Saxána zamrzla v čase. A měla se spíš jmenovat Vilná Irma

14.09. 14:00 | Autor: Vojtěch Rynda

Do kin se právě řítí film Saxána a Lexikon kouzel, který navazuje na slavnou Dívku na koštěti. Svou estetikou působí, jako by byl stejně jako ona natočen před čtyřiceti lety: i ty digitální triky vypadají, jako by je někdo nakreslil pastelkami. Horší je, že novinka Václava Vorlíčka tahá děj až z paty.

Pomiňme fakt, jestli vůbec mělo smysl na Dívku na koštěti navazovat; režisér Vorlíček se pro to jednou rozhodl a nový díl postavil na námětu, který napsal ještě se svým obvyklým spolupracovníkem, dnes již bohužel zemřelým scenáristou Milošem Macourkem. Při výrobě filmu Saxána a Lexikon kouzel se měl nicméně objevit někdo – třeba "nový" spoluscenárista Vlastimil Mistrík –, kdo by Vorlíčkovi naznačil, kam se řítí, a že vznikající snímek se s rokem 2011 fatálně míjí.

Fotogalerie:

Slavnostní premiéra nové Saxány

Nejvíce je to poznat na vizuální stránce. Většina postav pohádkového světa, do něhož se z reality přenese malá Saxánka, dcera původní Saxany (která se tehdy ještě psala s krátkým "a"), je digitálně animovaná. Jsou to ale triky technicky o několik úrovní horší, než je dnešní "západní" průměr: jakž takž by mohly projít v televizní inscenaci z roku 1994, ale v současnosti žalostně bijí do očí. Je to situace absurdní dokonce na několik způsobů. Jako by nestačilo, že speciální efekty vypadají zoufale anachronicky, tvůrci si to navíc neuvědomují (nebo je jim to jedno) a cpou je divákovi do obličeje i tehdy, když nejsou vůbec nutné.

Komerční karta s Václavem Vorlíčkem. Postavu Saxánčina parťáka raracha mohl klidně hrát obyčejný kluk, etuda s digitální krávou je dějově zcela zbytečná. Dále divák uvidí draka, který vypadá jako hroch, trpaslíka bez mimiky, placatého obra, papundeklová pozadí a další "trumfy". Výtvarná stránka filmu navíc cituje komiksové postupy, jež Vorlíček s Macourkem použili už ve svém filmu Kdo chce zabít Jessii?; co působilo relativně nově v roce 1966, vypadá v éře snímků jako Sin City nebo 300 jako špatný vtip (o vykrádání sebe sama nemluvě).

Dobře, Vorlíčkovi je jedenaosmdesát a nemůže už "držet prst na tepu doby". Jenže čím vysvětlit scénář, který se rozpadá jako klubko provázků a spoléhá na provařené rádobygagy typu, že kdo vidí pohádkové postavy, omdlí, je považován za blázna, případně obojí?

Film se v první řadě vůbec neměl jmenovat Saxána a Lexikon kouzel, ale "Vilná Irma a její pihy lásky". Saxánka je totiž ve filmu marginální a naprosto pasivní postavou: po většinu děje se někde zašívá a vrchol její aktivity představuje hod rajčetem po padouchovi Crashmanovi, přeneseném do pohádky ze světa komiksů.

Absolutní protipól děvčátka představuje její prateta Irma – odpudivá zlatokopka v letech, která obludným diblíkováním (a kouzelnými nalepovacími pihami s afrodiziakálními účinky) svádí každého nedigitálního bohatého muže v dosahu. Skutečnost, že se taková postava vůbec dostala do filmu pro děti, je perverzní. A fakt, že Irmu nehraje nikdo jiný než Jiřina Bohdalová, je špatně z tolika důvodů, že jeden neví, kterým začít...

Film Saxána a Lexikon kouzel si dělá škodolibou legraci ze série o Harrym Potterovi, která se stejně jako o mnoho starší Dívka na koštěti rovněž odehrává v čarodějnické škole. Jde o gesto naprosto laciné: oba produkty jsou naprosto nesouměřitelné. A je to gesto zcela zbytečné – stejně jako snímek Saxána a Lexikon kouzel celý.

Foto: Film Europe

Autor: Vojtěch Rynda