Návrat Kinoautomatu brzdí technické problémy. Zatím

28.05. 14:15 | Autor:

Na obnovenou premiéru se v pražském kině Světozor chystá legendární Kinoautomat, celosvětově první interaktivní filmová produkce. Staronový moderátor Eduard Hrubeš se při generální zkoušce pěkně zapotil: hlasovací zařízení je totiž poněkud náladové.

V pondělí 28. května se v sále kina Světozor uskutečnila generální zkouška obnoveného Kinoautomatu, kombinace filmového a divadelního představení.

Film Radúze Činčery, Pavla Juráčka, Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka s názvem Člověk a jeho dům se totiž během děje několikrát zastavuje a do děje vstupuje herec-moderátor. Ten publikum vyzývá ke hlasování, podle jehož výsledku se pak film odvíjí dál. Nevyhnutelně ale spěje od začátku, kdy pan Novák přibíhá k hořícímu domu a označí se za zločince, přes popis předcházejících událostí zase zpátky – k požáru.

Patentovaný světový primát

"Má člověk vůbec právo vniknout někomu do soukromí?" ptá se vyzývavě Eduard Hrubeš ve chvíli, kdy pánové Novák (Miroslav Horníček) a Svoboda (Josef Somr) stojí před dveřmi bytu spoře oděné dívky, a diváci rozhodují, zda oba muži vniknou dovnitř a budou tam hledat mladíka, kterého dívka zapírá. Hlasující nezklamou a zvolí Horníčka-hulváta. Tomu se ale agresivní počínání nevyplatí.

To, aby diváci měli možnost vstupovat do děje filmu, vymyslel Radúz Činčera, a tento princip je dokonce předmětem autorskoprávní ochrany. V Česku bylo patentováno technické řešení – tedy způsob, jakým se výsledky hlasování shromažďovaly a vyhodnocovaly. V USA si nechal autor registrovat samotný princip přizpůsobení děje filmu diváckému hlasování.

"Nevím o tom, že by tento patent někdo využil," říká Činčerova dcera Alena, která před několika lety právní ochranu tohoto principu prodloužila až do roku 2043. "Nedělám to kvůli penězům, je to srdeční investice," vysvětluje svoji motivaci.

V Česku na princip Kinoautomatu navázali televizní tvůrci v seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka. Princip vtažení diváků do filmu je třetí z významných novinek, kterými Češi obohatili filmovou tvorbu v 50. a 60. letech: předcházely mu Laterna Magica a Polyekran. Společně s Kinoautomatem slavily úspěch na tehdy probíhajících světových výstavách

Emoce a odlišné styly

"Sudý počet hlasů, to je mor na demokracii," hodnotí případné nerozhodné hlasování v souladu se scénářem Eduard Hrubeš. "Rozhodující hlas mám v tom případě já jako přeběhlík," dodává. Tenhle dovětek už je jeho vlastní. "Myslím, že je potřeba původní text aktualizovat," vysvětluje.

Kromě Hrubeše budou Kinoautomat při třítýdenním promítání moderovat i Josef Polášek a Tomáš Matonoha. "Eduard je taková klasika pro pamětníky. S Tomášem ještě dozkušujeme. Hodně improvizuje, s ním to bude Kinoautomatonoha," vtipkuje Alena Činčerová, která obnovení Kinoautomatu zařídila. "Josef Polášek kombinuje původní scénický text s vlastními etudami," dodává. "On má figuru lehce dementního hocha, který pomaleji chápe," prozrazuje Eduard Hrubeš.

Jeho moderátorské dovednosti při zkoušce prověřilo hlasovací zařízení, které si se zobrazením výsledků dávalo na čas a v jednom případě dokonce vypovědělo službu úplně. "Pěkně jsem se zapotil," konstatoval moderátor, který technické pauzy překlenoval ve stejném stylu, který diváci znají z pořadu Neváhej a toč.

Obnovení po 36 letech

Kinoautomat měl premiéru v dubnu 1967 na výstavě Expo v Montrealu (promítal se v dabované verzi) a jeho konferenciérem byl Miroslav Horníček. Populární je jeho historka o tom, jak se foneticky naučil anglický text, ačkoli mu nerozuměl ani slovo – na diváky to ale fungovalo.

"Moderoval jsem v tomhle sále premiéru i derniéru," vzpomíná Hrubeš na představení z let 1971-72, kdy se interaktivní film promítal ve Světozoru. Konferenciérů měl celkem šest: kromě Miroslava Horníčka a Eduarda Hrubeše také třeba Saskii Burešovou a Reginu Rázlovou. "Myslel jsem si, že už se sem nikdy nepodívám," vzpomíná Hrubeš na poslední představení před zákazem, který přišel kvůli nepohodlnosti autorů.

Myšlenka promítat opět Kinoautomat v Česku vznikla paradoxně za kanálem La Manche. "Oslovilo nás londýnské National Film Theatre, zda bychom v rámci programu věnovaného Pavlu Juráčkovi nepřivezli i Kinoautomat. Cestou letadlem zpátky do Česka jsem si uvědomila, že bych byla ráda, kdybychom mohli opět promítat i tady," popisuje vznik nápadu Alena Činčerová, které s jeho realizací pomohl dramaturg Světozoru Ivo Andrle.

Budoucnost Kinoautomatu nyní záleží na zájmu diváků. Pokud jich během tří neděl přijde dost, může se promítání občas opakovat i v následujících měsících. Připravena je i anglická verze představení. "Máme dabing i anglický scénický text. Záleží na zájmu, pokud například cestovní kanceláře přijdou s tím, že by představení chtěly nabízet, stačí jen nazkoušet text s anglicky mluvícím hercem," popisuje Činčerová.

Foto: ČTK