Harry Potter končí grandiózně i na sentimentální notu

11.07. 20:48 | Autor: Vojtěch Rynda

Trojice hlavních hrdinů s Nevillem, který se v posledním díle dvakrát vyznamená.

Druhá část posledního dílu filmové série o Harrym Potterovi měla tři povinnosti: brát z košaté knižní předlohy už opravdu jen to nejnutnější, spojit všechny volné konce a dopřát věrnému divákovi velkolepé finále. Pro nováčky či sklerotiky je přichystaná i příhodná rekapitulace.

Harry Potter a Relikvie smrti – část 2, teď už opravdu poslední díl mamutí filmové ságy z Bradavic, začíná jako rozjetý vlak: je potřeba bez zdržování navázat na předchozí pokračování. Rozdělení sedmé knihy literární předlohy pro plátna bylo kontroverzní, ale stopáž by v případě celistvého dílu byla opravdu neúnosná. "Část 2" dělá všechno pro to, aby se na vzniklý šev rychle zapomnělo.

Fotogalerie:

Fotografie z posledního dílu Harryho Pottera

Harry, Hermiona a Ron jsou stále na lovu viteálů. První zhruba třetina filmu tak připomíná pohádku o kohoutkovi a slepičce, kdy tihle tři v bleskovém tempu skáčou z jedné lokace a šarvátky do druhé. Méně akční scény jsou v téhle části působivější (povedl se hlavně průnik do banky Gringottových s trpasličími úředníky), jinak jde o až příliš přímočarou sekvenci s komicky jednoduchými dialogy. Efektní let na drakovi například končí tímto instantním prohozem: "Klesáme!" - "Musíme skočit!" - "Kdy?" - "Teď!"

Po návratu do Bradavic se děj zkomplikuje. Zatímco jednotliví hrdinové řeší další dílčí úkoly, Voldemortova vojska na školu podnikají velkolepý útok. Harry Potter v tomhle ohledu už není žádná pohádka, dobývání Bradavic působí jako jedna z masivních bitevních scén z trilogie Pán prstenů. Opět je třeba vyzdvihnout některé konkrétní momenty – třeba Nevilleův odvážný trik s vlákáním vojsk na most připravený ke zboření.

Lord Voldemort a jeho kohorta před finálním zúčtováním. Děje se toho opravdu mnoho najednou a kamera skoro nestíhá být u všeho najednou; přesto si průběžně nachází čas na velkorysé polety vzduchem kolem celého areálu. Není čas na dlouhá vysvětlování, ale scenáristům se podařilo neklesnout pod hladinu srozumitelnosti motivací postav. A před finální Harryho souboj s Voldemortem vložili poměrně elegantní retrospektivu, díky níž se připomene všechno důležité. Sám duel pak je přiměřeně dramatický i temný.

Přiměřeně temný bohužel není obraz: většina filmu se odehrává v noci či šeru a další světlo ubírá i použití 3D technologie. Třetí rozměr samozřejmě přispívá k efektnosti zmíněných kamerových efektů, ale za cenu toho, že jindy toho není na plátně moc vidět.

Série končí rozhodně důstojně. Aby se ale nebrala přespříliš vážně, autoři se do ní rozhodli zařadit i epilog "po devatenácti letech", v němž o danou dobu starší hrdinové posílají do Bradavic své vlastní děti. Ta scéna je záměrně tak akorát sentimentální a vědomě přihlouplá, že v kině vzbuzuje sympatizující pochichtávání se. Mohla možná přijít jako bonus až po závěrečných titulcích, ale i takhle představuje nejlepší možné zakončení mnohahodinového maratonu.

Foto: Profimedia , Warner Bros.

Autor: Vojtěch Rynda