Snímek Česká cesta popisuje problematičnost kupónové privatizace

04.04. 19:00 | Autor: ČTK

Dokument Česká cesta popisuje příběh československé ekonomické transformace 90. let, zejména pak metody kupónové privatizace. Snímek režiséra Martina Kohouta byl premiérově uveden na Festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě 2015 a tvůrci se ho rozhodli distribuovat prostřednictvím pražského kina Pilotů.

"Je to takový experiment, kdy se po čtrnácti dnech bude film hrát v pravidelných intervalech a diváci budou mít jistotu, že ho v tomto kině naleznou. Nebude to jako u jiných artových filmů, které se hrají nepravidelně na různých místech," řekl režisér Kohout, student dokumentaristiky na FAMU.

Dokument vedle dobových záběrů nabízí pohled na kupónovou privatizaci formou vyjádření různých politiků a představitelů Občanského fóra, které jsou proloženy archivními záběry.

Shrnuje debaty, které vedly k projektu privatizace a poukazuje na fakt, že Slováci v tehdejším Československu tento přechod k neoliberálnímu kapitalistickému hospodářství nepřijali tak vstřícně jako Češi. V dokumentu mimo jiné z různých pozic hovoří sociolog Ivo Možný, zástupce ODS Dušan Tříska nebo Petr Kučera z Občanského fóra. Režisér ukazuje rozpory mezi Valtrem Komárkem a Václavem Klausem i určitý nezájem tehdejšího prezidenta Václava Havla o ekonomické otázky nebo politické šachy části Občanského fóra, jehož někteří představitelé se bez úspěchu snažili 'odklidit' Klause z politické scény do funkce guvernéra České národní banky.

Dobové záběry mimo jiné nabízejí reportáž, ve které si kupónovou knížku nechal zaregistrovat i Václav Havel. Snímek také připomíná ne zcela vyjasněné úmrtí Alexandra Dubčeka nebo údajné konto ODS ve Švýcarsku s penězi získanými díky privatizaci.

Dokument končí,vyhlášením kritizované amnestie bývalého prezidenta Klause na konci jeho posledního funkčního období.

Kuponovou privatizaci v Československu připravili zejména politici a ekonomové vzešlí z řad Prognostického ústavu ČSAV. Za hlavní autory jsou označováni Dušan Tříska, Tomáš Ježek a Václav Klaus. Záměrem bylo pomocí kuponů nahradit nedostatečnou nabídku kapitálu. Významnou roli sehrál Viktor Kožený a jeho Harvardské investiční fondy, které slibem vyplacení 10 tisíc korun získaly k účasti mnoho občanů, kteří by si jinak kupónovou knížku nekupovali.