Poté, co přehlídka současného severského filmu Scandi v Praze nabídla předloňský a zatím poslední snímek finského režisérského matadora Miky Kaurismäkiho Královna Kristýna, dostanou příležitost se na něj v nejbližší době podívat na velkém plátně i mimopražští. Za zhlédnutí rozhodně stojí, protože odhaluje zajímavý osud švédské vládkyně, jež mimo jiné natolik zasáhla i do našich dějin.
Ve filmu dojde i na švédské obsazení a vydrancování Prahy a krádež rudolfinských sbírek, byť se o tom jenom mluví a divák se dočká pouze následků v podobě několika uměleckých děl uschovaných na stockholmském královském dvoře. Zásadní roli hraje ďábelský Codex gigas, největší rukopisná kniha na světě, na níž - ano, přímo na té rozevřené bichli - královna se svou oblíbenou dvorní dámou podlehnou zakázané vášni. Vskutku zajímavá symbolika ve filmu, který jinak s náboženstvím ostře polemizuje.
Panenská královna
Její příběh by měl z hodin dějepisu být dostatečně znám, přesto neuškodí si jej připomenout: v šesti letech ztratila budoucí královna Kristýna I. otce, když Gustav II. Adolf padl na bojišti třicetileté války, a malé dítě se stalo vládcem Švédska, Finska, Estonska a Karélie. Kristýna byla vychovávána jako chlapec, učila se šermovat, jezdit na koni a lovit, hodně studovala a zamilovala se do Descartesových spisů. Po dosažení plnoletosti se vedle vydrancování Prahy zasadila o mír, který byl nakonec ve Vestfálsku potvrzen, pozvala do Stockholmu Reného Descartese a vedla na tehdejší poměry svobodomyslný život. Odmítala se však provdat, a tak roku 1654, v pouhých osmadvaceti letech, zajistila nástupnictví svému bratranci a plánovanému manželovi Karlu X. Gustavovi, abdikovala a odebrala se do Říma, kde konvertovala ke katolictví a žila tam až do své smrti roku 1689.
Kaurismäkiho film se zabývá všemi podstatnými momenty Kristýnina života do okamžiku vzdání se koruny a odchodu ze země. Soustředí se v něm na dva podstatné momenty - věčný spor přísného luteránství s tolerantním katolictvím a spekulace o královnině lesbické orientaci převádí do skutečnosti v podobě dvorní dámy Ebby Sparreové. Snímek si je mnohem jistější právě v soukromých okamžicích obou žen než trochu klopotných otázkách víry, kde nenabízí tolik přesvědčivých momentů, proč by Kristýna měla opustit tradiční víru svých předků a vrhnout se do náruče katolicismu.
Mezinárodní obsazení
Titulní úlohu režisér svěřil dvaatřicetileté Malin Buskaové, která se docela přesvědčivě vypořádala s královnou coby teenagerkou i svou v podstatě vrstevnicí. Co na tom, že věrný historický obraz byl trochu jiný - soudobými kronikáři byla Kristýna I. líčena jako malá, pouhých 150 cm měřící štíhlá žena, chlapecky nehezká a po úrazu v dětství s vychýleným ramenem. Malin Buskaová je standardně vysoká a hezká žena - a je to dobře, protože se s ní divák mnohem lépe ztotožní a na jejím osudu mu záleží. Zvlášť když přijde o jedinou životní lásku, krásnou hraběnku Sparreovou.
Tu ztvárnila kanadská herecká naděje Sarah Gadonová, kterou jsme jen loni měli možnost vidět ve filmech Devátý život Louise Draxe a Indignation nebo seriálu podle Stephena Kinga 11. 22. 63; rozhodně se vyplatí tuhle devětadvacetiletou blondýnku sledovat, protože i výběrem rolí z ní roste velká hvězda. I mužské role, přestože v tomto filmu hrající druhé housle, byly obsazeny výborně, kancléře Oxenstierna si zahrál švédský veterán Michael Nyquist, Kristýnina bratrance a posléze následníka François Arnaud, jeho rivala Lucas Bryant - u nás nepříliš známá jména, oba francouzští Kanaďané, ovšem herci slušní. Po této stránce není co vytknout.
Chtělo by to bohatší výpravu
Trochu hůře na tom byl Kaurismäki s rozpočtem, kdy ani šest a půl milionu eur nestačilo. Sice pokrylo nákladné kostýmy a solidní herce, na jiné věci ale nezbylo - třeba na statisty. Snímek je hodně komorní, odehrává se jen v rámci interakce klíčových postav, na davové scény si nepotrpí a je jasně vidět proč: při letmém pohledu na vojsko, přivážející do Stockholmu uloupené pražské poklady, vidíme jen několik roztroušených komparsistů, kteří mají představovat velkou švédskou armádu. Škoda. Ale je s tím třeba počítat, tohle holt není Hollywood, stále jsme v evropské produkci.
Své třešničky na dortu se dočkají milovníci konspiračních teorií, které nejsou populární jenom dnes, ale těšily se velké oblibě i v minulosti. Totiž jednou z historických možností, jakkoli nepodložených, je ta o nepřirozené smrti Reného Descartese ve Stockholmu, místo aby šlo o normální zápal plic. Královna Kristýna má jasno - francouzský myslitel měl na mladou královnu příliš velký vliv, proto musel být odstraněn... ale fajn, filmařská licence má právo i na větší hlouposti, stačí se podívat na nějaký rádoby skutečný film od Olivera Stonea.
Láska hýbá trůny
Možná je trochu škoda, že místo slibovaného střetu luteránů s katolíky v Královně Kristýně mnohem více vyhrála milostná linie vládkyně a její dvorní dámy. Na otázky víry opravdu moc času nezbylo. Ovšem co je u dvacetileté dívky pravděpodobnější, že ji bude zajímat více - náboženství, nebo láska? A hraje u toho roli, pokud je ta dívka je královnou? Třebaže Vladimír Neff se snažil čtenáře přesvědčit, že královny nemají nohy, na Kristýně vidíme, že mají, a nejen nohy, ale i celá těla - mladá, žádoucí a dychtivá po lidském doteku. A z historie moc dobře víme, že za dějinnými událostmi častokrát stojí něco tak obyčejně neobyčejného, jako je láska.
Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...
Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....