Michalkov se definitivně zbláznil. Nominoval sám sebe na Oscara.

Michalkovův film Citadela je tím nejhorším, co kdy slavný režisér natočil. Pořádný skandál propukl kolem jeho nominace na Oscara. Snímek propadl u ruských kritiků i diváků, přesto ho nabubřelý Michalkov, neschopný sebereflexe, sám nominoval. Proti nominaci se stavějí filmaři zvučných jmen včetně šéfa ruského oscarového výboru Vladimira Meňšova.

"Vše se opírá o Michalkovovu osobní moc. Do ruského oscarového výboru je nutné vlít čerstvou krev, nové lidi, kteří by nebyli na Michalkovovi závislí," prohlásil Meňšov, který se odmítl pod nominaci podepsat. Prý smutný osud filmu v kinech a sžíravé ohlasy kritiků svědčí o nezpůsobilosti snímku, nemluvě o tom, že snímek navrhl nominovat sám autor.

V ruské kinematografii se v této sezoně zrodilo hned několik pozoruhodných snímků v čele s Jelenou Andreje Zvjaginceva či Faustem Alexandra Sokurova, které by si podle režiséra více zasloužily ucházet se o prestižní sošku. "Sám se ptám, co ještě by bylo třeba udělat, aby autor - když už nepřiznává svou porážku - ubral ze své pýchy. Možná by stálo za to si nad tím sednout, podumat a vybrat si jinou cestu," vzkázal Meňšov Michalkovovi, který se teď jako jediný ještě může nominace zříct, a to do 1. října. Pro takový případ je připraven výbor okamžitě mimořádně svolat.

V kuloárech se už šušká, že hlasování v desetičlenném výboru (v pondělí Citadela získala pět hlasů od osmi přítomných členů) by se mohlo zopakovat. Proti výběru se totiž ozval i další režisér zvučného jména Andrej Končalovskij, starší bratr Michalkova. Podle něj je podivné nominovat jednotlivý snímek, který je součástí širšího cyklu.

Výbor podle Končalovského ztratil legitimitu, protože nereprezentuje celou filmovou obec, a proto jej také před třemi lety opustil. Zazněl však i hlas proti Meňšovovi. Podle Vladimira Naumova šéf výboru odmítnutím podepsat nominační protokol vytvořil "nepříjemný precedens" a taky by měl vzít v potaz, že o nominaci nerozhoduje sám, ale většina hlasů. Hodnocení Michalkovova filmu se však zdržel. "Zasedání jsem se nezúčastnil, protože jsem byl v plenéru. Až se vrátím do Moskvy, pokusím se v situaci vyznat," podotkl.

Meňšov i Michalkov už Oskara mají. Zatímco první jej získal už v roce 1981 za film Moskva slzám nevěří, který se mezitím stal "sovětskou klasikou", Michalkova ocenila akademie v roce 1994 za snímek o stalinských represích Unaveni sluncem. V posledních letech se autor přinejmenším k názvu snímku vrátil, když s rekordními rozpočty natočil dvě pokračování o německém útoku na Sovětský svaz pod názvem Unaveni sluncem 2: Odpor a Citadela. "Zmrtvýchvstání" padlých hrdinů však vyvolalo sžíravou kritiku a do kin davy nepřilákalo; finančně je Citadela pokládána za jeden z největších propadáků posledních let, ještě větší než Odpor, kterého loni sám tvůrce stáhl z pořadu "oscarového výboru".

Michalkov však věří, že historie mu dá časem za pravdu; podobné snímky s novým pohledem na válku je prý nutné točit, i když nejsou hned ziskové. Odpor však nezazářil ani na festivalu v Cannes. V pozadí sporů může být i to, že Michalkov je už léta považován za chráněnce silného muže ruského režimu Vladimira Putina a také si dokázal přes silný odpor části filmové obce uhájit své místo v čele filmového svazu s důležitým slovem při rozdělování štědrých státních dotací.

Patrně nejslavnější ruský filmař, který za více než 30 let natočil dvě desítky snímků, nemá dobré jméno ani v liberálním tisku i kvůli sporům o své výsady. Loni Michalkov zveřejnil konzervativní politický manifest vybízející skoncovat s liberální demokracií a vrátit se k pravoslaví a carským tradicím. Většího ohlasu se však nedočkal.

Čtěte dále

další zprávy