Jiří Mádl: Jíst rybí oči mi nevadí. Sbírám gastronomické zážitky

Herec a režisér Jiří Mádl poskytl na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech rozhovor zvláštní zpravodajce on-line deníku TÝDEN.CZ. O čem všem si povídali?

Jiří, vy jste si stěžoval, jak špatně se pracuje, když herec nemá scénář, tedy aspoň ve vašem případě a jak moc jste kvůli tomu při natáčení Vlka z Královských Vinohrad pod taktovkou dnes už zesnulého Jana Němce trpěl a vůbec jste nezmínil i ten příjemný aspekt, že jste měl ve filmu erotickou scénu, při které vás svými bujnými vnadami zalehne Gabriela Míčová?

No jo, já už jsem toho před kamerou zažil hrozně moc, tak tohle mě úplně z míry nevyvede. A zrovna tady k té scéně jsem scénář měl, takže to tak těžké nebylo.

Vy jste měl scénář, ve kterém bylo napsáno, že přijde nahá Míčová a položí se na vás?

Ne, ne, on tam byl původně dialog, ale bylo to hodně zkrácený. A protože v tomhle případě bylo poměrně jasné, co bych měl říkat, tak jsem ty věty dostal dopředu.

Kolikrát jste to opakovali?

Už nevím...Ale ono se netočilo moc. Víte, někdy se točí rychle, protože třeba nemáte tu lokaci zaplacenou a tady jsme měli možnost zůstat déle a stejně to bylo rychlý.

A co pojídání rybích očí a ocasu? Kolikrát jste je musel spolknout?

Měl jsem dvě ryby, takže to byly maximálně čtyři oči a možná i míň.

Jak chutná pečené rybí oko?

Já sním všechno. Já už jsem spolkl takové věci.... Nebudu je vyjmenovávat, ale prostě mě to baví, já takové zážitky sbírám. Do Vietnamu když přijedu, tak mě taky zajímá to, co by normálně nikdo nejedl.

Neviděl jste nakonec z pozice režiséra přece jenom jistou výhodu v tom, když se herci nedá scénář? Mám na mysli, jestli ze sebe nevydá překvapivě něco nového, zajímavějšího nebo intenzívnějšího.

Ono se to samozřejmě může stát, ale hodně záleží na tom, jaký o jaký typ herce jde. Jedni jsou impulzívní a pak takoví, co mají dlouhou přípravu a k těm patřím já. Pro mě je lepší scénář mít. Já si to potřebuji dopředu nacvičit a nějak se k tomu postavit. A to prostě tady nešlo. Ale vím, že jsou herci, které to naopak svazuje. Chtějí reagovat spontánně, improvizovat, což mě taky baví, ale musím být na to nastavený.

To vaše nacvičování vypadá tak, že stojíte doma před zrcadlem a zkoušíte si všelijaké pózy a mimiku a třeba si to i natáčíte?

Jo, jo přesně jak jste řekla. Nemám k tomu co dodat. Někdy si to točím i na kameru, protože pak si to člověk může pustit a vychytat jednotlivé momenty. To je jako se slohem. Když píšete sloh, taky si to po sobě musíte přečíst a já zase díky kameře najednou můžu vidět svoji práci a naučit se ji líp.

Je to běžná praxe? Dělají to tak i vaši kolegové?

Asi ano, ale nevím jestli v Česku. Pár mých kolegů v cizině to tak dělá, s těmi jsem o tom mluvil. Ale tady se s herci moc nebavím (smích). A když, tak ne o práci.

Chystáte se prý natočit nový film, jak jste daleko s přípravami?

Má to pár komplikací při cestě na svět a já už na to ani netlačím. Tím nechci říct, že už nemám velké ambice, ale jak jsem v té branži těch dvanáct let, tak mám pocit, že jsem byl strašně moc a kdyby se teď tři roky nic nedělo, vůbec by mi to nevadilo. Samozřejmě, musím se něčím živit a ta práce mě baví, ale pochopil jsem, že teď je asi nějaké mezidobí, že hlavou zeď neprorazím, tak vyčkávám.

Tipuji správně, že vám na ten projekt chybí peníze?

To, že jsem nedostal peníze, je jedna věc. Nechci se na to vymlouvat. To téma asi přišlo v nevhodnou dobu. I politicky a někteří lidé se toho jakoby bojí. Ale já jim to nezazlívám, nemyslím si ani, že je za tím nějaké zbabělství. Tak jako není žádné velké hrdinství v tom, že to chci natočit. Prostě někdy musíte být ve správnou dobu na správném místě. Když jsem točil Pojedeme k moři, měl jsem velké štěstí, jak to šlo rychle, tak teď prostě budu mít trošku smůlu. Jsem na to připravený.

Je to politický film?

Ne, vůbec, ale dal by se tak vykládat. Ono se to týká nelegálního imigranta, Vietnamce. Nemá to nic společného s dnešní migrační vlnou, ale přece jenom je to nějaký mustr, který si někdo může přeložit tak či onak, tak to asi není teď úplně téma, po kterém by někdo sáhl.

Čtěte dále

další zprávy