Zima 1929: tuleni na Baltu a praskající pendreky

09.01. 17:00 | Autor: Ivan Motýl

Překonají letošní mrazy arktickou zimu z roku 1929, která je klimatology označována za zimu století? U Českých Budějovic tehdy klesla teplota až na minus 42,2 stupně, lesní zvěř se měnila v ledové sochy a policistům praskaly pendreky.

Každodenní novinové zpravodajství z ledna a únoru roku 1929 bylo opřeno o počty zmrzlých lidí, vysoké zvěře, zajíců a ptactva. "Dnes ráno bylo v Praze ve vnitřním městě opět 24. st. mrazu. V Riegrových sadech byla včera nasbírána celá nůše zmrzlého ptactva," informovaly Lidové noviny 13. února 1929. A občas přibyla i nějaká perlička. "Vlci se objevili i na jižním Slovensku, na břehu Baltického moře v Německu se včera objevilo stádo tuleňů," napsaly Lidové noviny o dva dny dříve. V polském Rovnu zmrzla tlupa 27 cikánů a český železniční zaměstnanec Jan Vácha se v pátek 16. února vydal opravit prasklou kolej, zmrznul a nalezen byl až po pěti dnech zapadlý hluboko v závěji.

Ve mlýně minus 42,2

Může po osmdesáti letech od zimy století padnout nový rekord? "Leden roku 2009 začal velmi studeným suchým inverzním počasím, letošní zima bude určitě patřit k těm chladnějším," diplomaticky odhaduje Miloslava Starostová, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Českých Budějovicích. Právě u Českých Budějovic ve Stecherově mlýně v obci Litvínovice padl v roce 1929 dosud nepřekonaný mrazový rekord v českých zemích; stanice Státního hydrometeorologického ústavu tady 11. února 1929 naměřila minus 42,2 stupně Celsia.

Po nadprůměrně teplém prosinci 1928 uhodily na přelomu Silvestra a Nového roku 1929 silné mrazy, celé Československo zároveň pokryla vysoká sněhová čepice a sibiřská zima se udržela nepřetržitě až do března. Po více než dva měsíce nevystoupila teplota na žádném z teploměrů v síti tehdejšího Státního meteorologického ústavu ani jedenkrát nad bod mrazu.

"Těžko odhadovat, ale zimu z roku 1929 není snadné překonat. Mimo jiné nám k tomu schází tehdejší všudypřítomné sněhové závěje," srovnává budějovická klimatoložka. Mocné vrstvy sněhu totiž udržují mrazivé teploty vzduchu, i když se krátkodobě oteplí. "Sníh teď citelně schází, minulou neděli teploty krátce vyšplhaly i nad nulu, což se před osmdesáti lety nestalo."

Rekord z Jizerek neplatí

Výzkumná stanice pražského ČVUT naměřila na Velké jizerské louce minus 36,4 stupně Celsia. To je číslo, které nemá daleko k rekordům z roku 1929. Naměřený údaj ale nemá nárok na zapsání do meteorologických análů, nebyl totiž zjištěn na oficiální stanici Českého hydrometeorologického ústavu. Největší zima tak byla na stanici ČHMÚ V Horním Adršpachu, ve čtvrtek 7. ledna 2009 meteorologové naměřili minus 28,2 stupně Celsia.

Rekordy ale ještě letos mohou padnout. V roce 1929 vyvrcholila zima století až 11. února. Státní meteorologická stanice v Opavě tentýž den vykázala minus 41 stupňů a Havlíčkův Brod hlásil minus 36 stupňů. Denně umrzalo několik lidí a 14. února našel hajný v šumavských Prášilech 16 na kost zmrzlých srnců "v jediném houfu bez života, ve sněhu".

Obyvatelstvo Československa přitom v půli února bylo nekonečnou zimou již notně vyčerpáno. O "spoustách sněhu" a silných mrazech totiž psaly noviny nepřetržitě od 1. ledna 1929. Třeba 7. ledna referoval tisk o několikadenní vánici, která beznadějně věznila na silnici z Prahy k Benešovu 20 automobilů i autobus.

Zlobůh bílé smrti

Vlaky nabíraly mnohahodinová zpoždění a železničáři s omrzlinami rukou prý plakali bolestí. Do 10. února 1929 se ale s krajním vypětím dařilo dopravu na železnici držet v provozu, pak následoval kolaps. "Následkem mrazu praskaly kolejnice. Uvolňování tratí ale bylo neobyčejně svízelné, mráz dosáhl na místě -28 stupňů, takže ani zapálení velké hranice mnoho nepomáhalo," popsal Moravskoslezský deník vykolejení rychlíku 72 mezi Brnem a Přerovem právě v neděli 10. února. Na pomoc proti přírodě byla povolána armáda.

Situaci komplikovala i výměna na postu předsedy vlády, když nemocného Antonína Švehlu v půli února vystřídal František Udržal. Mrazem ochromené zemi neměl co slibovat, takže programové prohlášení nové vlády postavil na společném boji všech obyvatel Československa se "zlobohem bílé smrti".

A ochromena byla i činnost policie, jak napsal Moravskoslezský deník: "Frýdeckému strážmistru Bučkovi, který měl noční službu, zmrzl pendrek tak, že se mu rozskočil ve dví, když s ním přišel do tepla."

Co se psalo o zimě století 1929

V novoroční noci roku 1929 jsme šli ze Sokolovny. Bylo nám docela teplo a nevnímali jsme mráz. Ale v uzavřené prostoře Drůbežního Trhu jsme zaslechli praskot, kovový i tupý, a s podivem jsme zjistili, že okapy a křídlice mrazem praskají. Od toho dne mrzlo, mrzlo čím dál víc, až v únoru dosáhly mrazy maxima. A padal sníh. Na silnicích byly prohozeny cesty pro jeden vůz a jen po určitých vzdálenostech byly udělány vyhybky. Sníh sahal ke korunám stromů. Pták nezapískal, neporušená rovná bílá pláň beze stop zvěře.

(Z kroniky města Ivančice)

V Opavě zmrzlo dítě v kočárku a v Olomouci zmrzl na stráži vojín 152 pluku.

(Moravskoslezský deník)

Blížíme se k době ledové.

(Lidové noviny)

Mnoho samot v Beskydech bylo zaváto tak, že se jejich majitelé museli ze sněhu vyhrabávat. Běda, kterým došlo palivo a zápalky. Žili celé dny bez ohně, zahrabavše děti a staré lidi do peřin a hader. A vyhazovali sníh, až se vykutali jako krtci.

(Moravskoslezský deník)

Foto: Ivan Motýl

Autor: Ivan Motýl