Annabelle 2: prolekat se filmem

09.08. 12:35 | Autor: David Lancz

Trailery i zahraniční ohlasy slibovaly hodně. Napravit reputaci prvního dílu Annabelle se mělo pokusit pokračování, které po rutinérovi Leonettim převzal nadějný režisér Sandberg. Téma s démonicky posedlou panenkou také naznačovalo, že se na plátně mohou dít velké věci. Podařilo se to ale i ve skutečnosti, nebo zůstalo u zbožných přání producentů?

Nenápadně a v tichosti, ale o to působivěji vzniká propojený filmový vesmír stvořený režisérem a producentem Jamesem Wanem. Máme tu znamenité dva díly duchařiny V zajetí démonů, ze kterých vyšel jejich spin-off Annabelle - od tohoto týdne, kdy vstupuje do našich kin, již dvojdílný. Zdaleka nezůstane jen u nich. Trojka V zajetí démonů o vymítačích nepřátelských entit, manželech Warrenových (Vera Farmiga a Patrick Wilson), se už píše. Měla by se odehrávat v osmdesátých letech v Japonsku, a jestli si scenáristé vezmou na paškál tamní fenomén strašidelných dlouhovlasých a mrtvolně bledých dětí, máme se na co těšit. K tomu přibude spin-off Annabelle s názvem The Nun o démonické jeptišce, který se již natáčí v rumunských lokalitách, a The Crooked Man o populárním strašákovi anglosaského světa, jenž diváky svými zkroucenými pařáty vyděsil už v Zajetí démonů 2.

Na začátek

Manželé Mullinsovi ztratili při zbytečné autonehodě malou dceru Bee a tato tragická událost je znatelně poznamenala. Dvanáct let poté se rozhodnou svůj nevyužívaný velký dům poskytnout šesti dívkám bez domova a sestře Charlotte (Stephanie Sigmanová), která se o sirotky stará. Po počátečním nadšení ale děvčata zjišťují, že něco není v pořádku. Pan Mullins (Anthony LaPaglia), výrobce panenek, není právě vzor přívětivosti. O paní Mullinsové (Miranda Ottová), trvale upoutané na lůžko, kterou žádná z dívek neviděla, kolují historky o znetvořeném obličeji a masce panenky, již nosí. Nejnervóznější z podivného domu se zdá být Janice (Talitha Batemanová), která po obrně velmi špatně chodí, a její kamarádka Linda (Lulu Wilsonová). Něco v domě rozhodně není v pořádku - a zdá se, že všechno se soustředí kolem zamčeného pokoje a jedné děsivé panenky, jež kdysi patřila Bee...

Annabelle 2: Zrození zla doprovázela hodně velká očekávání. Jednak se doufalo, že napraví pošramocenou pověst jedničky, která se od hororových fanoušků dočkala leda posměchu. Režie se v produkci Jamese Wana chopil David Sandberg, jenž loni zazářil s parádním hororem Zhasni a zemřeš, a na serveru Rotten Tomatoes byly první ohlasy zahraničních kritiků fantastické. Českou předpremiéru v pražském Letním kině Regina taky doprovodil zajímavý program, o který se postarali zástupci Prague Fear Housu v podobě vyšinutých monster. Jenomže se zapomnělo na to hlavní - na samotné kvality filmu. A ty jsou... mírně řečeno diskutabilní.

Bez scénáře to nejde

Jedním z hlavních problémů, jimiž Zrození zlé Annabelle trpí, je tragický scénář. Je pod ním podepsaný Gary Dauberman - pokud to jméno neznáte, je to jen dobře, určitě za zapamatování nestojí. A když, tak jen jako odstrašující příklad. Právě tenhle chlapík totiž stojí za takovými příšernostmi, jako jsou Pavučina hrůzy, Ďáblova bažina, Krvežíznivé opice a pohříchu také první Annabelle. Většina těchto filmů se na webu ČSFD.cz pohybuje v černých číslech (což znamená, že jim uživatelé přidělili zoufale málo procent), Krvežíznivé opice jsou aktuálně podle tamních uživatelů 67. nejhorší film vůbec. To není nejlepší vysvědčení. A Dauberman své pověsti dostál znovu.

Snímek totiž nemá žádný děj. Sirotci se nastěhují do podivného domu, několik nocí je něco straší a... to je všechno. Chybí jakákoli zajímavější postava, pohnutky, které by figury vedly k tomu, proč se chovají zrovna tak, jak se chovají, celých 109 minut lze snadno zredukovat na sled lekacích scén a tečka. Kdyby se k nim přistoupilo od první vteřiny, mohl se dojem možná zachránit, jenže rozjezd je velice pomalý, což vzhledem k tomu, že se na plátně nic neděje, diváka nepříjemně nudí už po patnácti minutách. Ale má být ještě hůř.

Hororový otloukánek

Annabelle 2: Zrození zla je typický popcornový horor, kterých přichází do kin každoročně tucty. A právě kvůli takovým, jako je on, je tento žánr už delší dobu v pozici otloukánka, kterého málokdo bere vážně. Nějaké nelogičnosti do tohoto žánru patří, ale když se jim směje i publikum ve chvílích, které k smíchu být určitě nemají, něco je špatně. Pro ilustraci: dům je plný lidí, šest dívek, jeptiška, manželé Mullinsovi. Přesto tam v noci po chodbách mohou běhat samotná děvčata, která cosi pronásleduje, vřeštět, křičet, padat - a všichni ostatní tvrdě spí, i když jim oběť ječí hned za dveřmi. Tak určitě. Odvaha dívek je také "obdivuhodná". Něco v domě evidentně je, něco je přímo v zamčeném pokoji, stejně tam malé holčičky pořád chodí a chovají se daleko odvážněji, než by v té situaci reagoval jakýkoli dospělý. Tak určitě. Hodně přestřelené jsou také některé strašidelné scény. Proč byla Janice ze svého schodištního výtahu vystřelena kamsi do vzduchu, publikum nechápe doteď.

Aby to nevypadalo, že není horší film než Annabelle 2, je nutné spravedlivě dodat, že mladý a nepříliš zkušený režisér Sandberg dělal, co mohl. Lekačky (protože celý film je jenom o nich) jsou natočeny řemeslně zručně; sice předvídatelně a bez invenčního nápadu, ale některé vyděsit dokážou. Panenka Annabelle je opravdu nechutně hnusná a potvrzuje, jak zvrácení musejí být lidé, co se ve sbírání podobných starých panenek vyžívají. Natož děti. Takovou mít v dětství doma, nesu si trauma po zbytek života. A když se ve flashbacku přemění dětský přízrak v děsivého démona, mráz přeběhne po nejedněch zádech.

Trailer k filmu Annabelle 2:

Smysl jen v celku

Moudrý také divák nebude z toho, co všechno v domě vlastně straší. Na úvod jsou jako v každém správném hororu představeny potenciálně strašidelné rekvizity a může se přejít k bubákům - ale tady jich je nějak moc. A moc smysl nedávají. Kolik je v domě tedy strašidelných entit? Jednu chvíli to vypadá, že hned tři najednou. Nebo že se jedno zlo roztrojilo. Přitom nejde o subžánr "strašidelného domu", ale cosi zlého má být právě jenom v panence Annabelle... Tohle všechno ale možná vysvětlí další filmy. Jak bylo zmíněno v úvodu, Zrození zla je jen střípek do mozaiky Wanova hororového universa. Jasným odkazem v průběhu filmu je přízrak démonické jeptišky, která se jen na pár vteřin mihne - že to bylo úmyslně, naznačuje i potitulková scéna z rumunského opatství, která na The Nun vyloženě láká. Kdyby scénář nenapsal Gary Dauberman, chci věřit, že se všechno vysvětlí později - třeba děsivý strašák do pole. Jenže Dauberman ho psal. A obavy, že šlo jen o scenáristickou chybu, jsou více než oprávněné.

Přes tohle všechno je nutné Zrození zla přiznat jednu věc - je opravdu lepší než první díl. Což ale vzhledem k tomu, o jaký šlo průšvih, nic moc nevypovídá. Z výsledného díla je znát snaha o začlenění snímku do širšího universa i kvalitně natočené lekací scény, tím ale výčet pozitiv končí a negativa je výrazně převažují. Takhle resuscitace hororu nenastane. Nezbývá než se s obavami upínat na The Nun a trojku V zajetí démonů. A doufat.

Foto: youtube

Autor: David Lancz