Zvyšte životní minimum, žádají odbory. Vláda je proti

15.12. 13:31 | Autor: ČTK

Podle odborů je životní minimum velmi nízké (ilustrační foto).

Odbory považují za nevhodné, že se nebude zvyšovat životní minimum. Uvedl to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) potvrdila, že se zvyšování životního minima nechystá, stát chce podle ní jen cíleně podporovat určité skupiny.

Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého od roku 2012 činí 3410 korun.

Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V srpnu Marksová uvedla, že by se od ledna mohlo životní minimum zvýšit o 5,8 procenta. Znamenalo by to rovněž, že by více lidí dosáhlo na sociální dávky, protože nárok se odvíjí od násobku životního minima. Z těchto plánů však sešlo a odborům se to nelíbí. "My si myslíme, že je to špatně. Z našeho pohledu je životní minimum velmi nízké," prohlásil Středula.

Odbory proto žádají ministerstvo, aby navrhlo zvýšení životního minima. To by podle Středuly mělo lidem stanovit minimální životní standard na vyšší úroveň. Ministryně však řekla, že prozatím se životní minimum plošně zvyšovat nebude.

S premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) se místo toho dohodla na cílené finanční podpoře určitých skupin lidí. "Například na podporu školních obědů pro děti, jejichž rodiče na to nemají, nebo na cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat," řekla. Diskusi však nepovažuje za uzavřenou. "Věřím, že debata bude pokračovat, protože ne všichni lidé, kteří jsou závislí na životním minimu, si to zapříčinili vlastní vinou," doplnila.

V domácnosti má jako životní minimum jeden dospělý částku 3140 korun, každý další pak 2830 korun. Dítěti do šesti let připadá životní minimum 1740 korun, od šesti do 15 let 2140 korun a od 15 do 26 let pak 2450 korun.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Ministryně se zúčastnila jednání Rady ČMKOS. S odboráři probírala řadu dalších aktuálních problémů, například agenturní zaměstnávání a úrazové pojištění.

V případě agenturního zaměstnávání se s odboráři shodla na nutnosti stanovení pravidel pro tuto činnost, aby se zamezilo působení agentur přinejmenším na hraně zákona a špatným podmínkám agenturních pracovníků. Počítá se se stanovením určitých kvót pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a také s tím, že by agenturní zaměstnanci měli mít stejné podmínky jako kmenoví.

V případě úrazového pojištění zaměstnavatelů se Marksová stejně jakoodbory osobně přiklání k veřejnoprávnímu řešení. Podle odborů by vláda měla pro tyto účely zřídit jednu veřejnou pojišťovnu s tripartitní správou. Zaměstnavatelé však po jednání tripartity před dvěma týdny uvedli, že podporují pojištění u komerčních pojišťoven. Tématem se bude zabývat koaliční rada, pro niž ministryně práce připraví podklady. Následně rozhodne vláda.