Ze zoo zpět do přírody? Zákaz! stojí v nových pravidlech

20.04. 05:35 | Autor: Pavel Baroch

Na seznamu zvířat, která nesmějí ze zoo, je i rys ostrovid či tetřev hlušec.

Jedním z poslání zoologických zahrad je návrat vybraných zvířat do přírody. Nově nastavovaná pravidla jim to ale mají u desítek druhů zakázat.

Ostravská a královédvorská zoologická zahrada pomáhaly před lety při návratu rysa na Šumavu, neboť tento druh byl v Česku původně zcela vyhuben. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo z chovného centra v Horním Maršově, spravovaném zoo ve Dvoře Králové nad Labem, vypuštěno do Krkonošského národního parku více než čtyřicet tetřevů. Různé programy na vyslání vybraných druhů zvířat do volné přírody - odborně nazývaný reintrodukce - mají prakticky všechny zoologické zahrady.

Chystaná novela mysliveckého zákona jim má ovšem u vyjmenovaných savců a ptáků návrat do přírody zakázat. Na dlouhém seznamu čítajícím 69 položek jsou mimo jiné i uvedený rys nebo tetřev. "V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí, včetně chovů v zoologických zahradách," uvádí se v předloze z dílny ministerstva zemědělství.

Česká kočka na Slovensko

Proti těmto plánům se už postavila Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Připomněla, že se její členové významně podílejí na ochraně přírodní rozmanitosti - právě i návratem ohrožených druhů živočichů do jejich přirozeného prostředí. "Připravovaný zákon by v navrhované podobě mohl možnosti reintrodukcí na území České republiky velmi zkomplikovat či zcela znemožnit," uvádí se ve stanovisku unie.

Zoo Dvůr Králové spolupracuje na reintrodukci kočky divoké na Slovensku. Například Petr Čolas, ředitel ostravské zoologické zahrady, která má s reintrodukcí vybraných druhů zvířat mnoholeté zkušenosti, pokládá novelu za další zásah do něčeho, co dlouhá léta funguje. A toto sešněrování prý může odrazovat od dalších aktivit. Už dnes přitom platí, že zoo musí získat několik povolení, než může začít vypouštět zvířata do přírody. Předchází tomu dlouholetá příprava, zahrada musí splňovat mezinárodní standardy. "Trvá to mnoho a mnoho let a pracuje na tom mnoho a mnoho lidí," říká Čolas, jehož zoo vrátila do přírody například stovky sov.

Podobné práci se už léta věnuje rovněž Přemysl Rabas, někdejší ředitel chomutovského zooparku a současný šéf Zoo Dvůr Králové. "Měli jsme vždy velmi dobrá zpětná hlášení od ochranářů," konstatuje. Ministerský návrh pokládá za nesmyslný také proto, že se jím zavírají dveře pro řešení problémů s ubývajícími živočišnými druhy, které se mohou objevit v budoucnosti. Paradoxně se tak může stát, že české zahrady budou dodávat některá zvířata jen do ciziny, protože doma to budou mít zakázané. Příkladem by mohla být kočka divoká, která je rovněž na ministerském seznamu. Několik zoo přitom spolupracuje na reintrodukci tohoto druhu na Slovensku.

Nepřežijí v přírodě?

Podle Zdeňka Vermouzka, ředitele České společnosti ornitologické, by se spíše měl řešit návrat vybraných druhů případ od případu. Uznává, že ptáci odchovaní v zajetí skutečně někdy mohou způsobit spíše potíže - například kvůli své pozměněné genetice. Zároveň se pozastavuje nad tím, že myslivcům nikdo nezakazuje vypouštět na rybníky uměle odchované kachny, které mnohdy ani neumějí pořádně létat a musejí se uměle krmit. "Na podzim je pak myslivci zmasakrují," říká Vermouzek. Náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář uvedl, že pro záchranu druhů zvěře nejsou primárně určeny chovy v zoo, ale takzvané záchranné chovy, které povolují i orgány ochrany přírody. Vypouštění zvířat z "domácích chovů" podle něho není žádoucí například kvůli změněnému chování (zvíře ztrácí schopnost samostatného přežití ve volné přírodě), potenciálního veterinárního ohrožení původní populace nebo z důvodu bezpečnosti lidí. "Zvěř, která lidským odchovem do značné míry ztratila plachost, je pro člověka nebezpečná," říká Mlynář.

Dodává, že nová pravidla se mají vztahovat jen na zvěř ve smyslu mysliveckého označení, takže se vůbec nedotkne některých druhů, které se nyní chovají v zoologických zahradách pro reintrodukci. Zmínil například orla skalního.

Unie zoologických zahrad je přesvědčena, že zmiňované obavy ministerstva - například neschopnost přežít ve volné přírodě - nejsou namístě. Vybranou zvěř je možné na odchod ze zoo připravit. Vyzvala proto ministerstvo, aby zahradám ponechalo možnost reintrodukce, byť třeba za přísnějších podmínek.