violators. Americký kytarista se v červnu chystá do Prahy, a fanoušci Lou Reeda nebo Neila Younga by měli zbystřit. Inspirace šedesátými léty byla jasná od počátku, s délkou skladeb si nikdo nedělal starosti a Kurt jako frontman všemu s povlávající hřívou vlasů dodával charisma. Jenže co naplat: útulný větší klub i kontakt s publikem by téhle hudbě prospěly mnohem více než otevřená pláň.
Kalifornský producent a kytarista Nick Waterhouse šel na scéně pojmenované podle brýlového sponzora Ray Ban v hudební historii ještě dál. Často čerpal ze soulu, starého rhythm and blues i jazzu, nejčastěji ale jeho jasně znějící kytara připomínala surf-rockové soubory evokující první polovinu šedesátých let, s občasným nádechem psychobilly. S dvojitě basujícími saxofony se kapela dost vymykala všemu, co lze na Primaveře slyšet, a místy by jistě k zasněné vzpomínce přivedla i někdejší československé fanoušky kapely Bez ladu a skladu.
Peace, anglická parta z Worcesteru, hrající na hlavní scéně, je sice považováne za indie soubor a dokonce i přirovnávána k Foals, ale v jejich hudbě se mnohem více projevovala sedmdesátá léta a artrockové manýry třeba ranných Queen. Pózy a intelektuální přezíravost tentokrát ovšem zabíraly jen na mladé fanynky, a už pár desítek metrů od pódia to vypadalo jak na korze. To londýnští Django Django se svým rytmickým a zábavným setem byli mnohem přesvědčivější. Hodně si prohazovali nástroje, a vzhledem k tomu, že jejich hudba stojí a padá s jasnými a až tanečně nakažlivými rytmy, čas od času se do bubnování a obsluhy různých perkusí zapojili všichni čtyři členové najednou. Jejich optimistický a veselý set byl na festivalu, kde se spíš "nosí" melancholie, rozhodně milým zpestřením.
Shellac, americké trio v čele se slavným producentem Stevem Albinim, dost doplatilo na vítr, který silně zhoršoval zvukové podmínky. Užít si ho tak mohli jen ti, kteří včas obsadili prostor před pódiem. Ostrému a rytmickému rocku také nedělala dobře obří otevřená pláň, na kterou byla letos přesunuta dříve na komornějším místě situovaná scéna ATP, a která spolehlivě naředila úderný sound. Přesto se zde opět ukázalo, jaká je skutečná pozice kapely, na kterou o týden dříve v Praze dorazili jen nejvěrnější fanoušci: nadšeně ji tu aplaudovalo několik tisíc lidí.
Asi nejvýrazněji se vzpomínkový ráz dne projevil na hlavní scéně při setu téměř dámské sestavy The Breeders. Ta speciálně pro festival nastudovala a přehrála své kompletní druhé album z roku 1993 Last Splash - jako oslavu jeho dvacátého výročí. Kapela v čele s kytaristkou Kim Deal (známější coby basistkou slavnějších Pixies) působila roztomile staromilsky, žensky ostýchavě a když došlo po ostřejších písních i na křehké a něžné momenty, bylo jasně vidět, že zatímco pamětníci jsou téměř dojati, teenagerská část publika se příliš "nechytá".
Vzpomínkový charakter naopak vůbec nemělo vystoupení Jesus and Mary Chain. Mnohé letité skladby se totiž proměnily v nadčasové hymny, ďábelsky rozskřípaná kytara jim dodala čerstvou šťávu a energii, a magie zafungovala. Světelný kříž, který vévodil pódiu, jako by nad kapelou držel ochranu, a vynikající vystoupení naprosto viditelně přesvědčilo nejen pamětníky, ale i současnou generaci.
Ohlížení definitivně zahnal James Blake. Předvedl naprosto dokonalý, brilantně odehraný současný set, ve kterém se vyváženě propojovala elekronika s nezávislým pojetím popu i prvků rocku. Hudba stejně tak taneční jako poslechová, byla navíc výtečně dotažená po zvukové stránce. Sólistu u kláves doplňovali bubeník a kytarista, a i přes pouhou sestavu v triu vytvořili okouzlující, hudebně pozoruhodný, ale i pestrý a zábavný zážitek pro každého přítomného.
Nicméně až britpopoví Blur ukázali, kdo si letos urval pozici být největší hvězdou festivalu. Při jejich vystoupení počty publika v jiných částech festivalového areálu značně prořídly, a před pódiem se vytvořil dav několika desítek tisíc lidí. Damon Albarn nenechal nikoho na pochybách, že charisma ho neopustilo, a kapela doplněná občas o dechaře a několikačlennou vokální sekci navíc předvedla, že i své velké hity je schopna podat v inovovaných, koncertně pestrých aranžmá, takže nejde jen o nudné a znuděné znovupřehrávání a těžení ze slavných let. Dav pochopitelně skákal, jásal a aplaudoval.
To temní Swans vsadili na magickou atmosféru a pozvolné vrstvení motivů až do infernálních hlukových stěn. Magické rituály pro otrlé naopak na rozdíl od některých kolegů vyzněly mnohem lépe, než při klubových vystoupeních, a s podporou pártisícové množiny věrných se i vydařily lépe, než třeba před dvěma lety na Colours v Ostravě.
Slova "magie" a "šamanství" se mohla klidně skloňovat i při bloku tajemných Goat. Švédská formace vystoupila v maskách a kostýmech, hypnotické exotické rytmy propojovala s domorodě-folklórními vokály a občas až nezvykle tvrdými rockovými kytarami. Za doprovodu psychedelických projekcí to pak vše obdivuhodně dobře do sebe zapadalo... a výborně fungovalo.
Vzpomínkový páteční večírek pak zakončili zcela současní a uctívaní The Knife nebo třeba jinde Titus Andronicus. Bohužel jim však pořadatelé přidělili startovní čas 03:20 (resp. 03:15) a mohutné davy mířící ještě před jejich vystoupením k branám areálu jasně daly najevo, že to opravdu nebyl dobrý nápad.
Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...
Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....