Ohlednutí za minulostí: v hospodě i na večírku

31.07. 18:30 | Autor: Antonín Kocábek

V poslední době se z některých výroků, reakcí i publicistických textů může zdát, že jakékoliv vzpomínky či ohlížení jsou čímsi nepatřičným, za co by se snad ti, kterých se to týká, měli i stydět. Historie je však neúprosná a nevzdává se bez boje.

Jan Haubert: Masakr & Hašiš (Julius Zirkus)
http://www.visaci.cz

Jan Haubert je na pódiu známější. Není velkým tajemstvím, že Jan Haubert, obdařený i mnoha přezdívkami, je dlouholetým frontmanem, ale i většinovým textařem Visacího zámku. A od jeho nominace na Cenu Josefa Škvoreckého už si i mnozí z těch, kteří nepatří ke skalním příznivcům ironického souboru, všimli, že občas fušuje literátům do díla. Po knize svérázné poezie a memoárů domovské skupiny vydal i sbírku povídek. Domovské vydavatelství nyní nabídlo i výběr ze všech tří knih v audiopodobě na CD – ty nejvýživnější pasáže, prózu i poezii na něm předčítá sám autor.

Celá nahrávka je pojata jako autorská ve všech směrech. Haubert předčítané, recitované i deklamované texty sám nejen nahrál, ale i dokonce opatřil jednoduchými hudebními předěly, žánrově vesměs v duchu mateřské skupiny. Jestliže zpočátku ještě působí trochu škrobeně a upjatě, postupně se uvolňuje a navozuje atmosféru hospodského povídání, kde padají vypečené historky a střídá je nikoliv seriózní, umělecky zaměřená literatura, ale odraz všednodenního života.

Nejde o nic světoborného, občas se nelze zbavit dojmu, že sama historka je skvělá a pábitelštějším či promyšlenějším podáním by z ní bylo možné vytěžit víc, ale na druhou stranu právě v oné zdánlivé obyčejnosti, kořeněné autorovým rozšafným výkladem, a příbězích, kterým občas suše chybí čekaná pointa je cosi jen stěží definovatelného, co nejspíš fanoušky skupiny či jejího zpěváka pobaví stejně jako nestárnoucí, svou jednoduchostí okouzlující popěvky.

V pozici čtenáře vlastních textů se Haubert brzo zabydlí. Výstižný název, jehož vysvětlení se skrývá v závěrečném, jediném dosud nepublikovaném textu, zafunguje nejspíš úplně stejně jako ony – odpůrce ještě více odradí a příznivce ještě více naláká. Hospodská poezie i próza si nicméně na nic nehraje, a stejně jako prostředí, ze kterého vzešla, má své světlé okamžiky i chvíle prázdnými řečmi jen těžko maskované nudy. Haubertův projev i humor je každopádně specifický, a je fajn, že i tato jeho "mimozámkovská" podoba zůstane zachována a zakonzervována pro další časy.

Chór vážskych muzikantov: 30 rokov CHVM (Fukkavica rec.) http://bandzone.cz/chorvazskychmuzikantov

Slovenská undergroundová legenda na sklonku minulého roku oslavila ve velkém stylu své třicáté narozeniny a soudě podle záznamu, večírek to musel být náramný. Poblahopřát přišla a zaznamenána byla řada kolegů, a výsledkem je pětidiskový (!) komplet, kde tři CD obsahují zmiňovaný narozeninový koncert, a doplňují je dvě další DVD – krom o vizuál obohaceného průřezu z téhož koncertu i videozáznam z loňského vystoupení na festivalu Pohoda. Porce opravdu výživná.

Punkového ducha obal nezapře. Většinu hostujících spolků kvalifikovalo k účasti na výročním koncertě hlavně to, že v nich hrají nebo hráli bývalí či současní členové a hosté CHVM. A mnohdy šlo o dávné kapely, jen výjimečně oprašované. Není proto divu, že celé první CD je spíš jednou velkou kuriozitou a vztahovat na něj běžná hudební kritéria by bylo bláhové. Vypíchnutelné jsou bloky dvou těles z disku druhého – úžasného vokálního kvarteta Free varlata – Angel Voices, kteří nikoliv vnějšími znaky, ale duchem a přístupem nechávají vzpomenou na české Ženy, a pak příspěvek asi nejznámějšího slovenského alternativního souboru Bez ladu a skladu s frontmanem Michalem Kaščákem, lovících ve svých největších hitech.

Samotní CHVM dokazují na třetím cédéčku průřezem své letité historie, sahajícím od nejstarších časů až k současnému repertoáru, proč jde na Slovensku o jednu z nejrespektovanějších formací a skutečnou legendu. Ať už punkově odvázaní nebo temně zadumaní, v jednotlivých skladbách vždy představují nejen jasný názor i výrazný "ksicht", ale zároveň jasnou nepotřebu o něčí nápodobu. A to bez stop neumětelství, s účelnými a funkčními aranžmá. CHVM jsou také z rodu těch, kteří se nebojí melodií, ale přesto zároveň dokáží i neslevovat na syrovosti. Sympatická oslava i výtečná ukázka, jak ani po letech nepropadnout povrchnosti a sebeuspokojení.

CHVM už hrají 31. rok Příjemnou perličkou a dárkem fanouškům skupiny jsou i obě DVD. První je průřezem téhož koncertu s bonusem v podobě dua Väzenské gule (Michal Kaščák za bicími, omotaný řetězy a s čírem ze smetáčku), které nehorázně mile v punkovém duchu przní slovenské popové hity. Druhý disk nabízí záznam z loňského vystoupení CHVM na festivalu Pohoda. Nechybí ani zákulisní rozhovor a setkání CHVM s jejich letitými idoly The Stranglers (jejich klávesista si i s kapelou zahrál skladbu Hazardný hráč). Vtipné je i balení celého kompletu, kde obvyklý digipack nahradil plakát s punkovou grafikou a jednoduchým uchycením všech disků. Kéž by všechny alternativní legendy oslavovaly svá výročí takto vydařeně!