Michael’s Uncle: Se změnou je třeba začít u sebe

Michael's Uncle nebo taky obyčejně Majklův strýček, podle fanoušků prostě „Majkláči" se před časem po letech vrátili na pódia. Jedni z průkopníků hard-core v Čechách, vždy známí svými názory, přežili učebnicovou kariéru drogové kapely a aktuálně vydávají novou desku Return Of Dark Psychedelia.

Představí ji na křtu v pražském klubu Roxy v sobotu 6. března, kde zároveň zahájí turné. Pro TÝDEN se o tom ve své sklepní zkušebně rozpovídali kytarista Petr Stanko, zpěvák Amrit Sen, občas se připojil i bubeník Jarda Stuchlý. Jen baskytarista Ivan Klein filozoficky mlčel a přikyvoval.

Hrajete už od roku 1987, spolu s podobně orientovanými Našrot asi z té místní scény nejdéle. To asi tenkrát nikdo nečekal...
Amrit Sen - Ani my.

... jak se cítíte jako nestoři? Projevuje se nějak odstup nebo úcta těch mladších?
Petr Stanko - My vlastně znovu začínáme. A chvíli nám i trvalo, než jsme pochopili, že do toho opravdu chceme jít.
A - Doba se mezitím změnila v tom, že dřív se tančilo a pogovalo na všechno. Dnes když hrajeme s třemi punkovými kapelami, tak na ně lidi pogují, a na nás přestanou a poslouchají. Ale platí to jen u punku.
P - Někdy nám ovšem ostatní vykají.
Jarda Stuchlý - Přijdeme do šatny a oni řeknou: „Dobrý den. Co tady chcete?" (celá kapela propuká v mohutný záchvat smíchu)

Vrátili jste se po víc jak desetileté pauze. Co se za tu dobu změnilo?
J - Nejvíc mě překvapilo, když po té dlouhé době někam přijedeme, a tam čekají lidé, pro které je to svátek, čekají s plakátem, který si přinesli před těmi deseti lety a my tenkrát nepřijeli, protože jsme zrovna ulítávali. Většinou jsou mladší než my. A už několikrát jsme slyšeli, že jsme pro ně kdysi byli mezi těmi kapelami určitý vzor, jak se dá hrát a nedělat kompromisy. Hrát a říkat, co si myslíme. Spousta lidí okolo nich se tehdy prostě říkat pravdu bála. A my jsme jim tehdy prý  hodně pomohli si to ujasnit.
P - Taky to trochu děláme jinak než dřív. Změnila se doba. Už nestačí vlítnout na podium a dělat randál. I ty starší věci hrajeme trochu jinak. Není to nějaké přizpůsobení se, ale spíš ovlivnění tím, že samozřejmě všichni posloucháme i současnou muziku a celou tu dobu, co jsme nehráli jsme ji poslouchali, a bylo by nelogické zamrznout někdy před dvaceti lety.

Když jsem Vás poprvé po té pauze viděl v Paláci Akropolis, tak mě napadla banální myšlenka, jak se vlastně kapela, která se vrací po letech a má několik desek, vůbec rozhoduje, co bude hrát. Jaká má ta kritéria, co ještě ano a co už ne?
P - To byl ten úplně první koncert, vlastně oslava, kdy jsme vůbec netušili, jestli to není jen jednorázové.
A - Navíc to bylo beze mě, protože jsem byl tehdy ještě v léčení.
P - Ale jinak je ta odpověď ještě banálnější: Rozhodovalo, co si ještě pamatujeme a co ne. A co je tak nekomplikované, že to můžeme zahrát bez dlouhého zkoušení, na které nebyl čas.
A - Takže hrajeme jen minimum z toho nejstaršího období, kde byly dvě kytary. A z období s Johnnym a Hoškem (druhým kytaristou a basistou z let 1988-1989 ) nehrajeme vůbec nic, protože Ivan ty skladby prostě nikdy nehrál a musel by se je učit. Ale tenkrát jsme zkoušeli občas i každý den. Dnes už se tolik nescházíme, takže je lepší věnovat čas ne oživování, ale novým věcem.
P - Aktuálně jsme schopni zahrát asi 30 skladeb, takže můžeme vybírat.
A - Všechno ale v jeden večer zahrát nemůžeme. Jednou jsme jich dali 27 a myslel jsem, že to bude moje smrt.

Teď máte po letech čerstvé studiové album, ale ještě předtím jste před dvěma lety přišli s koncertní deskou Futurum Groundlive, kde jsou hlavně starší skladby. To byl test, jestli to ještě lidi zajímá?
P - Bylo jasné, že než doděláme nové skladby, tak by to trvalo dlouho. Chtěli jsme mít něco v ruce. Jsou tam nakonec jen dvě novinky - měli jsme toho už víc, ale schovali jsme si to na nové album. Je to průřez minulými obdobími. Chtěli jsme, aby lidi věděli, že zase existujeme a vše se dalo do pohybu.

První dvě alba vám vyšla na značce Black Point Music, třetí deska v Brně u Indies, živák opět u Black Point Music a novinku vydáváte u Indies. Tohle přeskakování vzniklo jak?
P - Když jsme vydávali tu koncertní desku, tak jsme to řešili s Oldou Šímou z Black Pointu, a říkal jsem mu, že si hrozně vážíme toho, že nám vydali ty starší desky i jejich reedice, ale že na novou desku budeme potřebovat nějaké finance a dohodovali jsme se, že novou desku bude lepší udělat jinde. Indies z toho vyplynuli až mnohem později. Doufáme, že to Olda bere, že si nemyslí, že to je něco proti němu, a že se ho to nedotkne.

Kde a jak album vznikalo?
P - Točilo se ve Faust records, míchali jsme u Alexe Limburga v Brně, v jeho studiu. Probíhalo to v pohodě a spokojenosti.

Michael´s Uncle je teď na hlavní koleji. Petr s Jardou ale měli i docela zajímavou kapelu Psychoklub & Výletníci. To už skončilo?
P - Psychoklub už skončil, ale klávesista David Kabzan, který jinak hraje v kapele Rány těla, nám hostuje na desce. Nejvíc vedlejších aktivit má teď asi Jarda.
J - To je už delší dobu Maradona Jazz a teď čerstvě jsem začal hrát s Vanessou.
P - Je to trochu komplikace, ale zase asi sotva každá z těch kapel bude někdy hrát každý víkend.

Hrajete jen tam, kde vás chtějí, a nebo máte manažera, který by hledal nová místa?
P - Máme manažera, teď projedeme na turné k desce skoro celou republiku a v létě určitě pojedeme i na nějaké festivaly. Chceme hrát co nejvíc.
A - Ovšem jsme hodně limitovaní tím, kdy můžeme. Práce máme všichni hodně a já ještě studuji.
P - A taky si pořád říkáme, že už si budeme vybírat jen ty koncerty, kde je alespoň nějaké základní zajištění...
A - ... a nebudeme už dělat tu „charitu". A pak jedeme někam, kde jsme rádi, že dostaneme najíst (všeobecný smích).

Teď tedy máte novou desku. Příjemně mě na ní potěšilo, že se nevytratila chuť se vyjadřovat k okolní realitě. To bylo od počátku dané, že tam třeba bude vysamplovaný Jiří Paroubek?
P - My se ani nepovažujeme za politickou kapelu a to spojení Červeného Hrádku s Paroubkem bylo spíše kouzlo nechtěného a uvědomil jsem si to až později . Komentujeme ty situace, ale nějaký prvotní úmysl v tom není.
A - Nejsme prvoplánově angažovaní, a ani jsme nikdy nebyli, ale vyhnout se tomu nelze.
P - Patří to k životu. To, že jsme použili Paroubkův projev, je jen odraz toho, že to už je opravdu naprostý extrém toho, co se kolem děje, že nám to nedá.
A - Navíc je to velký sympaťák. (všichni se smějí)
P - Je to prostě „chlap s mozkem," a o svobodě slova taky víme svoje. I název desky odráží to, že dvacet let po té revoluci se situace dostala do bodu, kdy všichni cítíme, že „cosi není v pořádku". Takže to chápeme jako určité pokračování. Na začátku devadesátých let to byl „konec temné psychedelie", a teď je to prostě "návrat temné psychedelie".
A -  Otázka je, jak to kdo pochopí. Vždycky jsem si bláhově myslel, že naše texty jsou srozumitelné a pak zjistil, že si je každý vykládá jinak. Teď jsme dotočili klip ke skladbě Nezměníš nic. Je vcelku pozitivní, jsou tam děti... A ten text jsem myslel tak, že pokud chci změnit cokoliv, pak se to nedá udělat jinak, než že začnu u sebe. Motto je: „Nezměníš sebe = nezměníš nic"  Není to žádná rezignace, žádné „No future" - ale přesto to tak někteří pochopili. Jako nihilismus, jako pocit, že se nic změnit nedá. Což je samozřejmě iluze, hluboké nepochopení. Ale zase to někomu nelze vysvětlovat - to by bylo jako vysvětlovat knížku nebo film - každý si v tom musí najít sám to svoje.

Když jste zmínili klip - s kým jste ho dělali?
A - S Patrikem Kaizrem z televize Prima. Je to náš fanoušek a kamarád. Jestli se stihne dodělat, pustíme ho na křtu.

Přijde mi, že jste všichni až překvapivě nabití energií, plní optimismu, jaký často nevidím ani u o generaci mladších. Čím se ještě liší Michael‘ s Uncle z roku 2010 od toho starého?
P - Hrajeme vždycky střízliví.
A - Což je asi ta úplně největší změna.

Foto: archiv skupiny

Čtěte dále

Ostravští basketbalisté ve čtvrtfinále vedou 2:1, podruhé porazili Opavu

Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...

Rekordní počet běžců letos dokončilo Londýnský maraton, bylo jich přes 53 tisíc

Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...

Festival Antonína Dvořáka Příbram chystá velkolepé hudební zážitky

25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...

Městská knihovna v Praze hledá nového ředitele či ředitelku

Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...

Český tým kuchařů uspěl na kulinářské olympiádě. Dosáhl na stříbrné pásmo medailí

Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...

Usedne Martin Šonka i do Kašparova Blériotu?

Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...

Divák jako spoluautor představení LIMINIMIL

Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...

Kultura pod hvězdami rozjíždí svůj zatím největší 13. ročník plný hvězd!

V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....

Aviatická pouť se blíží

Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.

Český lev odtajnil nominace, nejvíce bodovaly filmy Bratři a Úsvit

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...

Recenze: Místo, kde chcete oslavu dopřát dětem i sobě!

Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...

Film Superžena se představuje v novém traileru

Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...

"Porodní rallye" Olgy Lounové a Lilii Khousnoutdinové slaví velký úspěch a vysílá jasný vzkaz ženám - zvládnete cokoliv, klidně i rallye pro chlapy a děti si taky dělejte jak chcete, ale roďte ve stoje

Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody

LENKA GRAF jako první Češka vystoupila na reprezentativním adventním koncertě v Drážďanech s věhlasným sborem Dresdner Kreuzchor

Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...

Vasilův Rubáš zahraje v pražském klubu Rock Café

Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...

Vydejte se za kouzelnou atmosférou Vánoc na nejkrásnější adventní trhy nejen v Česku!

Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...

Slavný Glenn Miller Orchestra přijede swingovat do Česka

Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...

Ice Arena Kateřinky v plném provozu. Oslaví mezinárodní den bruslení dnem otevřených dveří

Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...

Poslední hostina začíná, děsivý Den díkůvzdání se blíží

Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...

Vidlák bůůk chce zaujmout venkovem i divnoslovy

Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....

další zprávy