Zvyšte soudcům platy, určil Ústavní soud. Bojí se napětí

30.07. 10:07 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 30.07. 11:10

Platy soudců se v budoucnu musejí zvýšit, zpětně se jim však nic dorovnávat nebude. Ústavní soud zrušil současný způsob výpočtu mzdové základny soudců. Nález vstoupí v platnost na konci letošního roku, do té doby musí vzniknout nová právní úprava.

Dosud soudcovskou platovou základnu určoval 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok, podle aktuálního nálezu se musí základna vrátit k trojnásobku.

Návrh na zrušení aktuální metody výpočtu podal loni Městský soud v Brně v reakci na desítky žalob, jimiž se konkrétní soudci domáhali dorovnání platu. Z nálezu plyne, že žaloby nebudou úspěšné.

"Jakkoliv Ústavní soud trvá na tom, že zákonodárce v této věci dlouhodobě postupuje vědomě protiústavním, a tedy neomluvitelným způsobem, je třeba současně vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný, a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci," stojí v nálezu. Ústavní soud zároveň apeloval na větší míru velkorysosti a vstřícnosti soudců.

Konkrétně pro letošek soudcovská základna podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí činí 64 496 korun. Od této částky se odvozují příjmy jednotlivých soudců podle funkcí, zařazení a délky praxe. Při návratu k trojnásobku by se základna podle výpočtu ČTK zvýšila o devět procent a přesáhla by sedmdesát tisíc korun.

Ústavní soud se v minulosti řadou nálezů postavil proti zásahům do hmotného zabezpečení soudců. Předloni v květnu zrušil fixní platovou základnu pro léta 2012 až 2014. Záložní koeficient v hodnotě 2,5násobku průměrné mzdy ve státní sféře ponechal v zákonu jen do konce roku 2012.

Narychlo se proto schvalovala nová úprava, která ovšem místo požadovaného trojnásobku ukotvila základnu k 2,75násobku, což se soudcům nelíbilo. Podle Ústavního soudu již tehdy bylo z jeho dřívějších nálezů jasné, že jedinou možností je právě trojnásobek. Nynější nález má v platové agendě Ústavního soudu pořadové číslo 14, argumenty se z velké části opakují.

Městský soud v Brně v návrhu upozornil také na okolnosti přijetí zákona. Ústavní soud připustil, že zákonodárci chybovali při vymezení jeho účinnosti. Norma se měla poprvé použít pro leden 2013, ale přitom vyšla ve Sbírce zákonů až 17. ledna. Zároveň Ústavní soud kritizoval situaci, kdy nikdo nekonzultuje platové změny s představiteli soudní moci.

Ústavní soud už dříve opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní veličinou, která není závislá na politickém kalkulování a lze ji snížit jen v mimořádných situacích, případně v okamžiku, kdy klesnou průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Taková situace podle Ústavního soudu nyní nenastala. Soudci mají oproti jiným profesím omezené možnosti vedlejší výdělečné činnosti. V úvahu připadá jen správa vlastního majetku, publikační, umělecká a akademická činnost.

Nález Ústavního soudu připravovala od loňska Milada Tomková, z hlasování byl na vlastní návrh pro podjatost vyloučen Tomáš Lichovník. Jako prezident Soudcovské unie totiž aktivně bojoval proti platovým restrikcím v justici. Nález se přímo nedotkne platů ústavních soudců, kteří jsou odměňováni podle jiných pravidel. Do Senátu však nyní shodou okolností míří novela, podle níž by se jejich plat stanovil ze stejného základu jako u kolegů v justici, nikoli z nižšího základu jako u poslanců, senátorů či ministrů. V dnešním nálezu však zaznělo, že se jeho dopady výslovně týkají jen soudců od okresních po nejvyšší soudy.

K nálezu zaujali odlišná stanoviska soudci Vladimír Sládeček, Jan Musil a Radovan Suchánek. Sládeček měl jen dílčí výhradu, zbylí dva však v takzvaném disentu formulovali opačný názor a vyslovili otázku, zda se společenská prestiž soudců skutečně odvíjí hlavně od výše příjmů. "Nemyslíme si, že by měl Ústavní soud takováto měřítka společenské prestiže podporovat," stojí ve stanovisku.

Foto: Shutterstock

Autor: ČTK