Von Trier v Cannes. Bouře ve sklenici vody

19.05. 17:05 | Autor: Vojtěch Rynda

Z filmu Můj vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi, 2007.

Skandály se na festivalu v Cannes děly, dějí a budou dít. Ten nejnovější, kdy si režisér Lars von Trier pustil ústa na špacír, vyznal se na tiskovce k sympatiím k Hitlerovi a přehlídka ho za to prohlásila za nežádoucí osobu, je sice trochu nefilmový, ale hlavně dost přifouknutý.

Dobře, tak se dánský režisér Lars von Trier zamotal do svých řečí o sympatii k Hitlerovi. Novináři a filmaři byli pobouřeni a produkce von Trierova snímku Melancholia, s nímž filmař na festivalu v Cannes soutěží, zrušila plánovaný večírek na pláži. Režisér se důkladně omluvil, ale přehlídka mu přesto vzkázala, že kdyby s Melancholií zvítězil, ať si pro cenu radši nechodí.

Celý "skandál" je zbytečně zveličený. Kdo si uvedený záznam z tiskovky projde, pochopí, že si Lars von Trier z ní, z přítomných a hlavně sám ze sebe dělá legraci, jakkoliv možná neobratně. A kdo režiséra navíc zná, ví, jak zoufale je sužován nejrůznějšími úzkostmi. V Cannes sice soutěží už podeváté, ale vždy se tam pracně přes celou Evropu dopravuje karavanem a bydlívá pokaždé ve stejném hotelu na útesu u Antibes. Při rozhovorech s novináři působí vyděšeně jako králíček zahnaný do kouta.

Lars von Trier. Režisér se zkrátka na tiskovce, která pro něj nemohla být ničím příjemným, provtipkoval až do území ožehavých témat. Ale copak se vtipům o Hitlerovi nebo druhé světové válce nesmějeme? Copak na tahle témata neexistují i komedie, nad kterými se nikdo nepozastavuje?

Přehlídka v Cannes měla politický nádech už od svého založení na konci 30. let: vznikla na protest proti zasahování nacistického Německa a fašistické Itálie do výběru filmů na festival v Benátkách. Ročník 1968 byl zase celý zrušen na podporu studentských bouří v Paříži a odvolaného prezidenta Cinémathèque française.

Skandály spojené s Cannes se ale politice vyhýbaly a omezovaly se na uváděné filmy. Například revoluční Antonioniho Dobrodružství tam bylo v roce 1960 při první projekci vypískáno, později však vyhrálo velkou cenu poroty a stalo se jedním z klíčových děl evropských nových vln. V roce 2003 odešly z projekce filmu Vincenta Galla The Brown Bunny, který obsahuje mimo jiné velmi detailní scénu felace, stovky lidí, zbytek pískal a vážený kritik Robert Ebert snímek označil za nejhorší film v historii festivalu. (The Brown Bunny se klíčovým dílem ničeho nestal).

O předposlední furóre se postaral právě von Trier: jeho minulý film Antikrist v Cannes před dvěma roky vzbudil velmi silné a velmi polarizované reakce, vyvolané mimo jiné scénami zohavování mužského i ženského těla.

Teď tedy nejde o reakce na film, ale na několik výroků vytržených z kontextu a myšlených evidentně z legrace. Lars von Trier má možná zvláštní smysl pro humor, ale to snad není trestné. Jeho vykázáním se festival ukázal jako instituce až fašisticky úzkoprsá.

Foto: outnow.ch

Autor: Vojtěch Rynda