Lidé v Česku a dalších evropských zemích si v neděli o hodinu zkrátí spánek, ve dvě v noci se totiž ručičky hodinek posunou o 60 minut dopředu a začne platit letní čas. Zpátky ke středoevropskému času se vrátí na den stého výročí vzniku samostatného československého státu 28. října. Změny času mají ale řadu odpůrců, podle nich nepřinášejí žádné energetické úspory a lidem narušují vnitřní biorytmy. Navíc se se změnou času musí pravidelně vyrovnávat řada vlakových a autobusových spojů. Při přechodu na letní čas nabírají hodinové zpoždění a naopak hodinu, která jim přibude při změně na zimní čas, tráví čekáním ve stanicích.
Téma střídání letního a zimního času se v únoru dostalo díky občanským iniciativám a peticím, které se odvolávají na jeho možné negativní dopady zejména na zdraví, i na půdu Evropského parlamentu. Jeho poslanci následně vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání času a případně navrhla jeho zrušení.
V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP). Podle něj se o zrušení střídání času mluví napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy o sobě nevěděly. Například ve Finsku petici ohledně střídání času podpořilo 70.000 lidí a za Česko kolem 20.000 občanů. Politickým tématem je otázka střídání času podle Svobody v Estonsku nebo Polsku. Případné rozhodnutí EK o zrušení či zachování střídání času se proto musí podle europoslanců vztahovat na všechny členské státy.
Proti časovým posunům několikrát vystoupila i bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová, která je známá výzkumem biorytmů. Pokud je nutné změnu času udržovat, měla by podle ní přijít později. "Když se letní čas zaváděl, trval od května do září. A to má logiku," uvedla loni v Radiožurnálu. "Náš den trvá 16 hodin, protože si doplňujeme to přirozené světlo umělým. Když je den dlouhý, je člověk vysoce aktivní. Když je světla méně, zkracuje se doba intenzivní psychické aktivity," dodala.
Lékaři a psychologové se pak shodují v tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden, přičemž právě při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív, je to horší.
Původní motivací pro změnu času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Ale i energetici dávají odpůrcům letního času za pravdu, střídání letního a zimního času podle nich úspory elektřiny nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má počasí.
Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích byl poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. V roce 2016 schválila česká vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.
Bývalý premiér Andrej Babiš na svém instagramu oznámil rozchod s manželkou Monikou po zhruba 30 letech vztahu a sedmi letech...
Všech 30 řádně přihlášených uskupení bylo letos v ČR připuštěno k červnovým volbách do Evropského parlamentu. Ministerstvo vnitra...
Opoziční hnutí ANO zrušilo svoji účast na pondělním jednání o důchodové reformě na Pražském hradě. Zdůvodnilo to tím, že nejvyšší...
Pražský městský soud začne v úterý projednávat kauzu zmanipulovaných zakázek Technické správy komunikací hlavního města Prahy...
Významná Galerie 400 ASA, která v rámci svého programu Push Process pomáhá mladým fotografům na počátku kariéry, přizvala ke...
Vedle liberecké radnice a vysílače na Ještědu je Centrum Babylon jedním z nejznámějších turistických cílů severočeské metropole....
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) chystá opatření ke zvýšení bezpečnosti. Nechá například upravit vrátnici, aby z ní...
Manželé Paulovi, kteří vybojovali 6. místo na olympiádě 2022 v Pekingu, se znovu stali mistry republiky. V úterý získali svůj...
Pokud hledáte ideální místo, kam vyrazit na hezký výlet, v naší zemi najdete spoustu skvělých míst. Mezi jedny z nejlepších...
Nejvyšší vrstvu sněhu v České republice momentálně najdou lyžaři na Monínci. V areálu leží 75 cm sněhové pokrývky, v provozu jsou...
Jeden muž se nechal pevností Boyard inspirovat tak, že vybudoval na Slapech v kryté hale TEPfactor, který je inspirován právě...
Vedení školy Michael oslovilo vyučující, studenty i jejich rodiče a všichni společně během pěti dní nashromáždili ohromné...
Dnešní online doba s sebou přináší pestrou škálu jednoduchých aplikací, s jejichž pomocí odbouráte velkou část administrativy,...
Zasněžené vrcholy, spoustu sněhu a dobrodružství na horách, to vše nabízí Horský Resort Rokytnice nad Jizerou nacházející se v...
Na závěrečné konferenci Erasmus +, která proběhla tento týden ve škole Michael v Praze, bylo vidět především nadšení. Studenti...
Kuřáků klasických cigaret ubývá. Díky tomu, že si nemohou zapálit na spoustě veřejných míst, přecházejí na alternativní výrobky,...
Tradiční rozsvěcení vánočního stromu ve Špindlerově Mlýně bylo letos spojeno se slavnostním představením Andělských křídel. Tento...
V České republice jsou oproti západní Evropě stále vysoké počty pacientů i úmrtí na onemocnění srdce a cév, a proto je potřeba...
Dějepisná soutěž gymnázií pořádaná Nadačním fondem Gaudeamus při gymnáziu Cheb je již řadu let významnou událostí středoškolských...