Ve světě zuřila nejhorší válka, jakou lidstvo poznalo, když roku 1942 tento film vznikal. A svým poselstvím to dává jasně najevo - romantický příběh milostného trojúhelníku cynického Američana, hrdiny z odboje a jejich společné lásky je jen kulisou k tomu, aby se jasně ukázalo, co je správné. Zbavit se neutrality, hodit vichystickou Francii do koše a pustit se do boje s nacisty. Jakýmikoli prostředky. V tom byla hlavní síla filmu. I proto byl v roce 1944 po právu ohodnocen Oscarem jako nejlepší film.
Tento týden do kin vstoupil v obnovené premiéře a remasterované verzi jeden z nejslavnějších filmů všech dob. Snímek, který jednoznačně patří do kinematografického kánonu a jeho zlatého fondu. A vůbec přitom nejde o to, že milostný příběh v Casablance je hodně kýčovitý a jsou v něm nádherné nesmysly jako Čechoslovák Viktor Lázsló, který jako jediný dokázal uprchnout z koncentračního tábora, přitom má nad okem jen malou jizvičku. O tom, co za hrůzy termín "koncentrační tábor" skrýval, se tehdy holt ještě nevědělo.
Ze všech putyk na celém světě si vybere tu mou
Francie byla roku 1941 nacisty poražena a částečně obsazena německou armádou. Ne tak Maroko, součást francouzské severní Afriky spravované kolaborantským vichystickým režimem. V něm se soustřeďují lidé, kteří doufají, že se jim odtud podaří dostat se do Lisabonu a pak do Ameriky - za svobodou. Většině se to však nepodaří. Zkorumpovaný komisař Renaud (Claude Rains) totiž víza prodává jen za vysoké úplatky, překupník Ugarte (Peter Lorre) na černém trhu určitě ne levněji.
Ve chvíli, kdy se městem rozkřikne zpráva o vraždě německých důstojníků a krádeži cenných víz, přichází do baru Rick´s Café Américain nesourodí návštěvníci. Nacistický major Strasser (Conrad Veidt), vyšetřující vraždu svých lidí a ztrátu víz, podvodníček Ugarte, který před svým zatčením víza schová v barovém klavíru, a známý odbojář Viktor Lázsló (Paul Henreid) se svou ženou Ilsou (Ingrid Bergmanová), již chtějí sehnat víza a odletět do Amriky, aby pokračovali v exilovém odboji. Ilsa však je dávnou láskou majitele baru Ricka Blaina (Humphrey Bogart), který poruší všechny své zásady včetně maximální neutrality.
Dobře známý závěr je strhující. Finále na letišti mezi (postupně) Rickem, Viktorem Lázslem, Strasserem, Ilsou a Renaudem patří mezi nejpamátnější scény všech dob. Okamžik, kdy Rick sleduje odlétající letadlo do Lisabonu, zatímco Renaud znechuceně vyhazuje lahev vody Vichy, aby s Rickem vykročili do mlhy pustit se do společného boje proti nepříteli, je jedna z nejcitovanějších a zároveň nejparodovanějších v historii kinematografie.
Zahraj to znovu, Same
Co na tom, že hláška z mezititulku ve filmu nikdy nezazní, pochází z parodie bratří Marxů Noc v Casablance (a později ji využil třeba Woody Allen). Nejlépe však ilustruje nejen citovanost Casablanky, ale i milostný vztah, o nějž ve filmu jde. Na krátké okamžiky si Rick a Ilsa přejí být zase spolu, znovu prožívat svoje pařížské štěstí, vědí, že si jsou souzeni - ale problém je, že Ilsa už předtím potkala jiného správného chlapa, a dokonce si ho vzala. Když si však najdou alespoň chviličku, kdy za tónů Rickova věrného pianisty Sama vzpomínají, jak jim bylo dobře, přejí si, aby Sam hrál znovu a znovu. Jen tak mohou spolu. Jinak jim to realita prostě neumožňuje.
Takový milostný vztah by však na plátně nemohl fungovat, kdyby ho neztvárnili dobří herci. A to se podařilo. Režisér Michael Curtiz svěřil Ilsu Ingrid Bergmanové, možná ne nejlepší herečce na světě, ale ženě půvabné a s dojímavým výrazem v očích. Její smutný pohled patří mezi ty, na které se nezapomíná. Zvlášť když je věnován takové ikoně, jako je Humphrey Bogart. Cynický, životem otrávený Rick je další z řady chlapáckých postav, které Bogart ztělesňoval (tím asi nejslavnějším byl věčně opilý hrubián Charlie Allnutt v Africké Královně, za což dostal Oscara, ale bylo jich mnohem víc, a to na obou stranách zákona v noir gangsterkách - stejně nejde zapomenout třeba na detektiva Sama Spadea z Maltézského sokola). Ironický úsměšek s cigaretou nedbale zasazenou do koutku úst se k němu přiřadil natolik nesmazatelně, že si ho jinak nikdo neumí snad ani představit.
Seberte obvyklé podezřelé
Ovšem i zbytek ansámblu stojí za to. Nádherně slizký Peter Lorre vystřihl zbabělého italského podvodníka Ugarteho na výbornou, totéž platí o majiteli nejcharismatičtějšího chrapláku Claudu Rainsovi (právě jeho hlas zapříčinil, že Rains pár let předtím ztvárnil titulní postavu v Neviditelném muži, kde až do finále není vůbec vidět, a proto tolik záleželo na tónu jeho hlasu). Jeho kapitán Renaud je navzdory spolupráci s Němci a zkorumpovatelnosti figurka veskrze sympatická, vtipná a zábavná, a tak je divák hodně rád, že se v závěru s Rickem spřátelí a definitivně si vybere, která strana je ta správná.
A zapomenout nelze ani na představitele majora Strassera Conrada Veidta, jenž za Casablancu dostal nejvyšší honorář ze všech herců (25 tisíc dolarů). Byl to rodilý Němec, možná nejlepší evropský herec v němém období (Muž, který se směje, somnambul Caesar z Kabinetu doktora Caligariho, pianista s amputovanýma rukama v Orlakových rukou nebo šílený car Ivan Hrozný z Kabinetu voskových figurín), který paradoxně před nacisty odjel do Ameriky, kde ve filmech ztvárňoval - především nacisty. Mimochodem, Veidt na protest proti nacistickým praktikám do dotazníků vždy uváděl, že je Žid, přestože jím nebyl, a taky si vzal Židovku.
Líbej mě, jako by to bylo naposled
Natáčení nebylo vůbec jednoduché. Bogart si s Bergmanovou nepadli moc do oka, tehdejší Bogartova manželka Mayo Mathotová navíc manžela podezírala, že má s Bergmanovou poměr, a tak Humphrey chodil na plac často pořádně otrávený. Ke všemu byl Bogart menší než Ingrid, což bylo třeba vyřešit, aby to ve filmu tak nevypadalo, a Bergmanová dělala potíže, když si usmyslela, že je hezčí z levé strany, a tak ji kamera musí zabírat pouze levou tvář. Oba navíc měli o filmu pochybnosti, které rozmetala až jeho definitivní podoba - původně totiž nedostali kompletní scénář, a tak nevěděli, jak to celé vlastně skončí. Dlouho nebylo jasné ani to, kdo bude film režírovat (zda Curtiz, nebo Howard Hawks) či kdo v něm bude hrát (Ricka měl hrát George Raft a Ilsu Michèlle Morganová, Tamara Toumanová nebo Hedy Lamarr).
Výsledek ovšem předčil všechna očekávání. Žádná sladká limonáda, ale cynický příběh s pro milence ne ideálním závěrem a vlasteneckými scénami. Dnes nám můžou připadat k smíchu, ale v té době, kdy se spojenecká vojska čerstvě vylodila v Africe, to bralo dech. Chvilka, kdy Viktor Lázsló svým zpěvem Marseillaisy strhne celý bar, čímž přehluší prozpěvování nacistických oficírů písně Die wacht am Rhein, při natáčení strhla všechny komparsisty, z nichž většina byli uprchlíci před hitlerovskými vojsky, natolik, že jejich slzy v očích nejsou vůbec hrané.
Casablanca nakonec posbírala hned tři Oscary - za nejlepší režii, adaptovaný scénář a samozřejmě nejlepší film. Tehdy publikum doslova nabíjel nadějí, že Němci dostanou nařezáno, jakmile se proti nim všichni spojí. Dnes toto poselství nemusíme vnímat tak silně, ale stejně stojí za to vypravit se na film do kina a vychutnat si ho znovu. A znovu. Prostě tolikrát, kolikrát Sam zahraje...
Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...
Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....