Zdravotnictví v krizi. Chyběly mu miliardy

02.01. 06:00 | Autor: - pcl -, ČTK

Nemocnice se v loňském roce potýkaly s nedostatkem peněz (ilustrační foto).

České zdravotnictví se v roce 2013 potýkalo se dvěma základními problémy - nedostatkem peněz a rozhodnutím Ústavního soudu. Chybějící finance ho dokonce paralyzovaly natolik, že nemocnice hrozily omezováním péče.

Jejich situace totiž nebyla podle analýzy ministerstva zdravotnictví nejrůžovější. Například závazky po lhůtě splatnosti jim podle materiálu za první pololetí loňského roku vzrostly o 28,6 procenta na 5,2 miliardy korun. Ke konci roku podle odhadů ministerstva měly dosahovat až 6,4 miliardy. Co se týče hospodaření, byly na konci prvního pololetí všechny nemocnice ve ztrátě 1,46 miliardy korun. Výsledky z druhého pololetí nejsou známy.

Peníze rovněž chyběly Všeobecné zdravotní pojišťovně. Na situaci nemocnic se podepsalo několik faktorů. Kromě daně z přidané hodnoty to bylo i zvyšování mezd či snížení úhrad od zdravotních pojišťoven. "Může tak docházet k situacím, kdy bude ovlivněna kvalita poskytované péče. Jednak nemožností pořídit modernější přístroje, sekundárně pak nutností výrazně omezit prostředky vynaložené na opravy a udržování zdravotnických objektů," konstatovalo ministerstvo.

Nemocnice nebyly samy, kdo se ve zdravotnictví potýkal s nedostatkem peněz. Podobně na tom byla i Všeobecná zdravotní pojišťovna, jež dokonce musela požádat vládu o dvě a půl miliardy korun. Vláda jí nakonec schválila půjčku 700 milionů.

V krizi se ocitlo i české lázeňství. Krizový štáb lázní proto uvedl, že jeho likvidací je ohroženo až čtyřicet tisíc pracovních míst a také kondice zejména chronicky nemocných osob i péče o zdravotně postižené děti. Přímo v lázeňství pracuje dvanáct tisíc lidí, na každého pak jsou navázáni zhruba tři další, kteří pracují v ubytovacích službách, stravování a podobně. Lázně spotřebují ročně z 290 miliard korun zdravotního pojištění dvě miliardy, podle odhadů se loni propadly v příjmech na polovinu.

Velcí hráči? DPH a Ústavní soud

Do situace ve zdravotnictví přitom loni zasáhly kromě již zmiňovaného snížení úhrad nemocnicím, tedy úhradové vyhlášky, především dvě věci. Jednou z nich bylo zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty ze 14 na 15 procent, které podle odhadů ministerstva znamenalo pro české zdravotnictví ztrátu 3,8 miliardy korun; jiné odhady mluví až o šestimilionovém propadu.

Druhou z nich byla rozhodnutí Ústavního soudu. Jedno se týkalo právě úhradové vyhlášky, kterou soud prohlásil za protiústavní. Vyhláška stanovovala hodnoty bodu, výši úhrad a regulační omezení pro rok 2013. Na základě předpisu pojišťovny platí nemocnicím a lékařům, pokud se jim nepodaří dohodnout jinak. Nerovnost vyhlášky viděli senátoři například v tom, že při překročení nasmlouvaného množství péče zaplatí pojišťovny lékařům jen část peněz. Podle ústavních soudců to skutečně není vhodné řešení, protože vyhláška v tomto případě nerozlišuje, zda je překročení objemu péče důsledkem plýtvání, anebo má reálné příčiny.

"Poskytovatelé totiž nemohou předvídat celkový rozsah zdravotních služeb, které budou nuceni v průběhu roku poskytnout, a již vůbec nemohou ovlivnit, zda nedojde k jejich výraznému zvýšení v důsledku mimořádných událostí, například hromadných nehod, epidemií a tak dále," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Vyhláška podle soudců nutila poskytovatele zdravotní péče, aby například odkládali plánované operace a zákroky na další rok. Ministerstvo proto připravilo novou úhradovou vyhlášku, ale ani ta nemocnice a lékaře příliš neuspokojila.

Druhé rozhodnutí Ústavního soud přišlo na počátku července, kdy soudci zrušili nadstandardy ve zdravotnictví, tedy příplatky pacientů za kvalitnější péči, zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den i pokuty za nevybírání regulačních poplatků. Šlo přitom o klíčové části zdravotnické reformy. Soud tak učinil na návrh ČSSD. Při stokorunovém poplatku nemocnice přitom ročně vyberou asi 2,1 miliardy korun.

O tuto částku se vší pravděpodobností přijdou. Od ledna se totiž díky rozhodnutí Ústavního soudu nebudou tyto poplatky hradit - a ani budoucí vládní koalice jim příliš nepřeje. Z regulačních poplatků chce zachovat pouze devadesátikorunovou platbu za pohotovost. Ostatní, včetně třicetikorunového poplatku za návštěvu ordinace či za recept, chce zrušit.

Foto: ČTK

Autor: - pcl -, ČTK