Záchranáři musejí přijet do 15 minut, vzkázal Senát vládě

12.10. 12:16 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 12.10. 13:03

Senát chce zachovat dobu příjezdu záchranné služby do 15 minut (ilustrační foto).

Senát chce zachovat nejzazší dobu příjezdu záchranné služby k pacientům na současných 15 minutách. Odmítl její prodloužení na 20 minut, jak to navrhla vláda v reformním zákoně o zdravotnické záchranné službě. Senát také doporučil v zákoně zavést odchodné pro záchranáře. Požadavky horní komory nyní posoudí sněmovna.

"Prodloužení dojezdové doby je chybou," uvedl senátor za ODS Zdeněk Schwarz, ředitel pražské záchranné služby. Vláda by se podle něho měla snažit zlepšovat jak kvalitu péče, tak také její dostupnost. Zachování současné délky dojezdové doby mělo ale i své kritiky jak v koalici, tak v opozici. Proti zkrácení byl i ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Loni bylo čtvrthodinovým limitem pokryto 96 procent území státu. Prodloužení doby příjezdu záchranářů navrhovalo ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu, že patnáctiminutový limit nelze dodržet pro oblasti se zhruba 1,3 milionu obyvatel, ale limit o pět minut delší nebude stačit asi jen pro 200 tisíc lidí.

Proti zkrácení byl bývalý jihomoravský hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL), podle něhož bude dodržování stát kraje stovky milionů korun kvůli vybudování a provozu výjezdových míst. Problémy by prý neměly jen Praha a Středočeský kraj. I podle táborského senátora ODS Pavla Eyberta je čtvrthodinový limit krásné, ale zbožné přání, a lepší by bylo přizpůsobit zákon realitě. Podle kritiků bude operační středisko lhůtu natahovat, nebude-li mít k dispozici volnou výjezdovou skupinu.

Dryml: Nejvíc zpackaný zákon

Senát na návrh Miroslava Antla (za ČSSD) doporučil v zákoně zrušit pasáž, podle níž by vedoucí výjezdové skupiny mohl odmítnout zásah na místě, pokud by tím byly ohroženy životy nebo zdraví záchranářů. Antl v tom vidí "zásadní rozpor" s trestním kodexem, podle něhož za neposkytnutí pomoci hrozí zdravotníkovi až tři roky vězení, laikovi až dva roky. Podle Hegera v tom legislativní rada vlády problém neviděla, Antl však má za to, že to jen svědčí o její úrovni. Záchranáři by tak mohli nově odmítnout zásah pouze tehdy, pokud by museli péči poskytnout za podmínek, pro něž nebyli vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni.

Největším kritikem předlohy byl někdejší náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Dryml (ČSSD). "Jde o zpackaný zákon, jehož sněmovní úpravy svědčí o personálním a možná i duševním vyprázdnění ministerstva zdravotnictví." Na zákonu zkritizoval téměř vše od dojezdové doby až po zmocnění ministerstva řešit detaily vyhláškou, normu navrhl zamítnout. Heger jeho výhrady označil za absurdní.

Na odchodné ve výši šesti měsíčních platů by měli mít nárok záchranáři pod dosažení 50 let věku, pokud u záchranky pracovali alespoň 15 let. Jiné výhody podle Schwarze na rozdíl od hasičů či policistů nemají. Pouze tuto senátní úpravu Heger podpořil. Senátoři také navrhli uložit záchrance účast na akcích s vyšším rizikem ohrožení zdraví. Nemocnice by pak podle senátorů nesměly odmítnout přijetí pacienta, kterého jim záchranka přiveze.

Zákon popisuje organizaci a činnosti záchranné služby, které se prakticky neliší od současného stavu. Záchranáři ale budou mít ze zákona možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí. Nemocnice budou muset mít kontaktní místa, která budou v nepřetržitém spojení s operačními středisky záchranky. Za porušení zákona jim má hrozit až milionová pokuta. Záchranné služby si budou muset vyžádat pomoc jiných složek integrovaného záchranného systému například v horských oblastech, kam se dříve dostanou členové horské služby.

Záchrannou službu budou jako dosud platit zdravotní pojišťovny, kraje a stát, na který připadá letecká záchranná služba. Stát bude nově platit prostředky pro krizové situace; odhadované náklady budou 105 milionů korun za rok.

Senát také vetoval opoziční většinou návrh zákona o specifických zdravotních službách, který mimo jiné upravuje umělé oplodnění, sterilizace žen, kastrace mužů a změnu pohlaví. Předloha by rovněž zakázala klonování lidí a stanovila podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech. Vládní reformní návrh se vrací do sněmovny; v ní koalice horní komoru zřejmě přehlasuje.

Foto: archiv

Autor: ČTK