Změřeno: v Polabí se vegetační období protáhlo o 15 dní

08.02. 07:15 | Autor: Pavel Baroch

V Polabí, jedné z nejvýznamnějších zemědělských oblastí ve střední Evropě, se za poslední půlstoletí díky postupnému oteplování zřetelně prodloužilo vegetační období. Dokládá to studie odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu a České zemědělské univerzity v Praze.

Polabská nížina patří mezi nejvýznamnější oblasti, kde se v Česku pěstují všechny tři typy zeleniny: od teplomilné, jako jsou rajčata, okurky či papriky, přes takzvanou chladuodolnou zeleninu, mezi kterou patří kedlubny, kapusta nebo třeba mrkev, až po mrazuodolnou, tedy cibule, česnek či růžičková kapusta.

Experti sledovali, jak se mezi lety 1961 až 2011 změnila doba velkého vegetačního období (podle dlouhodobého průměru začíná 26. března a končí 4. listopadu), hlavního vegetačního období, kdy nastává intenzivní růst a vývoj většiny polních plodin mírného pásma (v průměru od 21. dubna do 7. října) a vegetačního léta, které je vhodné pro pěstování teplomilné zeleniny (od 21. května do 7. září).

"Za sledovaných 51 let došlo k nejvýraznějším změnám velkého vegetačního období, které začíná o 10,7 dne dříve, končí o 4,6 dne později a jeho délka se prodloužila o 15,3 dne," uvádí se v odborném textu Časové změny vegetačního období Polabí, který vyšel v odborném časopise Meteorologické zprávy.

Z dalších dvou vegetačních období - hlavního a letního - je prodloužení menší. Hlavní vegetační období začíná o 7,6 dne dříve a končí o 3,6 dne později, takže se prodloužilo o více než 11 dní. "V průměru k nejmenším změnám došlo u vegetačního léta, které začíná o jeden den dříve, končí o 4,1 dne později a jeho prodloužení je o 5,1 dne," konstatovali autoři studie.

Výzkumu zároveň konstatoval, že časný nástup, pozdní ukončení a dlouhé vegetační období se vyskytují především v posledních dvou desetiletích. "Vzhledem k pokračujícímu oteplování lze předpokládat, že se vegetační období nadále prodlužuje," konstatoval Český hydrometeorologický ústav.

Nejdelší velké vegetační období zaznamenali výzkumníci v roce 2006, kdy trvalo 256 dní, což je 33 dnů více oproti dlouholetému průměru. Tehdy díky teplému počasí skončilo až 8. prosince. Naopak nejkratší velké vegetační období bylo v roce 1997. Trvalo jen 188 dnů, tedy o 35 dnů méně.

Hlavní vegetační období (dlouhodobý průměr 169 dnů) a vegetační léto (109 dnů) bylo nejdelší v roce 2000 a trvalo 195, respektive 151 dnů. Naopak nejkratší bylo v roce 1972 (136 dnů), respektive v roce 1965 (67 dnů).

Foto: ČTK , Ruml Miloš

Autor: Pavel Baroch