Zklamání necítíme, říkají ti, co "lobbovali za radar"

18.09. 09:00 | Autor: František Šulc

S rozmístěním radaru v České republice spojila řada politiků a úředníků v posledních několika letech svůj život. Přehodnocení architektury protiraketového systému nikdo z nich nevítá, ale na druhou stranu doufají, že v jiné formě bude projekt pokračovat dál a Česká republika se na něm bude aktivně podílet.

"V americké politice je to obrat o 180 stupňů. Vsadili na jednání s Ruskem a s Íránem, doufají, že přinese svoje výsledky. To se uvidí," říká Alexandr Vondra. "Pokud by to náhodou přineslo svoje výsledky, tak si můžeme klást k dobru, že ten klacek, který jsme drželi, splnil svou roli. Ale pak očekávám, že oni splní všechno, k čemu se zavázali."

K TÉMATU: Obama mění plány. Radar nahradí nový deštník
Obama mi volal po půlnoci. Radar nebude, řekl Fischer

Alexandr Vondra je jedním z těch, kteří za rozmístění radaru lobbovali. Přesto tvrdí, že nemá pocit zklamání nebo dokonce zrady, protože tyto výrazy do mezinárodní politiky nepatří. Podobně říká bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová, která svou podporu radaru vyjádřila v písni Jana Vyčítala i zpěvem, že sem emoce nepatří.

Radar v posledních letech vyvolal spoustu emocí. Teď je po všem. "Já jsem přesvědčena, že je otázkou času, kdy se téma protiraketové obrany vrátí. Nevěřím tomu, že se mohou vyhodnocovat reálné raketové hrozby jinak než před několika měsíci. Tomu prostě nevěřím. Jediné, co se v tomto smyslu mění, je, že se ten systém obejde bez nás a bez Poláků a já musím trvat na tom, že je to k naší škodě," je přesvědčena bývalá ministryně.

Jak americký prezident Barack Obama, tak ministr obrany Robert Gates zdůrazňovali, že upuštění od rozmístění radaru v Česku a antiraket v Polsku neznamená konec protiraketové obrany. Přesně v to, tedy v pokračování projektu, doufá i náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, který strávil v posledních letech hodně času vyjednáváním s Američany a Rusy.

"Pokud výsledkem bude, že opravdu vznikne alianční protiraketová obrana, tak to nemůžu než přivítat, protože to svoji logiku má," říká Pojar. "Budu rád, když tam Česká republika bude zapojena více než méně. Ale to je samozřejmě na České republice."

ČTĚTE TAKÉ: Američané couvli. Radar v Česku nebude
Východoevropané frustrováni USA a raketovou obranou

Další, pro koho se stalo rozmístění radaru významnou součástí politiky, je bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Na to, co se nyní stalo, se dívá zcela pragmaticky a opakuje, že na počátku byla prosba Spojených států, které jsme jako dobrý spojenec vyhověli.

"Byla to americká prosba, které jsme vyhověli, a když teď od ní odstoupili, tak pánbůh s nimi," říká. "Víte co, v životě člověk často pracuje na nějaké věci a pak se to změní. Na to jsem si už zvyknul. Že by se mě to osobně nějak dotklo, nemůžu tvrdit."

Příznivci základny přesvědčovali Obamu během jeho návštěvy Prahy. Vlasta Parkanová říká, že jediné, čemu nerozumí, je prohlášení generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, že rozhodnutí o zastavení budování štítu ve střední Evropě je pozitivní.

Podle ní asi Rasmussen nedostatečně prostudoval dřívější dokumenty aliance, které výstavbu podporovaly. A dodává, že pro ni se rozhodnutím Baracka Obamy nic nemění.

"Já svoje postoje nikdy neměním. Ani v tomto případě je nemám důvod měnit. Co mně může být líto, tak jen to, že toto byla nezpochybnitelná šance, jak zajistit bezpečnost téhle malé zranitelné země takovým způsobem, jakým ještě nikdy v historii nebyla," uvažuje Parkanová. "Nedělám z toho žádnou tragédii, nedělám z toho konec světa, konec naší svébytné existence. Ale to, že jsme teď přišli o významnou šanci, je fakt."

Foto: Karel Šanda, Lucie Pařízková

Autor: František Šulc