Filmový festival v New Yorku nabídne Trnkovy Staré pověsti české

28.08. 20:13 | Autor: ČTK

Jiří Trnka proslavil českou loutkovou animovanou tvorbu ve světě.

Tradiční Newyorský filmový festival letos divákům nabídne mimo jiné i proslulý historický loutkový film Staré pověsti české z roku 1952 od českého tvůrce Jiřího Trnky. Přehlídka, která se letos koná popadesáté, jej uvede v sekci věnované mistrovským dílům minulosti spolu například se Satyriconem legendy italské kinematografie Federika Felliniho. Festival o tom informoval na své webové stránce.

Pořadatelé připomínají, že Trnka by letos oslavil 100. narozeniny. Zároveň jej označují za velkého mistra loutkové animace, "jehož příspěvek k tomuto zvláštnímu umění byl stejně podstatný jako příspěvek Walta Disneyho k tradiční animaci".

"Trnka zvedl laťku pro své následovníky. Jeho vliv je mocně přítomný v díle Jana Švankmajera či bratrů Quayových," uvedli také pořadatelé.

Newyorský filmový festival je nesoutěžní přehlídka, na kterou filmy vybírá Filmová společnost Lincolnova centra. Letos se koná mezi 28. zářím a 14. říjnem. Letos se akce zúčastní například režiséři Brian De Palma či Robert Zemeckis.

Trnka se narodil 24. února 2012 v Plzni. Kromě filmů se věnoval i knižním ilustracím či tvorbě divadelních loutek. S animovaným filmem se seznámil už koncem 30. let, kdy pro reklamního režiséra a průkopníka české animace Karla Dodala vytvořil několik loutek.

Naplno se oživování loutek začal Trnka věnovat po roce 1945, kdy s Karlem Zemanem a Hermínou Týrlovou stál u zrodu studia Bratři v triku. A jeden z prvních filmů, Zvířátka a Petrovští, vynesl Trnkovi v roce 1946 cenu v Cannes.

Svá dvě mistrovská díla vytvořil mezi roky 1957 a 1965. Nejprve Sen noci svatojánské, širokoúhlou loutkovou verzi Shakespearovy hry, uvedený do kin po dvouleté náročné přípravě v roce 1959. A v polovině 60. let měla premiéru Ruka, poslední Trnkův snímek, považovaný právem za vyvrcholení jeho tvorby.

Ruku, která dostala ceny ve Francii, Itálii či Španělsku, si na obou stranách železné opony vykládali po svém. Československý režim v ní viděl kritiku kapitalismu, zatímco západní kritikové z filmu cítili útok na komunismus.