Je spisovatelka. Ilustrátorka. Režisérka animovaných filmů. Ví o tom kdekdo ve světě, jen doma, odkud v roce 1984 emigrovala, se o ní říká: ta dcera Karla Zemana.
Originálního filmového režiséra, od jehož narození uplyne sto let a jehož snímky Cesta do pravěku nebo Baron Prášil zná každý Čech. Ludmila Zemanová se svým otcem pyšní, ráda o něm mluví, ale je spokojená, že může být i sama za sebe. Jinde než v cizině by se jí to nejspíš nepovedlo. Z Kanady, kde žije, putují miliony jejích knih do světa, zejména k dětem.
Jak jste se dozvěděla, že tatínek zemřel?
Strašným způsobem. Můj šéf v Národním filmovém studiu v Kanadě jednou ráno přinesl francouzské noviny a říká: "Ty, já nevím, jestli je to pravda, ale podívej se, tady je článek o tvým tátovi." Psali, že 4. dubna 1989 zemřel Karel Zeman.
Proč vám to nikdo nezavolal?
Táta mi telefonoval asi týden před smrtí a říkal, že už brzy budu moct přijet. Jako by tušil, že konečně všechno padne. A o tom, že je na tom špatně, že už ani schody nemůže vyjít, mi nic neříkal. Věděl, že já z Kanady nic dělat nemůžu.
Ani maminka vám nezavolala, že táta není?
Ona mi prostě tvrdí, že mi nechtěla komplikovat život, když věděla, že nemůžu přijet.
PSALI JSME: Anifilm startuje, nabídne i maraton s ovečkou Shaun
Česko bude mít dva festivaly animace. Který je lepší?
Můžu vám říkat paní Zemanová?
Jasně. Mám ráda svoje příjmení, ale nebylo to tak vždycky. V Československu jsem používala manželovo jméno, protože jako Zemanovou mě nikdo nebral vážně. Každý říkal: "Aha, to je dcera Zemana!" A já jsem si přála, aby mě lidi brali samu o sobě. Až potom v Kanadě mi říkali: "Ty jsi šílenec, že nepoužíváš tátovo jméno, vždyť je slavný." Kanadská a česká mentalita je jiná. I po letech, když přijedu z Kanady, to tady cítím, nejsem svá. Tady jsem prostě stále "ta dcera". Já tátu miluju, obdivuju a myslím si, že byl opravdu génius, ale tady to tak je.
Co máte společného vy a tatínek?
Podobu. To říkají všichni jeho přátelé. Třeba Břetislav Pojar: "Já když se na tebe dívám, jsi celej táta, i v pohybu..." Dvacet let jsme spolu pracovali, vlastně od dětství pořád vedle sebe. Bydleli jsme pět minut od tátova studia, takže jsem za ním každou chvíli běžela.
Máte i tátovu povahu?
Říkají to lidi. Četla jsem stejné knihy jako on, obdivovala stejné malíře a umělce, to byla naše společná řeč. Všude, i v kuchyni jsme o všem debatovali. Asi mám taky stejné svědomí jako on - udělat vždycky všechno, jak nejlépe jde, protože on říkal: "Jednou to uděláš špatně a divák ti přestane věřit." Tátu nezajímaly kritiky, to mu bylo jedno, co se píše, pro něj byli rozhodující diváci.
A byl hodný? Víte, jak se o některých lidech řekne: On je hodný.
Jako otec velice. Taky byl gentleman. Žil dlouho ve Francii a měl možná z té doby v sobě galantnost, krásně se choval k ženám. I ke mně se choval jinak než k mému bratrovi. Táta, protože byl vychovaný jako baťovec, byl organizačně důsledný, a jak šlo o práci, i velice přísný.
Celý rozhovor si přečtěte v nejnovějším čísle časopisu Instinkt, který vyšel 29. dubna.
Foto: Karel Šanda
Ostravští basketbalisté podruhé za sebou ve čtvrtfinále ligového play off zaskočili obhájce titulu Opavu a po dnešní domácí výhře...
Londýnský maraton dokončilo v neděli přes 53 tisíc běžců, nejvíce v historii závodu, oznámili dnes pořadatelé. Na trať dlouhou...
25. dubna začíná velkolepým koncertem v příbramském divadle Antonína Dvořáka již 55. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka...
Praha vypsala výběrové řízení na ředitele či ředitelku městské knihovny (MKP). Dnes to schválili radní města. Současný ředitel...
Mezi kuchařskými týmy, které v únoru soupeřily na Kulinářské olympiádě IKA v západním Německu, se Češi neztratili a podařilo se...
Pro naprostou většinu návštěvníků leteckých dnů je vždy vrcholem ukázek předvedení různých variací letecké akrobacie. Ta...
Divák jako spoluautor představení o každodenních liminálních stavech. Studující KALD vás zavedou na jeviště i do prostor okolo...
V květnu odstartuje léto plné kultury a zábavy. Nejen muzikálové tituly se objeví v celkem 22 městech a zavítají i na Slovensko....
Již dvaatřicátý ročník tradiční Aviatické pouti proběhne o víkendu 1. a 2. června 2024 na pardubickém letišti.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes představila nominace pro 31. ročník výročních cen Český lev. Akademici vybírali v...
Rozzářené oči, dětský smích a radost. Přesně tak by měla vypadat narozeninová oslava každého potomka. A jak nejlépe prožít a...
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní...
Jediná dámská posádka dokázala dojet do cíle jednoho z nejnáročnějších závodů na světě a u toho šířit osvětu za lepší porody
Koncert se konal na vyprodaném stadionu pro 28 tisíc diváků i přes nepřízeň počasí. Ani déšť a silný vítr, který pořadatelé...
Známá kapela je na scéně v plné síle. Tentokrát folk-reggae-punkové duo Vasilův Rubáš zahraje v pondělí 18. prosince od 20:00 hod...
Svařák, řemeslné výrobky a bohatě nazdobené vánoční stromečky. To jsou jen některé z mála symbolů nejkrásnějšího období v roce -...
Glenn Miller Orchestra, jeden z nejznámějších swingových orchestrů na světě, se po čtyřech letech vrací do Česka. Proslulé...
Ice Arena Kateřinky vstoupila do ostrého provozu. Nejnovější ledová aréna v Praze, která zahájila provoz na přelomu léta a...
Dlouho očekávaný horor Eliho Rotha Den díkůvzdání s Patrikem Dempseym v hlavní roli vstoupí do kin ještě tento rok. Žádné klišé o...
Začínající spisovatelka Nela Kyselová z Rybníčku u Pelhřimova pokřtila v pátek třináctého svoji prvotinu s názvem Vidlák bůůk....