Jít mimo vyšlapané cesty je vždy odvážné, ale zároveň ožehavé. Bez ohledu na pevnost uměleckého postoje a nekompromisnost v nepodbízení se posluchači, které by u jakékoli umělecké činnosti měly být samozřejmé, tento přístup ani v nejmenším nezaručuje úspěšný výsledek. Pokud se ale úmysl podaří naplnit, může být radost o to větší.
Jan Jeřábek: Otisky příběhů ze snů (Galén)
http://www.jerabek.estranky.cz
Jan Jeřábek patří k těm nejnenápadnějším z českých písničkářů a nikdy nenechal nikoho na pochybách, že jít s hlavním proudem nemá tu nejmenší potřebu. Jestliže ale jeho dosavadní tvorba - ať už ta sólová, ta s Františkem Jančem a Janem Burianem, a nebo ta v rámci skupiny Před vaším letopočtem - vlastně byla poslechově celkem přístupná, a i přes sympatickou "podivnost" víceméně tradičně písničková, ve svém nejnovějším projektu se pustil do ještě vzdálenějších, značně neprozkoumaných krajin.
Sám autor konstatuje, že se inspiroval svou profesí terapeuta a fascinací sny, z nichž některé konkrétní zpracoval a doplnil hudbou, vzniklou na "konceptuální metodě, kterou rozšířil o ambientní, etnické a noiseové prvky". Nezvyklá nahrávka tak má podobu skladeb, působících meditačně, a pohybujících se někde na pomezí melodramatu a improvizované hudební seance. Nabízí se tak srovnání s vynikajícím albem Povísně, na kterém skladatel Michal Vích zhudebnil vybrané povídkové příběhy.
I zde přispěla k výsledku celá řada hostů, jak muzikantským vkladem (členové Majerových brzdových tabulek, Vlastislav Matoušek), tak i svými hlasy (vesměs písničkářští kolegové - Martina Trchová, Petr Nikl, Jan Burian a další). Celková koláž ale ani v nejmenším posluchače nepřesycuje - všechny zvuky jsou dávkovány až minimalisticky úsporně, hlasy se střídají, zamyšleně odmlčují, kombinují až teatrální recitaci s častým šepotem. Výborně to evokuje to, jak si občas už polozapomenuté sny po probuzení oživujeme a rekonstruujeme.
Zároveň ale tím vzniká nejspíš neplánovaný zádrhel - hlas se tím mnohde proměňuje jen v další nástroj. Zajímavý, ozvláštňující celek, ale s tím, že sám obsah textu tím uniká pozornosti. Jistě tak není náhodou, že nejpřesvědčivější v podání je Petr Váša, který se prezentaci za pomocí různých forem recitace a deklamace, už léta věnuje. Pomáhá mu v tom ale, stejně jako Andree Landovské, i odlehčení v podobě černého humoru.
Pozoruhodně silně zde působí mimohudební prvky: ozvěny, pocit jak zvuk vyplňuje prostor, duchovní atmosféra - zde se zas nabízí srovnání s nahrávkou Pavla Fajta Souhvězdí Santini, vzniklé v sakrálních stavbách. Jeřábek nechává posluchače bloudit v labyrintu slov a zvuků, nenabízí mu žádný návod či cestu, jak to vše vnímat, a je tak jen na něm, bude-li k nahrávce přistupovat jako k relaxační kulise nebo k hudebně-emocionálnímu experimentu. Posluchačova imaginace přitom není výhodou, ale naprosto nutnou podmínkou.
Album se tak dobrovolně odsuzuje k tomu, že pro většinu příjemců zřejmě bude až příliš intelektuálně nedostupné. Zarputile setrvává na pozici na samém okraji alternativní scény - dál už je zřejmě jen tvorba industrialistů. Poslouchat ho může být až nečekaně náročné a psychicky vyčerpávající, ale i tak stojí za to tu zkušenost podniknout. Lze ho totiž brát i jako důkaz, že pokud vycházejí takto nekompromisní a mimo spotřební cesty zavádějící díla, znamená to fakticky, že všechna zdánlivě nutná autocenzurní hudební omezení a komerční podbízení, jsou vlastně naprosto zbytečná.
Skrytý půvab byrokracie: Johoho (Polí pět)
http://poli5.bandcamp.com/album/johoho
Skrytý půvab byrokracie patří nejen k tomu nejlepšímu na tuzemské podzemní scéně, ale zároveň i k těm, na kterých se dá dobře demonstrovat rozdíl mezi "undergroundem" a "alternativou". Ten spočívá v neutuchající chuti znovu a znovu experimentovat, překračovat uctívané hranice, zkoušet nová zvuková i hudební spojení, ale především ve znatelném nesetrvávání v sentimentu a potřebě mnohých kolegů žít z tradice. Na novém albu k tomu navíc SPB přidává ještě větší porci zábavnosti a až překvapivě rozverných pasáží.
Na první poslech se zdánlivě od minulé, loni vydané nahrávky, mnoho nezměnilo. Pořád je tu důrazná baskytara, sofistikovaný saxofon, příležitostná kytara a sarkasticky poťouchlá deklamace frontmana Jakuba Žida. Ale pod tím vším se rozprostírá jak sněhová koule se nabalující množina nejrůznějších zvuků, analogově vracejících až někam k art-avantgardním sedmdesátým letům, aby se o několik vteřin později přelila v industriálně-noisové výboje a svou amébovitost ukončila mezi samply zcela současnými. A celé je to poskládané do jednoho celku tak chytře a důmyslně, že vedle toho mnohé letité veličiny naší alternativní scény se svým omíláním před dvaceti a více lety nastavených schémat, působí jako senilní přežitek.
A mezi to vše se tentokrát podařilo vtěsnat až nezvykle poslechově vstřícné, a nápadité momenty, které dříve temnou a ve všech směrech "divnou" kapelu posunují blíže k tradičním písničkám, zcela věrným rozpustilému duchu názvu novinky. Ne, není to rezignace a snaha se zalíbit - pořád jde o zemité vyjádření a originálně poskládané fragmenty textů, nicméně výsledná forma je nejen mnohem obsahově výživnější a svým dopadem tak silná, jak jen to jde, ale i melodičtější a stravitelnější.
A vcelku nejde o to, že texty, jejichž leitmotivem by mohl být pojem "prostor" byly tentokrát vybrány hlavně z filozofického díla Gillese Deleuze - mohly by dost možná stejně tak být i z manuálu ke kuchyňskému robotu či z kuchařky a kapela by z nich nejspíš vyždímala totéž. Ohromující je u nich hlavně aktuálnost, se kterou působí jak komentář ke všemu současnému, značně bizarnímu dění kolem nás. S nadhledem, a bez zbytečně moralizující povýšenecké pózy.
Letošní nahrávka se tak přímo nabízí jako seznamovací materiál s kapelou, vhodný pro neznalé. Je hravá i černěhumorná, ale ani v nejmenším nebrání si v dalším plánu neuvědomit, že má posluchač co do činění s něčím, co je stále výjimečné a se vší radikálností nabízí nejen uměleckou výpověď a sdělení, ale i určitý návod a inspiraci. Ostatně stačí si poslechnout, co by podle kapely dnes dělali Švejk, Hitler či Johanka z Arku a vše do sebe zapadne. Johoho.
Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...
Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....