Žháři z Vítkova by na odškodnění Natálky pracovali 775 let

13.03. 19:33 | Autor: Michal Verner

Z průměrného platu vězně by se některá odškodnění uložená soudy splácela stovky let (ilustrační foto).

Ani za několik stovek let by se oběti některých zločinů nedočkaly odškodnění. Pachatelé mimořádně závažných trestných činů by měli podle nařízení soudu zaplatit těm, kterým ublížili, někdy i miliony korun. Jenže z měsíčního platu vězně jde na odškodnění ani ne pětistovka. Tedy pokud pracuje a pokud má alespoň průměrný plat.

Podle údajů Vězeňské služby za minulý rok a leden 2011 měly nějaké zaměstnání zhruba dvě třetiny vězňů. Za mřížemi například vyrábějí nábytek nebo třídí a balí zboží pro firmy, kterým se hodí opravdu velmi levná pracovní síla. "V roce 2010 byla průměrná měsíční odměna odsouzených 3806 korun," uvedla mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.

Největší část z tohoto příjmu, asi třetina, jde na náklady spojené s výkonem trestu, tedy vlastně na stravu a ubytování pro odsouzeného, dalších třicet procent na výživné pro děti, pětinu mají vězni jako kapesné a pár procent putuje na další srážky a na spořicí konto vězně. Pro oběti trestných činů už pak moc peněz nezbývá. "Pracující věznění odvádějí na srážky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy dvanáct procent z čisté odměny," sdělila Prunerová. Takže když vezmeme jako základ loňský průměrný plat odsouzených, bude to 457 korun.

Třeba čtveřici žhářů, kteří předloni vhodili zápalné lahve do domu ve Vítkově na Opavsku a málem tak zabili tehdy ani ne dvouletou Natálku, uložil soud zaplatit na odškodném přes sedmnáct milionů korun. Ve vězení mají tři z odsouzených strávit dvaadvacet let a čtvrtý dvacet let. I kdyby však všichni za mřížemi po celou tu dobu pracovali a dosahovali alespoň průměrného příjmu, vydělají na odškodné dohromady sotva půl milionu. Pokud by měli splatit všechno, tak by musel každý z nich pracovat ve vězení po 775 let.

"Ministerstvo spravedlnosti si je problematičnosti vymáhání náhrady škod od odsouzených vědomo. Hledáme řešení, jak postavení poškozených zlepšit," zdůraznila mluvčí ministerstva Tereza Palečková.

Vězni například vyrábí nábytek nebo je mohou na různé nucené práce využít obce či kraje. Jako před rokem při sněhové kalamitě. Jednou z možností je exekuce majetku pachatele. "Pokud odsouzený nezaplatí ve stanovené lhůtě odškodnění dobrovolně, může se poškozený obrátit na soudního exekutora. Tento návrh není zpoplatněn soudním poplatkem a následující úkony proti odsouzenému již provádí exekutor," vysvětlovala Palečková.

Jenže častokrát odsouzený nemá zhola nic. Nebo možná kdysi měl, ale než padl rozsudek, jeho majetek se rozplynul mezi příbuznými a kamarády, takže oficiálně je na mizině. Což připouští i ministerstvo. "Když je odsouzený zcela nemajetný, a případná exekuce na jeho majetek tedy nic neřeší, nastává samozřejmě problém. Na část těchto případů však dopadá zákon o pomoci obětem trestné činnosti, podle nějž odškodňuje oběti stát prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Pomoc spočívá v jednorázovém poskytnutí peněžité částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem," řekla mluvčí resortu.

Ministerstvo a Vězeňská služba se také pokoušejí najít práci pro větší množství vězňů. "V poslední době se hovoří o rozšiřování této agendy i na různé stavby. Jednáme například s ministerstvem dopravy o pomoci vězňů při výstavbě dálnic a silnic. A zákon rovněž umožňuje nucenou práci pro kraje a obce," naznačila Palečková.

Podle ní se navíc připravuje zcela nový zákon o obětech trestných činů a novela trestního řádu. "Obě normy posílí práva poškozených. Ministerstvo plánuje i jednání s experty z praxe, na kterém se bude řešit, jak dílčím způsobem zlepšit postavení obětí právě při vymáhání přiznané náhrady škody," dodala.

Foto: Petra Mášová, Lucie Pařízková

Autor: Michal Verner