Svět tvrdých odnoží rocku se stále více vzdaluje zbytku hudební scény a často je na něm až příliš nápadná jeho izolovanost, která má za následek časté braní sebe sama vážně a další negativa hudebních ghett. Přesto v něm lze najít i spolky, u kterých jsou patrné přesahy a zjevný nadhled. To je v součtu pak staví nad jejich puristické kolegy.
Insania: Zapal dům, poraž strom... (X Production / Redblack )
http://bandzone.cz/insania
Provokativnost a specifický humor, s jakými Insania už léta přistupuje ke své tvorbě, nejenže stojí u kolébky faktu, že nevyčichává, ale bez přehánění zraje a zatímco jiní trpí únavou, naopak nabírá na síle. Osmé album, vtipné už jen pouhým názvem, je toho dalším důkazem. Co ostatně čekat od kolekce, jehož první píseň začíná veršem: "Nám Bůh poskytuje jistý sexuální služby / stejně jako my jistý služby poskytujem vám."?
Podobný sarkasmus lze vystopovat i v crossoverovém hudebním balení celého pseudoposelství: kombinace kytarových stěn i tvrdých riffů s rozmáchlými, "oldschoolovými" zvuky kláves a třeba i naivního, dětského zpěvu v Píšu ti švabachem (trochu vzdáleně připomene slavný kousek švédských Clawfinger Do What I Say) vtipně pracuje s hudebními klišé. A pokud k tomu Poly zpívá "Hudba od nás je jedovatá", nelze to brát jinak, než jako úšklebek. Dogmatické "heavy" fanoušky nicméně možná bude iritovat postupující důraz na melodie - mnohde (třeba v závěrečné Neprojdou!) už výsledek nemá příliš daleko ke gotickému rocku
Jestliže hudebně jde o sázku na jistotu a posluchač dostává v podstatě to, na co je zvyklý z minulých alb, někdy až možná v prvoplánově vstřícném balení skladeb s hitovým nábojem, více než dříve jde o nahrávku, kde jsou důležité hlavně texty. Ty mohou až vyvolat úsměv, přičemž komično vyvolává hlavně uvědomění, kolik metalových part s podobnými tématy pracuje zcela vážně. Svým způsobem tak mohou evokovat Tarantinovy filmy či třeba pražskou Vanessu - hlavně tím, jak vše ženou do extrému a nezůstávají napůl cesty. Opět je tu silná antináboženská linie - věřícím poslech opravdu nelze doporučit - a zajímavý je i vliv westernové estetiky a pojetí boje dobra se zlem. Padouch Joe nemůže chybět.
Sebeironií, hravostí a hlavně důrazem na to, že nejde o plané moralizování, ale spíš o výsměch všemu, co nás obklopuje a bere si samo morálku do úst, získávají texty kýženou účinnost, sílu i aktuálnost. Navíc svou stylizací umožňují říkat i znepokojující myšlenky a pro mnohé možná nepopulární názory - stačí si za často citovaného Boha a boj dobra se zlem dosadit třeba ideologická schémata. A ještě zbývá čas parafrázovat pokleslost, která nás obklopuje: "Jsme v hajzlu, příteli. Kéž bychom se mýlili." (Démoni jsou mezi námi)
Jako bonus jsou tu jednak vinylová edice a jednak aplikace pro smartphony - jasný pohled vpřed. Ale u obyčejného cédéčka si zase lze užít déle s funkcí funkci repeat. Protože svět se žene do záhuby a škoda každého okamžiku. Na druhou stranu je po tomhle jasné, že až ten armageddon jednou přijde, bude tu už na něj čekat hotový soundtrack.
Heiden: A kdybys už nebyla, vymyslím si tě (Epidemie / Aardvark) http://heiden.bandcamp.com/album/a-kdybys-u-nebyla-vymysl-m-si-t-2
Přestože mimo metalovou komunitu jde stále o prakticky neznámé jméno, temně metalové hranice tahle moravská parta překročila už s minulým albem Dolores v roce 2011, ale tentokrát první reakce na aktuální nahrávku, která se ke mně dostala, zněla: "Tohle už nemá s metalem vůbec nic společného." A v podstatě moc nepřeháněla.
Sama kapela se tituluje jako "alternativní post-rock" a šestice rozsáhlých skladeb s tím vcelku konvenuje, byť blíže než k instrumentálně propracovaným post-rockerům má k post-metalové emocionalitě. Zamyšlené, z pomalých repeticí postupně gradující mohutné eposy jsou uhrančivé svou atmosférou i nekompromisností. Hned úvodní skladba nutí vzpomenout na spící Lvmen. Stejně jako oni totiž i Heiden dolují z rozmáchlých stěn spíš pocit nabízené energie než utápění se v melancholických splínech a depresích. Naopak odlišuje je (a to i od většiny jiných podobně orientovaných kolegů) především to, že klidnější pasáže převažují nad těmi explodujícími, často přinášejícími potřebnou katarzi.
Nicméně právě v energeticky vygradovaných momentech tkví největší síla nahrávky: když už je posluchač po dvojici úvodních skladeb téměř ukolébán, přijde skladba Setkání, od počátku pod tlakem tryskající energií, a až naopak později přinášející zklidnění - a najednou vše funguje mnohem lépe. Funkčněji tu působí i hostující klávesy, jejichž skromné linky jsou natolik působivé a zapadající bez potřeby exhibice, že by vůbec nebylo od věci jejich stálé angažmá.
Je až s podivem, jak často tu někdejší blackmetalisté působí intimně a křehce; probleskující poetické texty ten pocit ještě posilují. Přírodní síla, kterou jsou jejich písničky nabité, dokáže působit tím správným směrem tak, aby prožitek, jaký hudebník u hraní zažívá, zasáhl i posluchače. Navíc má album skvělou dramaturgii - začíná nenápadně a to nejlepší odhaluje až později. A nepotřebuje k tomu líbivost; krása, kterou je prodchnutá závěrečná, skoro osmiminutová skladba Jeden, přichází sama, sebevědomě a bez váhání.
Ve výsledku třetí plnohodnotná deska sice nepřekonává oceňovanou předchůdkyni Dolores, ale přesto nabízí osobitou a vyzrálou porci hudby, která stojí za opakované "projekce", umožňující hlubší ponor a lepší naladění. Aniž by se podbízela, dává majestátní zážitek, který zpětně potvrzuje i vysvětluje samotný název alba. Nejvyšší čas, aby si téhle kapely všimlo i jiné, než jen metalové publikum.
Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...
Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....